Výpočet rizika dle ČSN EN 62305-2

<< < (4/11) > >>

Rozmahel Vladimír:
Citace: Milan Illek  01.09.2010, 11:05

Autor článku navrhuje zjišťovat u starousedlíků pouze výskyt případných anomálií.
Proto se mi zdá rozvíjení ironie k tomuto tématu za jalové.

Nikomu, souhlasím s Vaším názorem.

Miloslav Dunda:
V souvislosti s těmi hromosvody (zatím se tomu vyhýbám) je můj názor, že normy jsou zbytečtě složité a obsáhlé na to aby se dodržovali. Jenom poznatek je ten, že homosvody nyní děljí i pokrývači a podle toho to vypadá. Domnívám se, že zjednodušení na několik zásad, které by se vešly do jedné normy by asi těm hromosvodům prospělo, tak že by se těchto několik zásad dodržovalo. Dovedu si to zjednodušení představit. Navíc, když se na těchto zásadách lpí u malých staveb a velké supermarkety, nemocnice a školy jsou osazeny aktivními hromosvody, které v těch nových, ale ani starých normách nejsou obsaženy a stejně jsou zkolaudované bez závad. 

Jan Štěpán:
Jen si dělejte prdelky ze "starousedíků"...
Ono je to v podstatě také dobře rozpoznetelné z krajinného rázu. V takzvané polabské nížině vychází poměrně jasný průměrný počet blesků na km2. Z toho chápavý projektant lehce vypočte pravděpodobnos t přímého i nepřímého úderu blesku do konkrétní budovy.
Žádný problém, mám vstupní údaj do analýzi rizik a jde se na to...  (dance)

Jenže, jsou místa mezi nebem a zemí, kde statistika neplatí. Třeba u nás. Holice jsou v mírném dolíku. Pokud přijedete některými cestami, ani si toho nevšimnete. Bouřky chodí většinou (pro mě nepochopitelně) jen z některých směrů. Z jiných směrů chčije (to se nedá jinak říct) pár km za Holicema ale u nás je sucho.
Přímý úder blesku v Holicích? To je opravdu otázka na pamětníky. Zato nepřímý, chcete-li přepětí v síti je tu poměrně často. Takže třeba u nás je lepší mít dobrou přepěťovku, než perfektní hromosvod. (mimochodem, sám ho nemám, dům je L.P.1890)
Teď mi ukažte, páni inžinýři, kde to vypočtete v těch vašich kompjůtrech...  >:D

Čím víc se totiž do LPS zahrabete, tím víc zjišťujete, že vlastně ničemu nerozumíte. Musíte při papouškování norem přihlédnout i k podstatě, např. meteorologii a samotnému principu vzniku náboje. Vlastní návrh LPS je pro většinu běžných objektů poměrně banální věc...

Jan Alin:
Citace: Jan Štěpán  03.09.2010, 00:07

Čím víc se totiž do LPS zahrabete, tím víc zjišťujete, že vlastně ničemu nerozumíte.


Ono nejde ani tak o porozumění, ať už jsou vzorce jakkoli složité tak výpočet provede počítač a je to jedno, pochopit složitější vzorec také jde, jen to znamená o chvíli déle číst. Opravdový problém je když mám dosadit do vzorce hodnoty které nikde nemůžu sehnat a musím si je tzv.zvolit bez bližšího vodítka jak, pak se z matematiky stává alchymie, celé to ztrácí smysl a je to jen o výdělku zainteresovaný ch.

Jen tak mimochodem, byl na mě vznesen dotaz jestli při pravidelné revizi hromosvodu při kontrole výpočtu rizik (jestli se nezměnili vstupní podmínky pro výpočet) má být brán zřetel na stáří svodičů přepětí a jaká je jejich životnost nebo kdo je měří. Nebyl jsem schopen odpovědět, prostě jsem řekl že nevím. Při revizi RT funkčnost svodičů neměří (alespoň jsem to v žádné revizi neviděl) a životnost jsem také nikde na první pokus nenašel. Nemáte někdo z této oblasti bližší informace, myslím že to s tématem i souvisí protože funkčnost (existence) těchto ochran riziko ovlivní.

Jiří Schwarz:
Citace: Rozmahel Vladimír  01.09.2010, 13:52

Jenže druhý starousedlík se vám zaručí starou poučkou, že do stejného místa blesk neudeří 2x. Co potom?  :D

U nás ve vsi byl strom. Ten "přežil" několik zásahů bleskem, pak byl pokácen, protože byl starý, poškozený,...

Tvrdím to jako "starousedlík",  protože tam bydlím již skoro 50 let.
Je tato informace použitelná ke zdůvodnění, že hromosvod není tak moc třeba, protože byl odstraněn "strom, který blesky přitahoval",  nebo naopak je třeba hromosvodu věnovat zvýšenou pozornost, protože "když tam blesk nenajde oblíbený strom trefí v okolí něco jiného"?

A kostel už těch zásahů dostal taky dost, podle svědků naposledy letos v létě. A prý to nezasáhlo špičku, ale svod hromosvodu o kus níže.

Navigace

[0] Index zpráv

[#] Další strana

[*] Předchozí strana