Výpočet rizika dle ČSN EN 62305-2
Miroslav Macek:
Citace: Jan Hájek 07.09.2010, 12:25
Tyto nemalé peníze jsou pro Milana Kauckého cca 2000 CZK.
Pokud si za 4300 CZK koupíte DEHNsupport včetně jednodenního školení, máte tuto mapku v rámci SW.
Pokud již vezmete DEHNsupport, tak koupit včetně DEHN Distance Tool to je za dalších necelých 1900 CZK.
Máte pravdu, že se jedná pouze o statistické údaje a přesný počet úderu blesku na čtvereční km se sbírá jen 12 let, proto norma obsahuje přepočet této hodnoty z počtu bouřkových dnů, tato data se na našem území shromažďují celoplošně pouze 120 let, výjimku tvoří například Praha (Stepling) a Brno (Mendel) pro které jsou známy data za necelé čtvrt tisíciletí.
Zdrojů těchto mapek v českém jazyce je dost publikací, které stojí pár korun v bazarech nebo jsou v technických knihovnách, kterých je v ČR také velmi mnoho.
Velmi dobrým zdrojem je také internet, ale to již vyžaduje zkušenějšího uživatele, který umí vyhledávat (klíčová slova, správné termíny atd.).
Izokeraunické mapky najdete zde:
http://www.kniska.eu/kniska/clanky-1/izokeraunicke_mapy
Dovolím si zde okopírovat pasáž z článku p.Kauckého:
...
"Prvním ze zadávaných kritérií je roční počet nebezpečných událostí. Je zadáván počtem úderů blesku na km2. Tuto hodnotu je dnes možné získat poměrně přesně za nemalý finanční obnos. Jiným, méně přesným ale levnějším způsobem, je zadání počtu bouřkových dnů za rok, z nichž se přímo do výpočtu vkládá 1/10. "
...
Pan Kaucký mluví o "počtu úderů blesku na 1km2", kterou je dle něj možné získat za blíže nespecifikovan ý "nemalý finanční obnos".
Vy mi ale (za již konkrétně specifikovaný "nemalý finanční obnos 2000CZK / resp. 4300CZK") nabízíte něco jiného - mapu počtu bouřkových dní (izokeraunickou mapu).
Použití nabízené izokeraunické mapy znamená, že počet úderů blesku velice hrubě odhadnu z počtu bouřkových dní tak, že budu předpokládat následující:
a) Každá bouřka způsobí právě 1 blesk na území o rozloze 10km2 ;
b) Tyto blesky budou po zkoumaném území rozloženy zcela rovnoměrně
Myslím, že takovéto předpoklady lze tolerovat pouze na rovinatých územích typu např. Maďarska nebo Finska, v Česku je krajina přece jen členitější a možná chyba použitím zjednodušující ho vzorce je tedy větší.
Co se týká monitoringu bleskové aktivity - ta se podle mých informací sbírá od roku 1999 (těch 12 let je tedy trošku nadsazeno), avšak ne pro celé území České republiky. Pokud by měla být v budoucí normě vydána opravdu mapa kompletního Česka s parametrem "počet blesků/1km2", pak by bylo nutno podle mého názoru tato data ještě nějakých pár let sbírat.
Jan Hájek:
Citace: Miroslav Macek 07.09.2010, 15:17
Pokud by měla být v budoucí normě vydána opravdu mapa kompletního Česka s parametrem "počet blesků/1km2", pak by bylo nutno podle mého názoru tato data ještě nějakých pár let sbírat.
No jo, ale jsme zase u toho, vám vadí statistický výpočet a rád byste prosadil, aby se ochrana před bleskem dělala vždy pouze na té nejvyšší úrovni, jakmile se zařízení bude vyskytovat v oblasti, kde hrozí reálné riziko blesku (tzn. už tam někdy byla bouřka), to bohužel laická veřejnost nepřijme.
Na jednu stranu vám data vytvořená formou bouřkový den x 0,1 = počet zásahů bleskem na 1km2 přijdou nepřesná (diskuze nad koeficientem přepočtu probíhaly více jak 50 let), ale sběr těchto zdrojových dat probíhá již staletí se zvyšující se přesností. Na druhou stranu se nebráníte datům za pouhých 20-30 let, jakmile bude tato databáze vytvořena a to i přesto, že vzhledem ke způsobu sběru těchto dat, budou opět obsahovat nepřesné údaje, protože opět neregistrují každý výboj a není zas tak jednoduché a přesné odlišit výboj mrak-mrak od mrak-země.
To ještě můžeme jako ČR mluvit o štěstí, že než jsme se jako stát rozhoupali, jestli přesnější na polohu americká, nebo přesnější na počet výbojů francouzská čidla, došla evropským partnerům trpělivost a obě dvě nám v podstatě darovala. Počet těchto čidel je 2, což je bez součinnosti s německým a rakouským sběrným systémem téměř na nic. Tento sběr dat samozřejmě neprobíhá kvůli ochraně před bleskem, ale z důvodu zpřesňování meteorologický ch pozorování. A máte pravdu, oficiální spuštění bylo od roku 1999.
Ještě k jakékoliv statistice a hlavně té pro zásah bleskem, to že je statistická pravděpodobnos t velmi malá, neznamená, že se to na konkrétním místě nestane, i ten nejhůře provedený hromosvod poskytuje vyšší ochranu, než krásně svázaná zpráva, že vás s nejvyšší pravděpodobnos tí blesk nezasáhne.
PS: Za konkrétní obnos nenabízím mapku, ale produkt, který jí obsahuje a kromě ní, ještě 11 dalších států.
Miroslav Macek:
Citace: Jan Hájek 08.09.2010, 08:52
No jo, ale jsme zase u toho, vám vadí statistický výpočet a rád byste prosadil, aby se ochrana před bleskem dělala vždy pouze na té nejvyšší úrovni, jakmile se zařízení bude vyskytovat v oblasti, kde hrozí reálné riziko blesku (tzn. už tam někdy byla bouřka), to bohužel laická veřejnost nepřijme.
Na jednu stranu vám data vytvořená formou bouřkový den x 0,1 = počet zásahů bleskem na 1km2 přijdou nepřesná (diskuze nad koeficientem přepočtu probíhaly více jak 50 let), ale sběr těchto zdrojových dat probíhá již staletí se zvyšující se přesností. Na druhou stranu se nebráníte datům za pouhých 20-30 let, jakmile bude tato databáze vytvořena a to i přesto, že vzhledem ke způsobu sběru těchto dat, budou opět obsahovat nepřesné údaje, protože opět neregistrují každý výboj a není zas tak jednoduché a přesné odlišit výboj mrak-mrak od mrak-země.
To ještě můžeme jako ČR mluvit o štěstí, že než jsme se jako stát rozhoupali, jestli přesnější na polohu americká, nebo přesnější na počet výbojů francouzská čidla, došla evropským partnerům trpělivost a obě dvě nám v podstatě darovala. Počet těchto čidel je 2, což je bez součinnosti s německým a rakouským sběrným systémem téměř na nic. Tento sběr dat samozřejmě neprobíhá kvůli ochraně před bleskem, ale z důvodu zpřesňování meteorologický ch pozorování. A máte pravdu, oficiální spuštění bylo od roku 1999.
Ještě k jakékoliv statistice a hlavně té pro zásah bleskem, to že je statistická pravděpodobnos t velmi malá, neznamená, že se to na konkrétním místě nestane, i ten nejhůře provedený hromosvod poskytuje vyšší ochranu, než krásně svázaná zpráva, že vás s nejvyšší pravděpodobnos tí blesk nezasáhne.
PS: Za konkrétní obnos nenabízím mapku, ale produkt, který jí obsahuje a kromě ní, ještě 11 dalších států.
Souhlas, já myslím, že si v podstatě rozumíme.
Jediný rozdíl mezi námi je, že to, co Vy nazýváte střední hodnotou, já nazývám hausnumerem a naopak.
H:
Měl bych dotaz přímo k výpočtu rizika.
Je několik souvisejících objektů, navzájem od sebe vzdálených 4-10 m.
Mám k nim při výpočtu přistupovat ke každému samostatně a pro každý z nich uvažovat sousedící objekty okolní budovy pro činitel polohy/prostředí (počet objektů = počet výpočtů rizika), anebo k nim mám přistupovat jako k jedinému objektu o celkových rozměrech obestavěné plochy (= jeden výpočet rizika společný pro všechny objekty)?
Jirka Š. Svejkovský:
Zaujala mě jedna věc. Elektrikáře učím, že žádný hromosvod je lepší, než špatný (aby to neflákali).
Jímače poněkud zvyšují pravděpodobnos t zásahu. Co udělá úbytek napětí na svodu uzemněném třeba 500 Ohm?
To není hromosvod, to je ruská ruleta.
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana