Nemyslím, že by ČEPS k řízení dodávaného výkonu používala závislost odběru některých spotřebičů na frekvenci.
Jednak to není nijak horentní číslo - odhadnu-li, že takové chování má cca 1/3 spotřeby (všechna topná zařízení, svítidla, pohony s měničem, domácí elektronika apod. mají odběr nezávislý na frekvenci), tak při průměrném odběru kolem 10 GW (za včerejšek to bylo cca 9,5GW s maximem 10,7 a minimem 8,4) by změna z 50 Hz na 49 Hz dělala cca 60 MW - nezajímavý drobeček.
S tým sa dá iba súhlasiť. Samozrejme , že ČEPS také niečo nevyužíva, ani to nie je praktický možné.
Spíš si myslím, že ta závislost odběru na frekvenci pomáhá samočinně tlumit krátkodobé výkyvy. Podstatnější bude to, že klesající (nikoli nižší, ale klesající) frekvence je přirozeným projevem odběru překračujícího dodávku - ten rozdíl se vezme právě z kinetické energie roztočených rotorů generátorů (=setrvačník), které začnou zpomalovat. Úkolem regulace je pak honem někde nějaký ten výkon schrastit a vrátit to do rovnováhy.
Teoreticky by to mohlo fungovať, ale keď si predstavíme, že zmeny kmitočtu prakticky takmer nikdy neprekročia 0,2% čo je cca 0,1Hz, aký vplyv na zmenu záťaže by to to mohlo mať?
P.S. jen tak mimochodem - nejsme už náhodou zapojeni přímo do evropské rozvodné sítě (a tedy synchronní s ní)?
Samozrejme, že sme, a už veľmi dávno. Dokonca je tam pripojená aj západná časť sústavy Ukrajiny.
PS: Dovolím si jednú poznámku: Keď došlo pred pár rokmi k Blacout-u v Nemecku, kedy sa súčasne rozpadla UCTE sústava na 3 časti, u nás bol obrovský prebytok energie a v západnej častí nedostatok. Vtedy stúpla u nás na chvíľu frekvencia o 0,7Hz a asi po určitých zásahoch dispečingu trochu klesla, avšak stále bola cca o 0,25Hz vyššia, až kým sa všetky tri časti sústavy opäť nespojili. Pri tomto procese došlo aj krátkodobo k značnému nárastu napätia v sústave.