Jak chránit klimatizační jednotky před bleskem, dle staré nebo nové ČSN?
Miroslav Macek:
Citace: Jiří Schwarz 17.06.2009, 10:48
Hodně podivný přístup - jak si představujete v praxi revidovat něco podle jiné normy než podle které by to bylo provedené?
Ten oddálený hromosvod se ve staré a nové normě příliš neliší.
Ta stará ČSN 34 1390 je snad přísnější jen v tom, že hromosvod by neměl být žádnou částí být upevněn na chráněném objektu.
Pokud budeme považovat za "chráněný objekt" jen tu vzduchotechnik u (a ne celou budovu), pak by snad šlo oddálený jímač upevnit tak, aby splňoval nejen novou, ale i starou normu.
Jan Hájek:
Pro jistotu jsem si to dnes konzultoval s Daliborem a J.Slukou. Naše řešení či chcete stanovisko je následující:
Zhotovit oddálený hromosvod dle ČSN EN 62305 a vymezit v revizní zprávě přesně její rozsah. Moje doporučení je ověřit oddálení ještě podle ČSN 34 1390, ale ostatní zastávají názor, že neplatnou normu do toho již neplést.
A teď možná úskalí:
1/Korektní by bylo určit LPL dle ČSN EN 62305-2 a výpočet dostatečné vzdálenosti provést pro dannou třídu.
2/ Daliborova praktická varianta- Stejně na objektu bude hromosvod dle ČSN 34 1390, tedy odpovídající LPL IV nejvýše III, tedy provést výpočet podle III.
Komplikace: Může se stát, že po analýze rizika vyjde na objektu LPL II a vyšší, pak si nedovedu představit toho RT, který by nevyžadoval upravit zbytek hromosvodu do této vyšší třídy, či to majiteli objektu alespoň písemně nedoporučil.
Obdobně i v druhém případě, kdy napadnout toto rozhodnutí není nic zas tak složitého.
Praxe ukáže, ke které variantě se zúčastnění budou více přiklánět.
Jan Alin:
Citace: Jan Hájek 17.06.2009, 19:21
Obdobně i v druhém případě, kdy napadnout toto rozhodnutí není nic zas tak složitého.
Praxe ukáže, ke které variantě se zúčastnění budou více přiklánět.
Přesně tohle je největší problém nové legislativy kolem ochrany před bleskem. Zúčastnění se nemají a ani nechtějí přiklánět k nějaké variantě ale chtějí vědět jak to mají udělat aby v případě škody způsobené bleskem nebyl problém např. s pojišťovnou nebo v případě úrazu s policií vyšetřující zanedbání povinnosti majitele objektu.
Normy by měla řešit takovéto případy tak aby bylo možno zvolit jednoznačně nenapadnutelné řešení. A není to jen případ klimatizačních jednotek. Řešení jsou dvě, buď zpřehlednit a ujasnit minimální řešení ochrany před bleskem nebo to nechat na uvážení majitele objektu ale pak ho nelze postihovat za to že ochranu zvolil dle svých možností a blesk to odmítl respektovat.
Jan Hájek:
Standardní postup, pokud budu chtít být krytý, je samozřejmě č.1. a pokud by vyšla LPL II a výše nechat předělat hromosvod. Pak bude vše OK.
Problém nás, elektrotechnik ů v ČR je, že pouze minimum je činných ve sdruženích a téměř nikdo nedělá nic pro obor, proto neexistují obecně uznávané autority, které by vydávaly výklad ve sporných případech a své závěry měly podchyceny třeba pojištěním.
Účelem normy přece není do detailu řešit všechny situace a snímat z lidí zoodpovědnost za špatná rozhodnutí. To v podstatě nebylo možné ani před rokem 89.
Milan Karvánek:
Já se naopak domnívám, že účelem normy je nabízet prakticky proveditelná, technicky správná a bezpečnosti vyhovující řešení!
Teoretická pojednání, byť od vědeckých kapacit, si mohou případní zájemci pročítat o dovolené nebo před spaním, jak je ctěná libost, ale praktičtí elektrikáři jsou v rámci svého sebevzdělávání v pracovní době schopni nastudovat stěží normu a právem od ní tedy očekávají jasné řešení.
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana