V čem je výhoda či nevýhoda soustavy TN-S ?
Fuk Tomáš:
Citace: Lubomír Jindra 11.06.2010, 21:29
Vaše tvrzení, že přizemněním vodiče N a snížením jeho impedance bude stačit menší počet žárovek ... to jste zřejmě nemyslel vážně. :o
Možná vás zaujme, že zvýšením napájecího napětí o 5% stoupne jejich svítivost o 20% - čili tam, kde jich bylo potřeba 6, dá stejné množství světla jen 5.
(neřešíme tady teď jejich životnost, která se dá prodlužovat i jinak, než snižováním provozního napětí pod jmenovitou hodnotu)
Citace: Lubomír Jindra 11.06.2010, 21:29
Důvod, proč nemůže být střední vodič N nikde a nikdy za žádných okolností přizemněný:
Tohle ale nemyslíte tak doslova, jak jste to napsal, že? Co třeba v bodě rozdělení PEN na PE a N?
Lubomír Jindra:
Citace: Fuk Tomáš 11.06.2010, 22:20
Tohle ale nemyslíte tak doslova, jak jste to napsal, že? Co třeba v bodě rozdělení PEN na PE a N?
V místě rozdělení je svorkovnice PEN, svorkovnice PE a svorkovnice N. V žádném případě (přesněji nikdy) se nepřizemňuje svorkovnice N.
Nevěříte? Věřte :)
Fuk Tomáš:
Citace: Lubomír Jindra 11.06.2010, 22:41
V místě rozdělení je svorkovnice PEN, svorkovnice PE a svorkovnice N. V žádném případě (přesněji nikdy) se nepřizemňuje svorkovnice N.
Nevěříte? Věřte :)
No, jestli přizemnění bodu rozdělení nepovažujete za přizemnění také N, a rovněž tak i za spojení vodiče N s uzemněnou částí elektroinstala ce (což jste také tvrdil že se nikdy nesmí), tak to tedy nevím. Já osobně to považuji za vodivé spojení o impedanci v řádu setin až tisícin ohmu.
Do bodu rozdělení přicházejí vodič PEN a vývod zemniče, a vycházejí z něj vodiče PE a N, které tedy jsou svým jedním koncem (v bodu rozdělení) přizemněny. Tečka.
A pro Vaši informaci, u spousty instalací zmiňované 3 svorkovnice splývají v jednu. Nevěříte? Věřte :)
Jaroslav Hasala:
Kdybych měl udělat nějaké stručné resumé - síť TN-C je výhodná tam, kde jsou dlouhé a "tlusté" kabely.
Lubomír Jindra:
Citace: Fuk Tomáš 11.06.2010, 23:11
No, jestli přizemnění bodu rozdělení nepovažujete za přizemnění také N, a rovněž tak i za spojení vodiče N s uzemněnou částí elektroinstala ce (což jste také tvrdil že se nikdy nesmí), tak to tedy nevím. Já osobně to považuji za vodivé spojení o impedanci v řádu setin až tisícin ohmu.
Do bodu rozdělení přicházejí vodič PEN a vývod zemniče, a vycházejí z něj vodiče PE a N, které tedy jsou svým jedním koncem (v bodu rozdělení) přizemněny. Tečka.
A pro Vaši informaci, u spousty instalací zmiňované 3 svorkovnice splývají v jednu. Nevěříte? Věřte :)
Jakkoli si vás vážím a (poklona) za tuto zajímavou diskusi, toto co píšete je ovšem úsměvné. :) Z přizemněné svorkovnice PEN odbočuje vodič N a je jasně řečeno že od tohoto bodu nesmí být vodič N nikdy přizemněn což také nikde a nikdy není. Pokud ano je to závada. Pokud máte na mysli starší instalace kde ze svorkovnice PEN odbočují i vodiče N některých nových okruhů v TN-C-S tak i tak platí, že od okamžiku kdy elektrony vniknou do světle modře označeného "tunelu" :D už zůstávají izolované pouze v tomto tunelu a až z nich je odčerpána potřebná energie mohou vstoupit do stejně izolovaného hnědého či černého či šedého tunelu. :D Jakmile už nejsou v tunelu zelenožluté barvy mají elektrony se zemí prostě utrum (norm)
Zřejmě vás baví dotáhnout diskusi až k ad absurdum. Pokud považujete za vodivé spojení vodiče N s uzemněnou částí instalace jeho odbočení ze svorkovnice PEN, tak je podle vás v síti možné i vodivé spojení vodiče N a vodiče L třeba přes vlákno žárovky, impedance v jednotkách ohmů. ;) V tom případě jste mě dostal a došly mi argumenty ;D
Ještě jednou díky za diskusi, téma považuji za vyčerpané. :)
Citace: Jaroslav Hasala 12.06.2010, 00:57
Kdybych měl udělat nějaké stručné resumé - síť TN-C je výhodná tam, kde jsou dlouhé a "tlusté" kabely.
Souhlasím, nemyslím že by se v budoucnu u rozvodných sítí distributora přecházelo na TN-S.
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana