Plechová střecha jako náhodný jímač
Miroslav Nyč:
Chtěl bych požádat o váš názor na možnost využití plechového střešního pláště jako náhodného jímače, a to v následujících případech:
a) FeZn tabule falcované (á 1 x 2 m);
b) Al trapézový plech překládaný;
c) krytina LINDAB.
Štefan Beláň:
To: Nyč,
pokud se jedná o ocoloplechovou halu ( kovovou konstrukci ), tak problém nevidím.
Viz ČSN34 1390 čl.171.
Miroslav Nyč:
TO: Beláň
Nehovořím o ocelové konstrukci haly. Jaký by byl v tom rozdíl? Jedná se o střechu a je jedno jestli na ocelové konstrukci (skeletu) nebo na zděné budově.
Chlěl bych ještě doplnit dotaz. Pokud by bylo možné využít oplechování, bylo by možné využít i oplechování atiky jako vnějšího oka mřížové soustavy? Např. u rodinného domku o rozměrech 10 x 10 m využít jenom oplechování atiky s krytinou ploché střechy živičnou lepenkou?
Štefan Beláň:
To: Nyč,
já v tom vidím velký rozdíl. U kovových konstrukcí se využívá hlavně tato konstrukce.
Pokud má být využitá kovová krytina , oplechování a pod., musí být splněny podmínky čl.51 tj. styčná plocha 10 cm2, tloušťka Cu 0,3mm a nebo 0,6mm z ostatních kovů.
Jsou li použité desky s menší tloušťkou, musí se opatřit pomocnými jímači.
Miroslav Nyč:
TO: Beláň
Čl. 51 se týká náhodných jímačů a ne náhodných svodů (ocelové nosné konstrukce stavby mohou být využity jako náhodné svody). Hovoříme o střeše a ne o svodech. Předpokládejme tedy, že svody budou strojené.
Co se týká vaší odpovědi ohledně tloušťky oplechování střechy souhlasím. Pokud je tloušťka plechu odpovídající, jak je to potom s falcováním a překrytím? Považuje se toto za dokonalý spoj?
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana