Proč je nutné provést uzemnění PE v soustavě TN-S po 100m?
Radim Strycharski:
Řekl bych, že pan Schwarz odpověděl vyčerpávajícím způsobem. Ještě bych doplnil, že trafostanice mají obvykle společné uzemnění vn/nn a tak se hodí, aby byl odpor celkového uzemnění co nejmenší (což je v podstatě třetí odrážka odpovědi pana Schwarze). Navíc se obvykle jedná o případy, které spadají do kompetence PNE 330000-1 ed.4, kde se o nějaké "nezávaznosti" nedá vůbec uvažovat.
Milan J.:
Pane Schwarz budu se snažit argumentovat ale neberte to prosím tak, že bych zde chtěl dělat chytrého. Vážím si Vašich odpovědí. Studoval jsem normu ČSN 33 2000-4-41 a narazil jsem tam na 413.1.3N12 a snažím se porozumět.
- aby byl minimalizován vliv "vzdálené poruchy" a zavedení nějakého potenciálu odjinud
Ano to je určitě argument.
- aby "zem" v místě koncového zařízení měla pokud možno stejný potenciál jako vedení PE
Ve vnější části nepředpokládám, že bude nějaká zem (máte zem v uvozovkách pravděpodobně jste to myslel jinak)
- aby byla minimalizována možnost "nefunkční" ochrany automatickým odpojením od zdroje pokud by došlo k přerušení vedení PE
Ano ale pouze v případě zkratu L-PE.
Petr Moravec:
Pane Milane, jaký je důvod vašeho studia tohoto konkrétního článku? Nemáte zvládnuté základy ochrany před nebezpečným dotykem.
Například zkrat mezi L a N z pohledu nebezpečného dotyku není v soustavě TN-S nebezpečný.
Zkuste pochopit napřed základy a pak nebudete pokládat takovéto "odborné" dotazy. (norm)
Milan J.:
Citace: Petr Moravec 17.11.2010, 22:49
Například zkrat mezi L a N z pohledu nebezpečného dotyku není v soustavě TN-S nebezpečný.
Pane Moravec já ale přeci nikde zde nenapsal opak Vašeho tvrzení. Naopak naprosto souhlasím.
Petr Moravec:
:) Ale psal.
Citace: - aby byla minimalizována možnost "nefunkční" ochrany automatickým odpojením od zdroje pokud by došlo k přerušení vedení PE
Ano ale pouze v případě zkratu L-PE.
::) - pochopil?
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana