Stále jsem se domníval, že všichni výrobci se při zkouškách musí řádit stejnou normou, která udává minimum co má vypínač vydržet.
Norma pouze říká to, že aby jste splnil nějakou vlastnost (v tomto případě X) musíte splnit tyto podmínky (někdy jsou udány i nějaké hodnoty)
Nicméně to co vydrží konkrétní výrobek, vždy musí určit výrobce toho produktu. Ten musí garantovat vlastnosti toho produktu.
Dívejte se na to tak, že aby jste buřta mohl pojmenovat buřtem, musí splňovat několik požadavků, ale hlavně musí obsahovat minimálně určené množství masa. Mnoho výrobců to pojmenuje buřtem a jejich množství masa se pohybuje těsně na hranici normového minima (zveřejněné to má jen proto, že musí, pro náš příklad nepodstatné) . Přesto máte mnoho výrobců, které mají buřty znatelně kvalitnější a chutnější a ti často normu plní i s bohatou rezervou (více masa než musí mít). Tedy není buřt jako buřt a ani jejich cena nebo logicky stejná. Mnoha lidem je to jedno, ale mnozí si raději připlatí, aby si to pak u ohně opravdu vychutnali/užili.