Musí být v novostabách od roku 2009 instalovány svodiče přepětí?

(1/2) > >>

herv:
Na školeních k souboru ČSN 62305 jsem byl instruován, že posouzení vnější ochrany před před bleskem (tzv. hromosvodu) na objektu, kde není instalována vnitřní ochrana před bleskem (svodiče přepětí) by mělo znít , ,není schopno z hlediska bezpečnosti provozu",  protože by toto mělo být posuzováno jako komplexní ochrana před účinkem atmosférické elektřiny. Vím, že soubor ČSN EN 60305 tyto ochrany pojímá jako celek.....v mém případě totiž projektová dokumentace (2009) neřeší provedení vnitřní ochrany před bleskem vůbec. Tak si teď trochu lámu hlavu...

#117#  Zkratky ČSN EN píšeme vždy velkými písmeny.

Jan Hájek:
Ty by tam měly být instalovány minimálně od roku 2003 kdy vyšla    ČSN 33 2000-1

131.6 Ochrana před přepětím.
 131.6.1    ............
 131.6.2 Osoby, hospodářská zvířata i majetek musí být chráněny před poškozením v důsledku přepětí, která mohou zpravidla vzniknout z příčin (např. atmosferické jevy, spínací přepětí),  kdy je riziko nepřijatelné.

Pro pojišťovny to je od té doby jednoduchá rovnice : škoda=nepřijatelné riziko.
Více o tom naleznete v KníŠce 2.0 v Milanově části, cca od strany 200.

To jestli má či nemá být na objektu svodič bleskových proudů, třeba DEHNventil
určuje přeci analýza rizika dle ČSN EN 62305-2 SW zdarma zde: www.kniska.eu/software .
Pokud riziko vyjde jako menší než tolerovatelné i při absenci svodičů bleskových proudů, tak být instalovány nemusí, z hlediska řady norem ČSN EN 62305.

Jaroslav Ratiborský:
Tak jednoduchou-zatím sice jedinou- a hlavně jednoznačnou odpověď jste asi nečekal že.
Doporučuji vám řiďte se vlastním rozumem.
P.S.Z vaší otázky není zřejmé,zda jste projektantem nebo budoucím(stávajícím) majitelem budovy.

Valter Mayer:
Citace: Jaroslav Ratiborský  06.10.2009, 06:26

P.S.Z vaší otázky není zřejmé,zda jste projektantem nebo budoucím(stávajícím) majitelem budovy.
Na základe pôvodne položenej otázky usudzujem, že sa jedná o staviteľa.
Citace: herv  05.10.2009, 10:41

....v mém případě totiž projektová dokumentace (2009) neřeší provedení vnitřní ochrany před bleskem vůbec.
O aký stupeň spracovania projektovej dokumentácie sa jedná?
Projekt pre stavebné povolenie tieto časti obsahuje málokedy.

Otázkou by nemalo byť (ne)použitie zvodičov bleskových prúdov a zvodičov prepätia, ale analýza a vyhodnotenie rizík pre konkrétne podmienky a optimalizácia miery použitia ochrán (podľa spôsobu využitia objektu) s cieľom minimalizovať riziká za vynaloženia ešte prijateľných nákladov.

Sú miesta, kde sa nevyplatí šetriť.

Radim Strycharski:
To: herv
Předpokládám, že se ptáte jako revizní technik. Takže přijdete na stavbu, dostanete projekt, kde bude spočítáno riziko (výpočet je předepsán v § 36 vyhl. 268/2009 Sb.),  na základě toho stanovena hladina LPL - potažmo třída LPS a potom obsah PD, který tomu odpovídá.

Tolik teorie. Praxe, jak vidíte, je nahony vzdálená. Co s tím? Revizi uděláte, v tom vám samozřejmě nic nebrání. Zjistíte, že hromosvod třeba odpovídá LPS III, současně ale konstatujete, že nevíte, jestli to stačí, protože nebyl předložen výpočet rizika. Obdobně se vyjádříte i k absenci přepěťových ochran.

O tom, jestli je nebo není zařízení schopné provozu z hlediska bezpečnosti se nevyjadřujete, postupujete podle čl. 6.1.2 ČSN 33 1500/Z4.

Máte dvě možnosti:
1. Investorovi nabídnete výpočet rizika a opravu projektu.
2. Dáte od toho ruce pryč, protože revizní zpráva s výše uvedenými závadami by byla asi investorovi k ničemu.

Navigace

[0] Index zpráv

[#] Další strana