Jak správně řešit ochranu kovových vložek komínů před úderem blesku?
František Šohajda:
V normě je napsáno že cituji:ČSN EN 62305
Úder blesku do komínu z nekovového materiálu je možný,když komín neleží
v ochranném prostoru jímací soustavy...... ..atd .-dále je v normě.....
takže asi jímací tyč na komíně....jina k se z toho nevyvlečeme... .
Rozmahel Vladimír:
Citace: František Šohajda 09.06.2009, 14:20
Úder blesku do komínu z nekovového materiálu je možný,když komín neleží
v ochranném prostoru jímací soustavy...... ..atd .-dále je v normě.....
To bude nejspíše tím, že je komín na střeše většinou nejvyšším bodem. o:-) Úder do komína / myšleno zdivo / a zavlečení bleskového proudu kovovou vložkou do kotelny, nebo třeba i koupelny jsou dvě věci. Tzn. vždy je nutno chránit komín, který není v ochranném pásmu nějakého jímače, jako součást stavby, i když nemá vodivou vložku.
Jaroslav Ratiborský:
Osobně jsem přesvědčen,že nejlepším řešením je opatření komína jímačem,v jehož ochranném prostoru se nachází vrchol komínové kovové vložky.
Já osobně mám skryt celý komín včetně kovového vývodu v ochranném prostoru jímače,který je umístěn na anténním stožáru spojeném se zemničem o Rz 12 ohmů a jsem přesvědčen,že toto je řešení aplikovatelné i na jiných objektech.
Podotýkám,že je realizováno před cca 10 lety,kdy se ještě možná o výplodech uvedených v ČSN EN 62305 možná jen uvažovalo.
ALCR:
Takže takové shrnutí, komín s kovovou vložkou musí být chráněn jedním z níže uvedených způsobů:
1. varianta (ta lepší)
Kovová vložka komínu je v ochranném poli oddáleného či izolovaného jímače s dostatečnou vzdáleností oddálení, nejnižší bod kovové vložky komína je propojen nejkratší možnou cestou na hlavní svorkovnici ekvipotenciálního pospojování objektu vodičem (tento vodič je považován za hlavní pospojování a průřez je dle ČSN 33 2000-5-54) min. CY 6 mm2, AL 16mm2, FeZn 50mm2, 6mm2 se mi zdá málo osobně bych to dělal nejlépe lanem CYA 10-16mm2.
2. varianta
Vršek kovové vložky komínu se spojí s jímací soustavou a spodní část se propojí s uzemněním budovy vodičem (zde se jedná o vodič považovaný za svod a průřez je dle ČSN EN 62305) Cu 50mm2, AL 50mm2, FeZn 50mm2, ...
Takže to by jsme měli jak to má být. Jestli má někdo relevantní námitky či informace k výše uvedenému, tak to napište.
----------------------------------------------------------------------------------------
Teď si rozebereme jeden modelový případ, stávajícího objektu s dodatečně instalovanými kovovými vložkami.
Ošetření vrcholu komínové vložky.
Ve všech případech ochrana pomocí aplikace ochranného úhlu a jímač navržen jako oddálený.
Stávající stav.
Možnost č.1, ochrana vysokou jímací tyčí instalovanou na hřebeni v pozici proti komínu, technicky by to asi šlo, otázka je jak by ta hrůza dle výpočtu vyšla vysoká.
Možnost č. 2, ochrana pomocným jímačem instalovaným na komíně
- možnost 2a, vedení vést vzhůru k hřebeni, ale převýšení je větší jak 1m, tato možnost tudíž nepůjde.
- možnost 2b, vedení z vrcholu komínu vzduchem k hřebeni, technicky realizovatelné, ale dost neestetické.
- možnost 2c, vedení vést z vrcholu komínu směrem dolů a propojit s kovovým okapem, to by bohužel šlo jen na jedné straně objektu, protože svody jsou jen vzadu, ve předu svody nejsou, takže okapy ve předu nejsou zahrnuty do ochrany před bleskem, použití této varianty by znamenalo dodatečně zbudovat svody a zemniče i ve předu, což by bylo nákladné a pokud by byl před budovou zpevněný povrch tak i technicko/finančně nerealizovatel né.
Možnost č. 3, aktivní bleskolapač uprostřed objektu, to nechám bez komentáře ::).
Ošetření spodku komínové vložky.
Kdyby to řešili kominíci při realizaci kdy byl do komínů v bytech vybourán dostatečný otvor dal se na spodek/konec vložky v bytě připojit vodič CYA 10-16 (objímka na to sehnat jde) a ten spustit nevyužitou částí komínu do suterénu tam by sice byl problém kam to připojit, ale časem bude stejně nutná rekonstrukce el. zařízení při které by se musela vyhotovit ekvipotenciální svorkovnice s propojením na zemnič, takže tato svorkovnice by se v rámci vložkování vyhotovila hned a tam by se vodiče z komínových vložek stáhli, zatím by se ekvipotenciální svorkovnice propojila provizorně s hlavním přívodem PEN do objektu, nebo s nejbližším nadzemním přívodem k zemniči.
V současnosti kdy je x let vše hotovo a zazděno je každá rada drahá, snad na kovové vyústění z komína do kotle dát objímku a připojit vodič CYA 10, nebo alespoň CY6 a natáhnout ho do bytového rozvaděče.
Osobně vidím jakékoliv dodatečné řešení spodku vložek v bytech jako lidsky nerealizovatel né, kdyby to řešily kominíci hned dalo se něco vymyslet a udělat, teď vás x lidí do bytu již nepustí, natož aby to zaplatily.
Jak byste vyřešili tento stav vy?
----------------------------------------------------------------------------------------
Čím a kým je zaviněn stav kdy je odhadem 90% kovových komínových vložek v rozporu předpisy pro ochranu před bleskem? Dokážeme na to odpovědět? Já si myslím toto, jeto:
- chyba projektantů elektro a ochrany před bleskem, komíny nikdy neřešili a ani nadále neřeší, stačí se podívat na střechy a plno (neli většina) komínů vyčnívá z ochranného pole jímací soustavy a dodatečná instalace kovových vložek stav už jen značně zhoršuje a už jste viděly v současnosti u nové budovy, že by ze základového zemniče byl naprojektován a vytažen přívod pro kovové vyvložkování, nebo alespoň z ekvipotenciální svorkovnice přiveden vodič hlavního pospojování.
- chyba kominíků, respektive jejich naprostý amatérismus a neznalost vztahu jejich práce k ochraně před bleskem, prostě komín vyvložkují a utečou, žádný projekt a revizi ochrany před bleskem nezajistí (to samé televizaci, interneťáci a jim podobní).
- selhání dozorčích orgánů, při stavu kdy je cca 90% všech kovových kovových vložek (to samé antény a pod.) v rozporu s předpisy/normami by člověk očekával, že do tohoto x let trvajícího bordelu zasáhnou.
- selhání školících firem, cechů, svazů apod., na školení jsem ještě ani jednou nezažil, že by komínům a zejména kovovým vložkám byla věnována nějaká pozornost, v knížkách a příručkách je to samé, konkrétně o komínových vložkách ani zmínka.
- neochota/strach revizáků tento stav napadnout, aby nepřišli o práci, ještě jsem neviděl, aby někdo z x revizákú špatnou ochranu komínových vložek v revizi napadl a uvedl ji v závadách (to samé u antén), v praxi prostě dělají, že je nevidí.
A co si myslíte vy? Kdo za tento stav může? A proč to je nakonec jen na revizních technicích, kteří k tomu přijdou po x letech, kdy se s tím nedá takřka nic udělat a navíc je nikdo nepodpoří.
----------------------------------------------------------------------------------------
Kolegové revizáci jak tento stav řešíte/píšete v revizní zprávě? Uvádíte v souvislosti s touto závadou, že vnější ochrana před bleskem není schopna provozu?
ALCR:
Citace: Josef Kuhn 08.06.2009, 12:41
Já již cca rok píšu do hlavičky jako název revizní zprávy "ZPRÁVA O REVIZI VNĚJŠÍ OCHRANY PŘED BLESKEM" a do té přepěťovky nepatří, přepětovky reviduji v rámci revize el. zařízení. Ale kovové vložky komínů včetně ověření jejich spojení ve spodní části se zemničem, či ekvipoteciální svorkovnicí spadá do vnější ochrany, alespoň dle mého názoru.
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana