EMC - Terminologie

(1/3) > >>

David Komrska:
V nově přijatých normách ČSN EN 61643-11, ČSN EN 61643-21, ČSN P IEC/TS 61312-2, ČSN IEC 61312-3, ČSN 341393-4 atd. se začíná ustalovat terminologie problematiky ochrany před bleskem. Nepřekládají se zkratky :-) - což je výhodné při komunikaci se zahraničními techniky (hlavně čtení výkresové dokumentace).
Osobně si myslím, že by bylo dobré, kdyby se v těchto normách použitá terminologie vžila i v praxi. Dále by bylo vhodné v této zkušenosti pokračovat při překladu připravovaných norem řady IEC 62305.
Konkrétně mám na mysli:
- LPZ (lightning protection zone) - zóna ochrany před bleskem
v praxi se používá (dle mne nevhodně) ZBO - zóny bleskové (myšleno asi rychlé :-( ) ochrany.
- SPD (surge protective device) - v normách uvedeno jako přepěťové ochranné zařízení nebo ochrana před přepětím.
pro obecné označení by bylo asi vhodné používat výraz svodič přepětí
- SPD typu 1 (2, 3) mají splňovat zkoušky třídy I (II, III)
takže není SPD třídy I (II, III)
- v uvedených normách se opět používá výraz doba půltýlu :-)

Wolfgang Marks:
Problém je z jiného soudku: Státní instituce pověřily překladem norem firmy a překladatele, kteří nejsou přímo z oboru, takže ve spoustě případů i oni vymýšlejí pojmy aniž byse podívali do norem souvisejících či starších.
A s těmi názvy s Vámi částečně souhlasím: ZOB je přesnější než ZBO.
Označení přepěťové ochrany slouží ke označení druhu zboží v obchodním styku a v populárně vědeckých publikacích v odborném amarketingovém tisku. atd.
Zkuste vaši připomínku poslat na EGU rád se k vám přidám, ale myslím, že si budeme hrát s luštěninami... .

Edmund Pantůček:
Nezbývá než souhlasit. Terminologie EMC je jasná a srozumitelná. Také výrazivo v oboru ochrany proti blesku a přepětí se vyvíjí již několik desetiletí, a je podivné, když ustálené a logické výrazy jsou nahrazovány často kostrbatými a nepřesnými. I v profesi ochrany před bleskem a přepětím se vyvíjí profesní dialekt a je na překladateli normy, aby se s ním seznámil a přijal (ne přejal) jej tak, aby norma byla srozumitelná také pro ty, kdo ji používají.
Doporučil bych projednat slovník specielních výrazů také na ČSNI a pokusit se jej standardizovat .

tovec:
Osobně tuto terminilogii také docela často používám a rozhodně bych zkratku SPD nenahrazoval výrazem svodič přepětí. Když už, tak říkat jen svodič. Výrobci totiž rozlišují svodiče bleskových prodů (typ 1),  které jsou v podstatě i svodiči přepětí, a samotné svodiče přepětí (typ 2, 3). Jinak je škoda, že se v normách pro SPD (surge protective device) používá výraz přepěťové ochranné zařízení, protože surge znamená rázovou vlnu představující přepětí a/nebo impulzní proud.

Fuk Tomáš:
Citace: Vít Novák  25.06.2008, 10:51

Osobně tuto terminilogii také docela často používám a rozhodně bych zkratku SPD nenahrazoval výrazem svodič přepětí. Když už, tak říkat jen svodič. Výrobci totiž rozlišují svodiče bleskových prodů (typ 1),  které jsou v podstatě i svodiči přepětí, a samotné svodiče přepětí (typ 2, 3). Jinak je škoda, že se v normách pro SPD (surge protective device) používá výraz přepěťové ochranné zařízení, protože surge znamená rázovou vlnu představující přepětí a/nebo impulzní proud.

Jestli se nepletu, tak všechny tyto prvky mají společné to, že reagují na základě výskytu přepětí, a pak svádějí proud. Rozdíl je jenom v tom, na jak velké přepětí reagují, jak velký proud jsou pak schopny svést a zda se poté zotaví. Obecný výraz "přepěťové ochranné zařízení" mi proto přijde velmi výstižný.

Navigace

[0] Index zpráv

[#] Další strana