Je nutné při bouřce vypínat přívod vody?
Jan Alin:
Citace: Milan Hudec. 21.08.2011, 10:11
Jo, jo pokud to moderátor nezavře, může se to stočit do "starých dobrých časů" - "jak ženy plavou". :)
Přesně :D :D :D
Petr M:
Citace: Milan Hudec. 21.08.2011, 09:54
Cesty budou dvě:
1. po napájecím vedení (doba odezvy nemůže být nekonečně malá)
2. po vodičích pospojování (pokud pospojování není provedeno zcela nadstandartně mřížovou či klecovou metodou, a ani zde bych nevěřil na 100%)
Ad 1. Vše hodnotíte jenom jako čas do reakce ochrany (fool). Ve skutečnosti rozhoduje energie. Ta je sice přímo úměrná času, ale kupodivu i výkonu. A ten je závislý i na kvadrátu rozdílů napětí. Abych dodal stejně ničivé energie jako 5kV za 1ns, musím mít na 1kV 25ns puls a kdybych to srazil na 500V, je na reakci 100ns... Když omezíme napětí, není potřeba trhat rychlostní rekordy. Navíc je náběh špičky zpomalený díky mezižilovým kapacitám, indukčnosti vedení a spouští v jističích atd. Možná jste o rozdílu ideálního a reálného vedení jako elektrikář někdy slyšel. To taky ochranám poskytne čas navíc. Takže všechno stavět jenom na čase je pěkně naivní a ukazujete, jak moc jste zběhlý v elektrotechnic e.
Ad 2. Nejsem hromosvodář, ale s tím málem co vím, tak s každým stupněm ochrany se zvyšuje číslo zóny. Takže v budově jsme LPZ1, serverovna jako samostatná místnost s přepěťovou na všech vedeních ochranou uvnitř budovy LPZ2, plechový rack coby Faradayova klec uvnitř dává LPZ3 (na napájení bývá standardně přepěťovka). Disky jsou v kovové krabici, která ještě tvoří Faradayovu klec uvnitř Faradayovy klece a ve zdroji ještě 350V varistor - LPZ4. Pokud serverovna sama o sobě bude mít LPL1, je tam riziko škody bleskem statisticky 1% proti prostoru venku. Když budu brát, že Faradayova klec má 1% šanci na selhání (což v reálu nebýt přívodů bude ještě menší číslo) a jsou dvě v sobě, potom dostanu šanci na zásah 1:1 000 000 proti venkovním prostorám. To už může být přijatelný riziko. A Faradayova klec přece z principu nemusí být uzemněna - viz příklad s letadlem.
No nic, prostě jsem si na vaši odbornost udělal názor. Psát ho sem nebudu, mohl bych vás urazit.
Milan Hudec:
Trochu slušnosti by neškodilo.
SPD 3 má mezi vodiči L/N a PE právě těch 100ns, přičemž servery se povětšinou napájí přímo z hl.rozvaděče, takže jističů v cestě moc není, a vzdálenost mezi SPD1+2 (či 1 a 2), a 3 není závratná - toť z praxe.
Atˇ je v praxi servrovna jakkoli chráněná, většinou při přímém úderu něco odejde - toť fakt.
Fuk Tomáš:
Při operování se 100 ns je dobré si uvědomit 2 věci:
1) že 20 kA blesková proudová vlna 20 kA 10/350 μs za tu dobu dosáhne <200 A, což je šťouch srovnatelný se šťouchem při zapnutí vypínače před spínaným zdrojem, ovšem neskonale kratší.
2) že se jedná o přepětí mezi pracovními vodiči a PE (přepětí L-N bývá ošetřeno varistory s reakční dobou 25 ns), a že tedy poškození hrozí hlavně odrušovacímu kondenzátoru, což nebývá až tak nákladná komponenta.
Milan Hudec:
Citace: Fuk Tomáš 21.08.2011, 19:16
Při operování se 100 ns je dobré si uvědomit 2 věci:
1) že 20 kA blesková proudová vlna 20 kA 10/350 μs za tu dobu dosáhne <200 A, což je šťouch srovnatelný se šťouchem při zapnutí vypínače před spínaným zdrojem, ovšem neskonale kratší.
2) že se jedná o přepětí mezi pracovními vodiči a PE (přepětí L-N bývá ošetřeno varistory s reakční dobou 25 ns), a že tedy poškození hrozí hlavně odrušovacímu kondenzátoru, což nebývá až tak nákladná komponenta.
No, pokud se za dobu provozu zařízení nesníží povrchové cesty a vzdušné vzdálenosti vlivem znečistění máte s tím kondenzátorem jistě pravdu, leč jak uvádím i výše-praxe je prostě jiná.
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana