Jak správně řešit ochranu kovových vložek komínů před úderem blesku?
Jan Hájek:
V poslední době mne napadlo zajímavé vysvětlení toho proč existují různí vyvraceči a pochybovači.
Jedná se většinou o lidi, kteří o elektrotechnik u jako obor, vlastně nemají ani zájem a neznají jeho historii.
Ten z elektrotechnik ů, který má alespoň elementární znalosti historie svého oboru, pak chápe podstatu technických problémů daleko rychleji a lépe, než lidé, kteří věří tomu, že elektrotechnik a začala jejich vstupem do pracovního procesu.
Proč vlastně my elektrotechnic i, nemáme mezi znalostmi, které se ověřují u zkoušek i alespoň základní povinnost mít přehled o svém oboru, o vzniku norem a standardů a a jejich tvoření?
Zdrojů je spousta, ať již jsou to špičkové výklady Franty Kosmáka nebo i série článků v časopise Elektro o historii, je toho spousta k dispozici, ale moc lidí to neposlouchá.
Co si o tom myslíte Vy?
Fuk Tomáš:
Citace: Miroslav Macek 16.07.2009, 14:21
vznikla norma EN 62305 ... jako opis knihy "Řihánek, Postránecký, Bouřky a ochrana před bleskem, vyd. Nakladatelství ČSAV 1957", jak tvrdíte výše
Než mi budete vkládat do úst takové bláboly, přečtěte si prosím znovu, radši 2x, co jsem napsal.
Miroslav Macek:
Citace: Fuk Tomáš 16.07.2009, 21:45
Než mi budete vkládat do úst takové bláboly, přečtěte si prosím znovu, radši 2x, co jsem napsal.
Promiňte, měl jsem takový dojem z kontextu diskuse. Asi jsem si Vaši odpověď na otázku p.Ratiborského špatně vyložil.
Miroslav Macek:
Citace: Jirka Š. 16.07.2009, 14:44
Než si tady začnete nadávat :) možná by bylo vhodné to převést do praktické roviny. Dám příklad:
Třípodlažní dům s napůl zapuštěným suterénem (bývalou kotelnou ÚT), komín se třemi nerez vložkami, každá končí v jednom patře. Komín se jakžtakž vejde do ochranného prostoru ne příliš kvalitního hromosvodu (snad se v budoucnu bude i rekonstruovat), ale jen vďaka (lehni, robote!) tomu, že jsou to ještě ty "poctivé" prvorepublikov é dvoumetrové jímací tyče.
Takže vložky dole uzemnit ekv. šestky mědi? Připojit také k trubkám plynu v jednotlivých patrech?
A teď lahůdka: Pokud to zemnění protáhnu komínem do té bývalé kotelny asi metr a něco pod úrovní terénu (jediná možná cesta), co s tím dál? HOP nebo obdoba v objektu není, zemnící pásek ani náhodou. Prokopat a nějak připojit ke svodu hromosvodu?
Ano, zde je vidět, že skutečnost je často složitější a že nějaké připojení/nepřipojení na HOP není asi ten zásadní problém.
Důležité je hlavně zajistit vysokou spolehlivost oddáleného jímače. To lze podle mého názoru udělat jedině tak, že se komín s vložkou "zabalí" do něčeho podobného jako je Farradayova klec - např. nějakého drátěného koše, nasazeného na komín, který se spojí s jímací soustavou.
Doskoková vzdálenost vložka-klec by musela být volena s dostatečnou rezervou, aby nemohlo dojít k přeskoku, takže by to byla docela pěkná boule na komíně a dům by získal zajímavý, tak trochu byzantský styl.
Fuk Tomáš:
Citace: Miroslav Macek 16.07.2009, 22:10
Promiňte, měl jsem takový dojem z kontextu diskuse. Asi jsem si Vaši odpověď na otázku p.Ratiborského špatně vyložil.
Rozumím, to beru.
Možná tedy pro lepší pochopení:
Citace: Fuk Tomáš 15.07.2009, 10:47
Pro základní informaci bych doporučil knihu Řihánek, Postránecký, Bouřky a ochrana před bleskem, vyd. Nakladatelství ČSAV 1957. Shrnuje stav poznání a popisuje metody a výsledky měření k polovině min. století, a jako základ, na kterém se dá dále stavět, je velmi dobrá. A má jednu neocenitelnou výhodu - je česky.
doplním: teprve po prostudování této knihy, a pochopení jejího obsahu, kde mj. jsou srozumitelnou a názornou formou popsány základní výzkumy, principy a metody měření primitivními prostředky první poloviny 20. století, je pak možno přistoupit k seznamování se s výsledky vědeckého bádání za posledních 50 let.
Bez znalosti těchto základů a kontextu by další diskuse sklouzávala do vyprávění báchorek.
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana