Co se děje s bleskem v zemi?
Fuk Tomáš:
Citace: Jiří Schwarz 14.07.2010, 00:14
- a kromě toho co by se stalo s kladně nabitými mraky? To by srovnatelný počet blesků, které míří z mraku dolů, muselo jít i ze země nahoru na mrak!
Spousta výbojů se odehraje mezi mraky, a jen část mezi mraky a zemí, přičemž v tomto případě početně převažují výboje mezi záporně nabitým mrakem a zemí. V případě úderů do uzemněných kovových konstrukcí se jeví tato početní převaha jako výraznější.
Literatura uvádí, že blesky mezi záporně nabitým mrakem a zemí jsou všeobecně slabší, než ty opačné polarity (zato jich je víc).
Michal Souček:
[- a protože jsem "velký rejpal", nikdy mi nebylo jasné co rozhoduje o tom, který mrak se nabije kladně a který záporně, když jsou ze stejného materiálu ...]
Sice ze stejného materiálu, ale! V jednom voda kapalná, v jiném krystalická, v dalším plynná, + různá teplota, tlak, vlhkost + pevné částice příměsí (viz písečno-bouřkový blesk, požárový, sopečno-erupční) + sestup/výstup + polarizační mechanismus + elektrostatick á indukce. Z nabízených teorií si jen vybrat, event. přidat vlastní fantazii. nebo obráceně. S vědomím, že porozumění "na dřeň" se naše generace třeba nedožije. Gravitaci také přijímáme axiomaticky. Otázka však zněla, co se děje v zemi.
[To by srovnatelný počet blesků, které míří z mraku dolů, muselo jít i ze země nahoru na mrak!]
Podle teorií také jde. Já osobně, který si pod záporným nábojem představuji elektrony, a pod kladným nábojem chybějící elektrony, beru si pro vlastní uspokojení na pomoc (pro záporné blesky mezi oblaky a zemí s cca 95% četností ) odlišnou pohyblivost záporných a kladných nábojů a odlišnou dielektrickou pevnost v nižších a vyšších vrstvách. Pro tento blesk pak přijímám vysvětlení o kratším vzestupném protějšku viditelném stejně stěží, jako kaskádu přeskoků předcházejícíc h sestupný negativní blesk. Pohyblivosti nábojů bych připisoval i skutečnost, že pozitivní blesk trvá cca 10 x déle, než negativní, zatímco teorie hovoří i o větších energiích. Hůře jsem však na tom s představou vývoje pozitivního blesku, ale při troše fantazie ... Kvůli tomu nebudu učebice fyziky trhat, ani jiné na cti. Laik zdraví.
Arnost Hanzl:
Rozšířil bych dotaz na "Co se děje s bleskem ve vodě?". A to z pohledu bezpečnosti potápěče. Představuji si to tak, že potapěč na hladině asi bude ohrožen hodně - je zde nebezpečí, že blesk projde jeho hlavou do vody. Pokud bude pod hladinou, bude ohrožen čímsi podobným, jako krokové napětí, nebo bude naopak v bezpečí (stejně jako v autě), dokud se nevynoří? A pokud ho ohrožuje "krokové napětí", jak rychle bude "nebezpečnost" tohoto jevu klesat se vzrůstající hloubkou, resp. vzdáleností od úderu blesku?
Fuk Tomáš:
Citace: Arnost Hanzl 14.07.2010, 16:15
Rozšířil bych dotaz na "Co se děje s bleskem ve vodě?". A to z pohledu bezpečnosti potápěče. Představuji si to tak, že potapěč na hladině asi bude ohrožen hodně - je zde nebezpečí, že blesk projde jeho hlavou do vody. Pokud bude pod hladinou, bude ohrožen čímsi podobným, jako krokové napětí, nebo bude naopak v bezpečí (stejně jako v autě), dokud se nevynoří? A pokud ho ohrožuje "krokové napětí", jak rychle bude "nebezpečnost" tohoto jevu klesat se vzrůstající hloubkou, resp. vzdáleností od úderu blesku?
Mnoho otázek, málo odpovědí. Zřejmě bude mj. záležet na vodivosti vody, hloubce a skladbě dna, vzdálenosti od břehu a od příp. člunu apod.
Na jednu stranu nebývá hladina po bouřce pokryta elektrošokovan ými rybami, na druhou stranu je popsán případ dvou jeskynních potápěčů, které zasáhl výboj 270 m od vchodu jeskyně. A teď si vyberte...
Přečtěte si třeba tohle.
Jarin z Moravy:
Můj známý se plaví často na moři. Je námořním kapitánem. Nevím blíž zda je to titul, funkce. Ale je registrován snad jako námořní kapitán nebo něco jiného. Má oprávnění, je registrován a převáží pasažéry mezi Evropou a Amerikou na jachtě asi 12 m dlouhé. Když je bouřka, vetšinou se schová a přečká bouřku v podpalubí.
Jen v jednom místě si to nemůže dovolit; když proplouvá přes Gibraltar, pro množství plavidel a říká, že při úderu v blízkosti lodě je vidět kráter, voda se přímo vaří a odpařuje a nechtěl by, aby blesk zasáhl jeho jachtu. To mívá největší strach na moři.
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana