Výpočet rizika dle ČSN EN 62305-2
Jirka Dobrovolný:
"Okolní související objekty jsou objekty připojené k vyšetřovanému objektu nějakou inženýrskou sítí vycházející z tohoto objektu. Ale nepatří k ním objekty napojené na veřejnou inženýrskou síť (např. sousední dům)."
1) Kde je toto napsáno v normě (nebo kdekoliv)?
2) Jak to chápat: ...jsou objekty připojené k vyšetřovanému objektu nějakou inženýrskou sítí...Ale nepatří k ním objekty napojené na veřejnou inženýrskou síť... Jakože veřejná síť nemá na související objekt vliv a soukromá má?
Procházel jsem různé analýzy rizik dostupné na netu a ani jedna neuvažuje sousedící stavbu. Dokonce ani žádný ze čtyř příkladů v normě se sousedící stavbou nepočítá.
3) V kterých případech je tedy potřeba sousedící stavbu zohlednit??
4) Jinak řečeno: Co je to sousedící stavba podle normy? Je někde definice?
Jiří Schwarz:
Za téměř 10 let se moc nevyjasnilo?
Umím si představit, že když budu mít správně udělaný hromosvod, ochrany proti přepětí na úrovni svodičů bleskových proudů, a náhodou můj dům trefí blesk, mám šanci, že mi pospojování a přepěťovky podrží celý objekt na jednom potenciálu, ale díky "nenulové hodnotě uzemnění" se celý objekt na zlomek vteřiny posune na potenciál hóóódně rozdílný od potenciálu "vzdálené země".
Tohle v podobě špičky pošlu po přívodu sítě sousedovi. Ale stejně tak to on může poslat ke mě.
Tady pak bude hrát velký rozdíl jakým vedením jsou objekty propojené, jaká je vzdálenost, kapacita vedení proti zemi, kolik a jak daleko je tam dalších připojených objektů, zda mají či nemají ochrany...
Ale to jsou často informace, které projektant nemá a měl by problém některé z nich korektně zjistit
Jirka Dobrovolný:
Jsem zelenáč a některé "evidentní" věci mi nejsou jasné.
Chápu, že po vedení se ke mně/ode mně může šířit bleskový proud. A proto se ptám.
Norma, (alespoň ed.2), nespecifikuje, kdy se sousední stavbou počítat a kdy ne, proto bych ovšem na první nástřel čekal, že je se sousedními stavbami nutno počítat vždy. Sama norma však ani v jednom vzorovém případě sousední stavbu neuvádí. Evidentně se s ní nepočítá ani v projektech. Mohl bych to dělat stejně, ale já to nechci sekat jak Baťa cvičky.
Je třeba typická řadovka s dejme tomu venkovním vedením důvodem, proč sousední stavby uvažovat? Dejme tomu, že nebudu uvažovat stavby, které se vlezou do sběrné plochy vedení na jedné straně ulice (20m na každou stranu vedení , protože uvažovaná plocha se má počítat jen jednou (POZN.2 k čl. 6.4), ale druhá strana ulice do této sběrné plochy nepatří a tím ji tedy zvětšuje.... Tato úvaha mi na druhou stranu přijde až extrémně paranoidní a vím, že s tím takto nikdo nepočítá, proto hledám názor někoho fundovaného.
A PAK, HLE!, je tu starý článek k první edici, kde se tvrdí, že se nepočítají stavby propojené veřejnou sítí, ale soukromé ano. (A netvrdí to jen tak někdo, že.)
Proto mě zajímá odpověď. Možná píši do špatného vlákna, ale přece nebudu zakládat nové, když už tu takové je.
Jan Hájek:
Sousední objekty napojené na veřejnou síť jsou obsaženy v zadávané délce vedení 1000 m.
Tady se jedná typicky o případ RD a garáž, největší vliv mají připojené objekty v případě průmyslových areálů.
Jirka Dobrovolný:
(poklona) pane Hájku, odpověď stručná a jasná.
Ale v normě to explicitně uvedeno není, že?
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana