Dle jaké normy musí být provedeno uzemnění bodu rozdělení PEN?

(1/3) > >>

Mlkar.martin:
Vím, že toto téma se tu již několikrát řešilo a poctivě jsem si prošel snad "všechny" příspěvky k tomuto tématu. Přesto vás znovu prosím o zodpovězení otázky zda je skutečně normou dané přizemnit bod rozdělení (z PEN na  PE a N, TN-C-S, TN-C/TN-S).
Máme zde normu ČSN 33 2000-4-41, která zde v návaznosti na bod rozdělení již byla uváděna. Ale přeci jen v tomto článku není o bodu rozdělení není ani zmínka, viz. níže.

413.1.3N12 Vodič PEN v síti TN-C nebo vodič PE v síti TN-S se musí uzemnit buď samostatným zemničem
nebo spojit s uzemňovací soustavou, kromě uzlu zdroje (nebo pracovně uzemněného místa zdroje)
ještě v těchto místech:
a) v e v e n k o v n í m r o z v o d u
aa) u vrchního vedení každých 500 m a na jeho konci a u odboček delších než 200 m na
jejich koncích;
ab) u kabelového vedení delšího než 200 m od místa předchozího uzemnění na jeho konci;
ac) u přípojkových skříni (např. hlavních domovních),  jsou-li vzdáleny od nejbližšího místa
uzemnění více než 100 m;
ad) u dočasných pracovišť krátkodobého použití umístěných mimo trvalé objekty a obdobných
pohyblivých zařízení a v objektech, kde se kladou na ochranu před dotykem
zvláštní požadavky (prádelny, veřejné lázně apod.);
b) v e v n i t ř n í m r o z v o d u
ba) u objektů s vlastním transformátore m vždy u hlavních rozvaděčů;
bb) u objektů bez vlastního transformátoru, je-li hlavní rozvaděč připojen přímo na síť,
podle bodu ac);
bc) u podružných rozvaděčů, jsou-li vzdáleny více než 100 m od nejbližšího místa uzemnění;
bd) na konci odboček delších než 200 m od místa předchozího uzemnění.
POZNÁMKY N K bodu a) a b):
1 Jednotlivá uzemnění vodiče PEN v síti TN-C nebo vodiče PE v síti TN-S mají mít odpor uzemnění nejvýše 15 Ω;
není však třeba klást zemnící pásky o celkové délce větší než 20 m nebo jiné rovnocenné zemniče.
2 Na konci vedení a odboček sítě a v uzlu zdroje má být odpor uzemnění nejvýše 5 Ω; není však třeba klást zemnící
pásky o celkové délce větší než 50 m nebo jiné rovnocenné zemniče.

Pokud by se měl bod rozdělení uzemnit tak dle jaké normy, přísl. článku a jakým vodičem když je přívod do rozvaděče třeba 1-CYKY 4x120+70 a tam je proveden bod rozdělení?


#105#

IM:
Citace: Mlkar.martin  14.01.2010, 20:27

Pokud by se měl bod rozdělení uzemnit tak dle jaké normy, přísl. článku a jakým vodičem když je přívod do rozvaděče třeba 1-CYKY 4x120+70 a tam je proveden bod rozdělení?

To je asi omyl, má to 5 vodičů. Jinak zkuste ČSN 33 2000-1 ed. 2. U RD to pak vyplývá z požadavku na provedení ochranného pospojování.

Mlkar.martin:
Ano omlouvám se správně měl být napsán kabel 1-CYKY 3x120+70. Co říká prosím ČSN 33 2000-1 ed. 2 k bodu rozdělení? Jakým po-té vodičem bych měl uzemnit bod rozdělení u kabelu 1-CYKY 3x120+70?

Radim Strycharski:
To: Mlkar.martin

Přizemnění bodu rozdělení PEN je sichr, kde je třeba uvažovat, že při přerušení PEN bude vodič k přizemnění PEN vodič nahrazovat a podle toho by měl být dimenzován. Takže přívod, jak ho uvádíte, není rozhodující. Důležité je jištění, které vám "pustí" proud.

Navíc při průřezech, jak je uvádíte, bych neuvažoval velkou pravděpodobnos t přerušení vodiče PEN. Proto taky asi norma taxativně nepředepisuje toto přizemňování, pouze ho doporučuje, protože ne vždy má smysl jej aplikovat.

Mlkar.martin:
Dejme příklad, že kabel 1-CYKY 3x120+70 je jištěn na max. svého průřezu (v praxi by samozřejmě rezerva byla provedena ale pro tento příklad...) v tom případě bych měl na svorkovnici PEN přivést vodič též o průřezu 70mm2. To mě ale přijde trochu postavené na hlavu, to přívodní vodič PEN zdvojujeme. Jaká norma doporučuje přizemnění PEN (dle Vaší odpovědi)?

Navigace

[0] Index zpráv

[#] Další strana