Mohu s osmičkou provádět revize na ručním nářadí?

[František Šohajda]

A proč myslíte že to není legální?
Záleží jak si to podnik udělá (ošetří) v provozních směrnicích...

Nikde není napsáno, že "velké" revize musí dělat revizák! Pracovník s par.6,7,8 mu může pomáhat a i třeba změřit některé veličiny!....Pak je na revizákovi, jak má v něho důvěru a na RZ se podepíše svým jménem!

Dělá se to běžně !

[Jiří Schwarz]

...
Záleží jak si to podnik udělá (ošetří) v provozních směrnicích...
 Pracovník s par.6,7,8 mu může pomáhat a i třeba změřit některé veličiny!....

Asi tak nějak...

Také se nám ve firmách běžně objevuje pracovník s funkcí "odpovědný zástupce elektro",  na kterého nejvyšší vedení deleguje spoustu pravomocí (a zodpovědnost!) a on mimo jiné pomůže definovat pravidla, zorganizovat jak revize, tak servis, opravy,...

[Radek K...]

A jak je to v situaci, kdyz mam osmicku a porada ruzny akce jako zvukar? Pouzivam prodluzkym, muzu si delat kontrolu a revizi sam nebo opet jen muzu zmerit a nechat podepsat revizaka?

[zerotest]

Jak jsem psal: , ,  revize dělá revizní technik dle vyhl. 50/78, 73/2010...''
Od zrušení nezávazných příloh v normách pro revize ručních nářadí a spotřebičů není spor, kdo může dělat revize. Výklad, že někdo něco toleruje je dost úsměvný - to neznamená, že přebírá za něco odpovědnost.
Vnitropodnikov á norma řeší revize, které mají vyšší právní kvalifikaci a to ji nepřísluší. Může řešit formu kontrol… a doufat, že v případě průšvihu to u soudu budou akceptovat.
Jsem rád, že tu někdo neřeší vnitropodnikov ou normou třeba výkon exekuce. 

[Milan Hudec]

Jak jsem psal: , ,  revize dělá revizní technik dle vyhl. 50/78, 73/2010...''
Od zrušení nezávazných příloh v normách pro revize ručních nářadí a spotřebičů není spor, kdo může dělat revize. Výklad, že někdo něco toleruje je dost úsměvný - to neznamená, že přebírá za něco odpovědnost.
Vnitropodnikov á norma řeší revize, které mají vyšší právní kvalifikaci a to ji nepřísluší. Může řešit formu kontrol… a doufat, že v případě průšvihu to u soudu budou akceptovat.
Jsem rád, že tu někdo neřeší vnitropodnikov ou normou třeba výkon exekuce. 

Vnitropodnikov á norma, či směrnice v těchto záležitostech většinou přímo navazuje a rozpracovává ustanovení Zákoníku práce, tudíž její právní závaznost ač to není zcela známé či zjevné je poměrně vysoká.

[Zdeněk Pikhart]

Vnitropodnikov á norma, či směrnice v těchto záležitostech většinou přímo navazuje a rozpracovává ustanovení Zákoníku práce, tudíž její právní závaznost ač to není zcela známé či zjevné je poměrně vysoká.

Není problém, aby vnitropodnikov á norma určila, kdo má provádět revize a tím na sebe přebírá velkou část právní odpovědnosti ředitel firmy. V případě průšvihu, který musí řešit soud se soudce bude řídit hlavně normou ČSN, EN.

[zerotest]

To. Milan Hudec  Posláno: Včera v 18:39
To pojetí je trochu jiné. Vyhláška 50/78sb. je závazný prováděcí předpis pro Zákoník práce, Občanský zákoník... Ve vyhlášce 50/78sb. §12 odst. (2) se praví: , ,organizace smí pověřovat činností, řízením činnosti, samostatným projektováním nebo řízením projektování a prováděním revizí jen pracovníky, kteří mají odpovídající kvalifikaci ve smyslu této vyhlášky. Tedy pro provádění revize jsou to pracovníci s osvědčením §9 vhl.50/78sb. V případě, že se něco stane nebo , ,bývalý'' zaměstnanec toto ohlásí, bude provozovatel stíhán.
Pořád tady nezaznělo, jaký je rozdíl mezi revizí - odstraňováním revizních závad - údržbou a jiným systémem kde se provádí  , ,kontroly (na úrovni revize) - odstraňováním závad z kontrol - údržbou. Je to jen to, že první systém musí provádět revizní technik a jednou za pět let zaplatit zkoušky na TIČR - cca 5000Kč. Všechny ostatní činnosti jsou totiž stejné - za stejnou cenu tedy pokud se opravdu ověřuje bezpečnost u obou systému dle určitého standardu. Revize pak má parametr určení a uznání určitého standardu ověřování.

[Milan Hudec]

To ZEROTEST, v zásadě souhlas, nicméně opakuji dotaz:
Že je třeba na nářadí provádět určité úkony vedoucí k bezpečnému používání je bez debat, ovšem jmenuje se tento úkon "revize" oprávněně?

Jak víte norma nám sjednotila spotř. a nářadí, tudíž při doslovné interpretaci by bylo třeba provádět revize např. na nabíječcce mobilu na jejíž výstupní konektor se nedostanete mechanicky téměř nijakým hrotem, na doutnavce do zásuvky a pod.
U těchto spotřebičů stejně skončíte prakticky na prohlídce, zda není porušený kryt a pod.,  osobně se mě ekluje tento úkon nazvat revizí.
Navíc dle možného osvětlení by "revize" spotřebičů měl provádět jen výrobce, který je seznámen s niancemi při výrobě, nikoli obecný revizní technik, ten zjevně prohlídne, změří šnůru a šmytec, více ani nemá možnost posoudit, a přes to by se měl vyjádřit o tom, zda je další používání výrobku bezpečné?

[Jiří Schwarz]

...
Navíc dle možného osvětlení by "revize" spotřebičů měl provádět jen výrobce, který je seznámen s niancemi při výrobě, nikoli obecný revizní technik, ten zjevně prohlídne, změří šnůru a šmytec, více ani nemá možnost posoudit, a přes to by se měl vyjádřit o tom, zda je další používání výrobku bezpečné?

Revizi EPS včetně funkční zkoušky dělá osoba, která má i jistou "kvalifikaci" od výrobce, podobně je to s EZS, je otázkou kde je hranice "rozumu",  protože až nějaký revizák "bude muset absolvovat X školení u X výrobců (nebo jejich zástupců) mobilů, MP3 hraček, PDA, notebooků,... bude si náklady (vložné a investovaný čas) rozpočítávat do nákladů na revize a pak už by se asi revize spotřebiče jako "nabíječka k PDA" asi nevyplatila, protože by bylo levnější ji po skončení záruky zahodit a koupit novou, se zárukou,... A spoléhat na to, že za to výrobce po dobu záruky "ručí"...

Asi je to rozumný kompromis, když se dělají nějaké kontroly a zkoušky, asi je rozumné, když ve firmě to "zastřeší" nějaký RT, který může vyřešit nějaké sporné nebo problematické případy, ale asi je přijatelným kompromisem, když to podle pokynů RT (třeba vydaných písemně ve formě nějakého opatření nebo podnikové směrnice) dělá proškolená osoba,...
Nepovažuji za nejdůležitější jestli se kontrola spotřebiče má nebo nemá jmenovat revize.
Důležitější je provádět kontroly, odborně opravovat zjištěné závady a udržovat zařízení v takovém technickém stavu, abychom minimalizovali možnost vzniku nějakého maléru, který by se pak "přetřásal u soudu"

[zerotest]

To:Milan Hudec  Posláno: Dnes v 11:11
Za platnosti , ,dřívějších'' norem pro revize nářadí a spotřebičů jsem dělal podnikovou směrnici pro zajištění bezpečnosti elektrické zařízení. Bylo tam, kdo může - musí dělat prohlídku - kontrolu - revizi. Toto v podstatě zůstalo, jen se to upravilo podle změn legislativy. Pokud někdo chce, aby místo revizí byly jen kontroly, tak je třeba o to usilovat jinde. Mě se taky nelíbí tento složitý systém i když to rozdělení má určitý praktický význam. Proto že úkony při prohlídce-kontrole a revizi nejsou stejné. Jaký má význam dělat kontrolu na úrovni revize?  ??
Pozn.: revize nabíječek se určitě provádějí - měření izolačního odporu vstup-výstup-izolační kryt (obalíme alobalem),  výmluva, že je potřeba tenký hrot, tak to neděláme je opravdu…

[Milan Hudec]

To:Milan Hudec  Posláno: Dnes v 11:11
Za platnosti , ,dřívějších'' norem pro revize nářadí a spotřebičů jsem dělal podnikovou směrnici pro zajištění bezpečnosti elektrické zařízení. Bylo tam, kdo může - musí dělat prohlídku - kontrolu - revizi. Toto v podstatě zůstalo, jen se to upravilo podle změn legislativy. Pokud někdo chce, aby místo revizí byly jen kontroly, tak je třeba o to usilovat jinde. Mě se taky nelíbí tento složitý systém i když to rozdělení má určitý praktický význam. Proto že úkony při prohlídce-kontrole a revizi nejsou stejné. Jaký má význam dělat kontrolu na úrovni revize?  ?
Pozn.: revize nabíječek se určitě provádějí - měření izolačního odporu vstup-výstup-izolační kryt (obalíme alobalem),  výmluva, že je potřeba tenký hrot, tak to neděláme je opravdu…

Když se teď dívám na svou nabiječku s mikrokonektore m na konci, kam nejsem schopen strčit ani špičku špendlíku, tak skutečně nevím, jak bych takovou revizi provedl. (samozřejmě mít k dispozici originál protikus atd.,  pak by ovšem takové ověření přišlo na více než je cena nové nabíječky.
Obalovat alobalem spotřebič typu nabíječka plně zalitý v plastu bez přístupných vodivých částí a bez jakýchkoli větracích otvorů mě přijde jako mrhání časem i alobalem.

[Jiří Schwarz]

Když se teď dívám na svou nabiječku s mikrokonektore m na konci, kam nejsem schopen strčit ani špičku špendlíku, tak skutečně nevím, jak bych takovou revizi provedl...

Jaké měření nebo kontrolu myslíš?
Pokud bych chtěl kontrolovat napětí, jestli je to "malé napětí",  pak je třeba to připojit, ale kontrola izolačního stavu nebo dotykového proudu je možné i proti tomu "vnějšímu" pólu napájecího konektoru.

Ovšem zatím mi nikdo nepotvrdil ani nevyvrátil jestli je správně měřit dotyku přístupné kontakty výstupního malého napětí jako "neživé vodivé části u spotřebiče třídy II" a kontrolovat u nich dotykový proud.

[Milan Hudec]

Jaké měření nebo kontrolu myslíš?
Pokud bych chtěl kontrolovat napětí, jestli je to "malé napětí",  pak je třeba to připojit, ale kontrola izolačního stavu nebo dotykového proudu je možné i proti tomu "vnějšímu" pólu napájecího konektoru.

Ovšem zatím mi nikdo nepotvrdil ani nevyvrátil jestli je správně měřit dotyku přístupné kontakty výstupního malého napětí jako "neživé vodivé části u spotřebiče třídy II" a kontrolovat u nich dotykový proud.

Jirko čl.6.5.4 e, budeš posuzovat zdroj k mobilu jako transformátor?
Každopádně bys měl změřit výstupní napětí )osobně mám v případě nabíječky pochybnost, zda to k něčemu prakticky bude).

S tím dotykovým proudem na výstupním konektoru nevím, již jsme o tom hovořili, zajímal by mne názor dalších.

[zerotest]

To:Milan Hudec  Posláno: Včera v 06:38
Měřit určitě ano. Je to zdroj bezpečného napětí - tedy parametry SELV. Při použití je riziko úrazu elektrickým  proudem? Ano - např. mobil po rozebrání bez pomocí nástroje či klíče má jednoznačně přístupné živé části a ty mohou být napájeny z nabíječky... To, že měření se neprovádí z nedbalosti, lenosti, podceňování rizika... je věc druhá. 

[Milan Hudec]

To:Milan Hudec  Posláno: Včera v 06:38
Měřit určitě ano. Je to zdroj bezpečného napětí - tedy parametry SELV. Při použití je riziko úrazu elektrickým  proudem? Ano - např. mobil po rozebrání bez pomocí nástroje či klíče má jednoznačně přístupné živé části a ty mohou být napájeny z nabíječky... To, že měření se neprovádí z nedbalosti, lenosti, podceňování rizika... je věc druhá. 

Pokud se budeme bavit o příkladu mé nabíječky, tak ta stojí nová cca.100kč a jak jsem zjistil, pokud vůbec seženu protikus výstupního konektoru, ke kterému připájím drátky abych vůbec měl kde změřit výstupní napětí, tak dám bratru 200kč jen za konektor + práce, poté je lepší pro zákazníka, když si koupí nabíječku novou.
Neskromě si myslím, že těchto všelijakých zdrojů jsem měl v ruce mraky a nikdy jsem se nedoměřil špatných hodnot, pokud byl problém, tak s prasklým krytem a pod.
Chěl bych se tedy zeptat ostatních, zda u těchto zdrojů naměřili někdy něco nevyhovujícího .

Z mého pohledu je prostě nabíječka druh zařízení, u kterého je možno uplatňovat právní názor, že je to výrobek a při obvyklém používání atd. je bezpečný, za což nese odpovědnost výrobce a nijaké revize není třeba provádět, na rozdíl např. prodlužovačky na stavbě, tam je naopak vhodné lhůty dané normou zkrátit.

Proto máme zaveden institut odpovědného zástupce elektro pro každou fy.,  který na základě vypracování rizik musí říci, jak se bude postupovat, (co se jak často bude revidovat).

[Jiří Schwarz]

...
Chtěl bych se tedy zeptat ostatních, zda u těchto zdrojů naměřili někdy něco nevyhovujícího .
...

Hrál jsem si dost, zkoušel jsem spoustu věcí, jak adaptéry s trafem, tak adaptéry se spínanými zdroji, vyplácal jsem na to i nějaký alobal, nikdy jsem nic nenaměřil na nějakém zdroji nebo adaptéru, ani u prasklého krytu, který by ale měl "identifikovat jako nebezpečný" i člověk "bez 50-ky"
Jen jednou jsem naměřil "velkoplošnou alobalovou elektrodou" dotykový proud na hranici (cca 0,5mA ),  bylo to u vrtačky, co toho měla dost "odpracováno" a už barva větracích otvorů u komutátoru sváděla k tomuto pokusu.
Po rozebrání a vyčištění opět "neměřitelné"...

Když mi spadne adaptér na zem a praskne kryt, rozumný člověk nebude čekat na termín revize, ale i když to bude fungovat, asi by to neměl používat, když z toho bude koukat trafo nebo plošný spoj! Když "zakopnu uklízečce o kýbl" a poleju si vrtačku, rozum mi říká, že bych ji měl vysušit a zkontrolovat nebo nechat zkontrolovat,...atd...atd...

U spotřebičů a nářadí jde hodně o zodpovědné posouzení toho, co "mohu vidět",  především u třídy II je velkou vyjímkou, když se něco zjistí měřením.

[zerotest]

To:Milan Hudec  Posláno: Dnes v 08:03
citace: , ,Z mého pohledu je prostě nabíječka druh zařízení, u kterého je možno uplatňovat právní názor, že je to výrobek a při obvyklém používání atd. je bezpečný, za což nese odpovědnost výrobce a nijaké revize není třeba provádět, na rozdíl např. prodlužovačky na stavbě, tam je naopak vhodné lhůty dané normou zkrátit.''
Z právního pohledu je nabíječka druh technického řešení, které mění parametry energie - střídavé na stejnosměrné a použité napájení může způsobit úraz elektrickou energií. Pokud všechny takové zařízení budou mít zaručeny parametry, že je minimální možnost poruchy, která může způsobit úraz, tak lze souhlasít s tím, že bude stačit vizuální prohlídka před použitím jinak bohužel.
Za posledních několik let jsem se setkal s těmito závadami u adaptérů: 2ks roztavené kryty (přestože je tam vestavná tepelná pojistka),  několik kusů s přerušeným vinutím především vstup - primár (mohla to způsobit i tepelná vestavná pojistka) a při opravě šňůry jsem zjistil několikrát, že pod kostrou trafa jsou přiskřípnuté vodiče nn nebo mn a jednou dokonce oboje.  U vyloženě elektronického provedení bylo neoddělování částí  nn  a  mn případně křížení vodičů neizolovaných s vodiči s jednoduchou izolací. Poměr mezi vadnými a dobrými je asi 1:100.
Nezlobte se na mě, ale za největší blbost  považuji zdůvodnění, že revize by byla dražší než samo zařízení.

[Rozmahel Vladimír]

...především u třídy II je velkou vyjímkou, když se něco zjistí měřením.

Dlouho jsem si to myslel taky. Je překvapivé, že velmi často u vrtaček Narex, jak stárnou, ale i u novějších, měřím dotykový proud nad 3,5mA! Při tomto proudu to PU194Delta odstaví z důvodů bezpečnosti. Není to výsada pouze Narexu, ale jsou častější.
Je to jak u stavebních, tak i u montážních firem. Zkoušeli jsme vyčištění vnitřku motoru vč vinutí, omytí odmašťovadlem, vysušení, atd... někdy to pomůže, někdy ale ne.
Volal jsem do Narexu, už asi před 2 roky, o problému ví, řeší to výměnou plastových krytů. Myslím si, že to tím není, je to nějaká indukce a přes hřídel kotvy, popř. ložiskem se to objeví na vrtáku.
Nicméně měření voltmetrem nebo ampérmetrem s magnetoeletric kým sytémem nic neukáže.
Nabízí se vada měřicího přístroje. Vezmete ale jinou vrtačku a je OK. Zkusíte znovu již dříve změřenou a je zase vadná.