Stát je velmi nepružný, na vzniklé situace reaguje velmi pozdě a navíc často projevuje syndrom "vylití vaničky i s dítětem", jinak řečeno, stát má často tendenci spíše svým zásahem může spíše věci zkomplikovat než vyřešit.
Přesně, napadlo mě přirovnání: Pakliže je prvotní zákonodárná myšlenka ruka malíře, pak jsou tlaky při jeho tvorbě námořnická lana, která za ni tahají a úředníci jsou jako štětec, který odmítá být namočen do jiné barvy. Výsledný obraz vidíme v médiích každý den...