Jak přizemnit anténní stožár?
Fuk Tomáš:
Citace: Miroslav Macek 21.05.2009, 23:27
Pokud bude na střeše oddálený jímač, spojený s uzemněním objektu, a stožár antény bude spojen s týmž uzemněním objektu (jinou cestou), pak si oba jímače (oddálený jímač a stožár antény) více konkurují, než kdyby stožár antény uzemněn nebyl. Jinými slovy - pravděpodobnost zásahu uzemněného stožáru antény bude vyšší, než kdyby byl tento stožár uzemněný pouze přes jiskřiště.
Myslím, že na pravděpodobnost zásahu nemá to jiskřiště prakticky žádný vliv. Rozdíl potenciálů, který jiskřiště dovolí, je v řádu stovek V až kV, a co je to proti milionům voltů, které blesk pohánějí?
Citace: Miroslav Macek 21.05.2009, 23:27
Jiskřiště ale samozdřejmě nelze použít, pokud musí být stožár antény uzemněn z jiných důvodů (napájení zařízení bez galvanického oddělení, systémy antén citlivé na statickou elektřinu apod.). Pak by asi bylo nejlepší oddálený jímač nepoužívat a stožár spojit s jímací soustavou na střeše.
Určité sklony vyhnout se jímací soustavě mají slaboučké blesky (viz velikost poloměru bleskové koule v závislosti na velikosti bleskového proudu). Hezká ukázka je ten úder do zábradlí balkonu ve 3. patře paneláku.
Když spojíte anténní stožár s jímací soustavou, tak si zavedete blesk do domu s naprostou jistotou, při každém úderu blesku.
Když použijete oddálený jímač, vystavujete se určitému riziku, že do anténního stožáru udeří slabý blesk. Takových je málo, napáchají malé škody a snáze si s ochranou před nimi poradíte (připojení na HOP, přepěťové ochrany/svodiče). Já to považuji za lepší variantu.
Ideální by samozřejmě bylo využít předností obou řešení a vyhnout se jejich nevýhodám - tj. oddálený hromosvod, a v jeho ochranné zóně anténní stožár se samostatným svodem až do země, vedeným vně objektu (v dostatečné izolační vzdálenosti od hlavní jímací soustavy a v ochranné zóně tvořené hlavní jímací soustavou) a spojeným se základovým zemničem.
Jiří Schwarz:
Citace: Fuk Tomáš 21.05.2009, 22:43
Tyto záležitosti snad řeší připojení pláště anténního svodu na "zem" v místě vstupu kabelu do objektu (spolu s příp. přepěťovou ochranou). Stejně jako tu zlojazykovu statickou elektřinu.
Úvodní otázka byla na samotný stožár.
Máte pravdu, tak by to mělo být správně. Ale já jsem realista a z praxe vím, že jsem to skoro nikde neviděl. Vy ano?
Když to shrneme - jen u nás v obci vidím kolem sebe spoustu antén, kde uzemnění je buď "podivně" nebo není, jsou stožáry, kde jde uzemnění po střeše "do kopce" na hřebenové vedení hromosvodu, jsou jímače hromosvodu s "obtočeným svodem", které již označila za špatné ČSN z roku 1970,...
Kolik blesků si tyhle "objekty" vybralo? A tak pořád věříme, že právě my nebudeme mít tu smůlu, aby se blesk trefil právě k nám, když ta kostelní věž je vyšší a několik zásahů již zaznamenala...
Měl jsem možná 10 let na střeše anténu 5/8 na CB pásmo, délka přes 6 metrů, ta "tyč" byla spojena na zem přes cívku s drátem o průměru asi 0,8mm. Pro staticku snad OK, ale pro blesk?
Fuk Tomáš:
Citace: Jiří Schwarz 22.05.2009, 10:46
Máte pravdu, tak by to mělo být správně. Ale já jsem realista a z praxe vím, že jsem to skoro nikde neviděl. Vy ano?
No a od toho tady jsme, abychom si vydiskutovali, jak to být má. Že to tak často není - no snad tenhle portál alespoň přispěje k osvětě.
Je to něco podobného, jako boj s lidskou blbostí. Nedá se vyhrát, ale nesmí se nikdy vzdát. :D
Rozmahel Vladimír:
U toho kabelu na střeše mám jisté pochyby o tom, co ten svodič zvládne, byť uzemněný. Svodiče na koaxy umí jen 2,5kA.
Fuk Tomáš:
Citace: Rozmahel Vladimír 22.05.2009, 11:06
U toho kabelu na střeše mám jisté pochyby o tom, co ten svodič zvládne, byť uzemněný. Svodiče na koaxy umí jen 2,5kA.
Svodičem (tj. vnitřní žílou kabelu) 2,5 kA. Pláštěm 5 kA. Druhým svodem (1x TV, 1x rádio) to samé. Suma sumárum 15 kA. To se 16 kA (LPS IV.) docela ladí, ne? A když se přidá ještě pár kA tím přizemněním stožárku...
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana