Co se děje s bleskem v zemi?
Lubomír Jindra:
Citace: Jaroslav Hasala 13.07.2010, 15:04
Měl jsem už několikrát možnost měřit zemní odpor uzemnění u hromosvodu, kde prokazatelně došlo k zásahu. Protože se zemní odpor nijak výrazně nezměnil, usuzuji, že se asi nic tak zásadního v zemi nestalo.
Přesně to bych typoval, přeci jen masa zeminy je oproti úzkému "paprsku" blesku ohromná, takže se výboj rozptýlí do všech směrů, podle vlastností půdy. Kdysi se zde diskutovalo zda blesk zanechá nějakou stopu v místě úderu do hromosvodu a resumé bylo bylo, že v podstatě nic. Energie blesku působí jen krátkou dobu, takže bych na nějaké poškození potrubí, studen atp. moc nesázel. Masivní kovové "cokoli" v zemi nebo na zemi spíše může poškodit dlouhodobé působení bludných proudů, vlastnosti zeminy, chemické látky... než krátký mnohonásobně zeslabený impuls.
Jen teoretický názor.
Jan Franěk:
A nebo se v zemi i něco stane o:-)
Třeba po úderu do písku, může vzniknout "skleněný obraz" blesku. Pár lidí je vykopává z písku a jsou to docela zajímavé útvary. Dokonce i skála nám může ukázat, co všechno blesk dokáže.
Do vyhledávače dejte slovo - fulgurity - a dočtete se více.
Jinak taky souhlasím s názorem, že se vlastně v zemi blesk "rozplyne" beze škod.
Jan Hájek:
No aby se nic podstatného nestalo, tak přeci děláme co nejlepší zemnící soustavu, jinak bychom tam na konci drátu píchli hřebík, nebo jak napsal , ,božský,, Milan Karvánek zakopali aluminiovou lžičku.
Jiří Schwarz:
Buďme rádi, když v zemi způsobí nějaké drobné změny horniny, písku, země... Lepší, než když něco zničí na své cestě do země...
A co kdybychom to posunuli trochu "opačným směrem", před okamžik, než blesk sjede do země?
Jak se v těch mracích vzal?
Nikdy mi nebylo jasné jak nám to vysvětlovala paní učitelka na základní škole:
- na obloze se třou 2 obláčky páry a tím se nabijí
- demonstrovala to tím, že třela plastové pravítko o oblečení a pak ukázala, jak se elektrostatick ým nábojem k pravítku přitáhne kousek papíru
- a protože jsem "velký rejpal", nikdy mi nebylo jasné co rozhoduje o tom, který mrak se nabije kladně a který záporně, když jsou ze stejného materiálu
- a kromě toho co by se stalo s kladně nabitými mraky? To by srovnatelný počet blesků, které míří z mraku dolů, muselo jít i ze země nahoru na mrak!
Lubomír Jindra:
Citace: Jiří Schwarz 14.07.2010, 00:14
a kromě toho co by se stalo s kladně nabitými mraky? To by srovnatelný počet blesků, které míří z mraku dolů, muselo jít i ze země nahoru na mrak!
Atmosférické podmínky v mracích jsou zřejmě vhodnější pro "průraz" než podmínky blízko u Země. Představuji si to tak že díky víření mraků přo bouři se spíš dostanou různě nabité části mraků blíže k sobě, což odstartuje přeskok. Ten většinou k Zemi ani nezamíří ale jen vyrovná potencilály uvnitř mraků, respektvie mezi mraky. Naproti tomu povrch Zemský je pevný a má více méně jednotný potenciál, což prostě přeskok téměř nikdy neodstartuje.
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana