Kolik musí mít nově postavený objekt elektroinstalace?

<< < (4/17) > >>

Pavel Horský:
Citace: tatahub  30.10.2010, 10:42

Jistí Eurohujeři by nám nejraději nacpali hromosvod i do zadku - zatím mají smůlu,že musí argumentovat a strašit pořád stejnými případy,protože toho po blescích moc nehoří,takový drobnosti,že se vytrhne vedení 230V ze zdi,musí se pár metrů vyměnit a zaomítnout nelze jako nějakou škodu brát vzhledem k obrovským nákladům na hromosvod dle nových norem.


Tak zrušíme i proudové chrániče. Co vy na to? Úmrtí díky zásahu el. proudem je asi tak stejně, jako případů zahoření objektu od blesku.
Debata o zbytečnosti toho či onoho mě rozpaluje do běla. Vždy následuje nemalý výčet více než debilních argumentů, které k ničemu nevedou (viz. začátek mého příspěvku).

tatahub:
Proudové chrániče mají na svědomí menší úbytek obyvatelstva (sice menší než se původně uvádělo ,  protože další plus tvoří nákup spotřebičů a nářadí ve II třídě izolace) ,  jsou dostupné (přinejhorším se dají koupit v bazarech za poloviční ceny) a jejich montáž je jednoduchá ,  přičemž u hromosvodů dle nové normy je situace opačná,protože člověk na jeho pořízení se udře k smrti,v bazaru se to koupit nedá a málokdo to umí navrhnout a namontovat perfektně.

František Šohajda:
Citace

málokdo to umí navrhnout a namontovat perfektně.

V tom máte pravdu....ješt ě jsem neviděl ?"hromosvod" bez chyb ....!

tomáš buřival:
Nelze  tvrdit, že hromosvod nebo chránič je nepotřebný, ale je to něco jako třetí až osmý airbag v autě. Prostě když ho nemáte, nedá se mluvit o nějakém přímém ohrožení života. Dům bez chrániče nikoho neohrožuje, pouze zvyšuje bezpečnost v případě poruchy/nehody.  U úvahy s hromosvodem samozřejmě je velký rozdíl v okolním terénu, patrová budova bez hromosvodu je asi nerozum (-:

 

Jan Hájek:
Koukám, že se to zvrhlo do klasické přehlídky toho, že kdo nejméně ví se toho snaží nejvíce sdělit.
Vždy mne napadne Matouš 5.3. doplněný větou z voleb ... dřív než si myslí.

Pokud se vrátíme k původnímu dotazu, jak evidentně lehce hořlavou budovu provozovat tak aby byla pro lidi za bouřky co nejméně nebezpečná viděl bych to takto:
 Analýza rizika, vyjde jestli musí či nemusí být LPS
 Pokud musí a přesto majitel nechce, nesmí být za bouřky v objektu nikdo, kdo by nebyl schopen samostatně jednat a nebyl seznámen s tím, co znamená být při zásahu bleskem v dobře hořlavé budově.

Nejlepší by bylo podepsaná prohlášení uchovávat mimo budovu na bezpečném místě.
Celé by to šlo vylepšit tím, že by se instalovaly hlásiče bouřek (bohužel na ně není zatím IEC nebo EN produktová norma),  ale dají se sehnat i v Evropě a lidé by se po dobu bouřky z budovy vzdálili, třeba do auta.
Pokud by objekt při hoření neprodukoval nebezpečné zplodiny a nemohl by se požár rozšířit do sousedství, tak z mého pohledu by to mělo stačit.

Tak jednoduché jako v případě hromosvodu to nebude v ostatních profesích, takže spíše narazí majitel tam.


Citace: tatahub  30.10.2010, 10:42

........straši t pořád stejnými případy,protože toho po blescích moc nehoří,takový drobnosti,že se vytrhne vedení 230V ze zdi,musí se pár metrů vyměnit a zaomítnout nelze jako nějakou škodu brát ...

To musí být setsakra drahý kabel, že si tuto škodu pojišťovny cení jako třetí nejvyšší.

Takto to letos vypadá u České pojišťovny:

Hned z počátku letošního roku ČP evidovala především škody z tíhy a sesuvu sněhu – celkem 25 227, sníh pak téměř plynule přešel v další kalamitu, tentokrát povodňovou a záplavovou, jejíž dosavadní součet je 10 126 událostí. Třetím nejhorším živlem roku 2010 byly vichřice s 2142 škodami, dále krupobití – 797 a údery blesku – 539

Než začnete něco tvrdit, tak si to rozmyslete.

Navigace

[0] Index zpráv

[#] Další strana

[*] Předchozí strana