Kolik je možné v ČR zaplatit za 1 kWh?
Petr Ševčík:
Jestli vás to potěší, nejste sám. Ze stejných důvodů jsme tuto firmu sponzorovali částkou 1359 Kč při spotřebě 0kWh (zahrada 3 x 25A). Na druhou stranu musím říct, že přípojku nám zřídili asi po roce pouze za poplaktek rezervace příkonu 12500 Kč a že stím měli kopání a vyřizování (poklona)
Ján Pitoňák:
Citace: Petr Ševčík 17.09.2010, 19:07
Jestli vás to potěší, nejste sám. Ze stejných důvodů jsme tuto firmu sponzorovali částkou 1359 Kč při spotřebě 0kWh (zahrada 3 x 25A). Na druhou stranu musím říct, že přípojku nám zřídili asi po roce pouze za poplaktek rezervace příkonu 12500 Kč a že stím měli kopání a vyřizování (poklona)
........a napriek tomu ste rád, že na záhrade máte elektriku, že? Ináč by ste ju tam asi nezaviedol. Mnoho ľudí ju tam doposiaľ nemá zavedenú, hoci by ju chceli aj za takých podmienok.
Kamil Novák:
Citace: Ján Pitoňák 17.09.2010, 22:48
......... Mnoho ľudí ju tam doposiaľ nemá zavedenú, hoci by ju chceli aj za takých podmienok.
Za 5,83 Euro/kWh ? :-[
Pavel Mužík_:
Myslím, že by stálo za to, kdyby si někdo udělal ten čas, a podíval se, jak to bylo s elektrifikací na začátku 20. století. Sice taky u nás panoval kapitalismus (tedy alespoň po r. 1918), ale myslím, že se tehdy hodně mluvilo o všeobecné elektrifikaci, tedy že bude zavedena elektřina do každé obce, vesničky, a pokud možno i na samoty. A nejsem si tak docela jist, že tenkrát všechny náklady musel nést odběratel s tím, že vybudovaná zařízení (vedení, transformátor) mu pak nebudou patřit. Měl by někdo z méně vytížených starších kolegů na to čas? To srovnání by mne opravdu zajímalo (a myslím si, že nejen mne).
Pokud si vzpomínám (hihihi), tak byl zákon o všeobecné elektrifikaci jedním z prvních zákonů, které tehdejší ČR přijala.
Petr Doležal:
Z netu:
Elektrifikace Československa: Podle statistik existovalo v roce 1918 v Československu 227 elektrických podniků a organizací a 193 elektráren. Převažoval proud stejnosměrný, ale vyráběl se i proud jednofázový, dvoufázový a třífázový. Vznikla tudíž potřeba proud i napětí unifikovat. Proto bylo důležitým krokem po vzniku samostatného Československa sjednocení elektrických sítí, které bylo realizované na základě Elektrifikační ho zákonu, přijatého Národním shromážděním ČSR 22.7.1919. Na stavbu elektráren a pro další potřeby systematické elektrifikace, se podle tohoto zákonu vyčlenila suma 75 mil. Kč, z které 30 % připadlo Slovensku. Základem se stala třífázová soustava o 50 Hz s napětím 3 x 380/220 V pro místní sítě, 22 000 V v sítích přespolních a 100 000 V pro dálkový rozvod. Malé tepelné elektrárny byly brzy nahrazeny velkými, jako byla například dnes již neexistující elektrárna v Ervěnicích u Mostu. Tyto elektrárny s velkými výkony se stavěly v blízkosti uhelných dolů, které je zásobovaly potřebným palivem. Na Vltavě začala výstavba vltavské kaskády, jejíž první vodní průtokovou elektrárnou byla elektrárna ve Vraném (do provozu uvedena v roce 1936), poskytující výkon 12,5 MW. Další elektrárny vyrůstaly v průmyslových oblastech. Blízko velkých měst se začaly stavět místo kondenzačních elektráren i teplárny, využívající část páry odebrané z turbín k otopu bytů a továrních hal.
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana