Myslíte, že hromosvod pomůže? Proč se ten blesk choval tak divně?
Jiří Schwarz:
Blesk si hledá "všechny" cesty na zem, nejen tu nejkratší! Blesk má velmi ostrou náběžnou hranu, odpovídá to periodě střídavého napětí o mnohem vyšší frekvenci, než je síťová frekvence! V blesku se dají najít energeticky významné složky až do frekvencí řádově 10MHz. Vedení nn, uzemněné někde desítky metrů (stovky?) daleko představuje pro náběžnou hranu blesku tak velkou impedanci, že se blesk nesvede dost účinně, naindukuje se tam velké napětí a to se prorazí na jinou část, která je uzemněná. A jakmile dojde i k malému výboji, dojde k ionizaci vzduchu, ten se stává vodivějším, energie výboje stoupá, stoupá procházející proud,...
Představte si, že máte klasickou sedlovou střechu, svod po střeše, jeden oblouk, druhý oblouk a svod po zdi dolů.
Norma 34 1390 určuje dovolené rozměry oblouků, ale i když se do rozměrů podle normy vejdete, našly by se případy, kdy blesk "dokázal proskočit" střechou. Ten oblouk je pro náběžnou hranu tak velká indukčnost, že se snaží přeskočit na cokoliv, co je na potenciálu země. Takže si v tomhle místě "proskočí" střechou, aby se "kratší cestou" vrátil na svod, přeskočí v tomhle místě na jiné kovové předměty, třeba hřebíky ve střeše,...
Když odbočím od "elektriky" - proč se nemáme v bouřce schovávat pod vysoké stromy? Protože když blesk "trefí" strom, svod do země není tak dokonale vodivý, aby výboj dostatečně svedl a blesk se rozdělí na spoustu drobných vedlejších bleskových výbojů a ty zasáhnout vše v nejbližším okolí, co má takový potenciál, aby to výboj přitáhlo. Kdyby někoho zasáhnul hlavní bleskový výboj, neměl by šanci. Pokud se občas píše jak přežil někdo po zásahu blesku, jsou to právě ty vedlejší výboje.
Jan Hájek:
Dovoluji si zopakovat svou prosbu o kontakty na tyto případy, předal bych tyto podklady kolegům, kteří se podílejí na mezinárodní normalizaci a zároveň jsou ve výzkumním oddělení naší firmy.
(poklona) .
Stanislav Pavézka :
Tak, jak to zde popsal pan Schwarz se chová blesk a to bez ohledu ,co na střeše máte,vzdy nevyzpytatelně .
Lubomír Jindra:
Jednou když jsem intenzivně pátral po informacích o úderech blesků do objektů našel jsem něco v tomto smyslu:
Firma zabývající se výrobou moderních aktivních hromosvodů prováděla výzkum v oblastech s velkou bouřkouvou aktivitou a prý je statisticky nejčastější úder blesku do fasády těsně pod střechu. Přišlo mi to jako docela zajímavá informace.
Jan Hájek:
Ten případ, který uvádíte u aktivních hromosvodů byl v Kuala Lumpur, tam se jednalo ani ne tak o boční údery do vyskových budov, ale o údery do atik a rohů objektů, které se nacházely mimo / skutečný/ ochraný prostor jímací tyče.
Výtah z této zprávy naleznete zde na Elektrice:
http://elektrika.cz/data/clanky/kkah030403/view?searchterm=lumpur[/url]
Velice pěkný příspěvek v polštině naleznete:[url href="http://www.ah.com.pl/informacje/ZL-3639-03-PTL-hartono%202003%20long%20term%20study.pdf"]http://www.ah.com.pl/informacje/ZL-3639-03-PTL-hartono%202003%20long%20term%20study.pdf[/url]
V tomto příspěvku jsou zachyceny chyby v návrhu ochranného prostoru u aktivních jímačů /jedná se o stejný případ jako v případě kovové tyče, nic jiného se neprokázalo / , ale i chyby v případě klasického hromosvodu franklinova typu.
Pokud budete chtít více informací, neváhejte mne kontaktovat.
Navigace
[0] Index zpráv
[*] Předchozí strana