Na zaklade coho sa urci, aku skratovu odolnost zariadeni je potrebne pouzit v konkretnom objekte?
Štefan Beláň:
TO: A.K.
Pokud naměřím hodnotu na přívodu do rozvaděče 0,5 ohmů a více, tak jistě nemusím nic řešit a použiji jističe 6kA.
Jasně jsem uváděl "zjistit zkratové poměry od 6kA do 10kA", tj. při naměřené impedanci pod 0,1 ohm, což běžně provádím přístrojem Profitest. V některých případech mi měřící přístroj ukáže max. hodnotu, tj. že je impedance méně jak 0, 023 ohmů a zkratový proud více jak 10kA. Je to již otázka, jakou silou působím na měřící hroty. Přitlačím méně, a je to hned jen 3 kA. V těchto případech proto doporučuji, pokud není hodnota uvedená projektantem, použít jističe 10 kA.
Velice přesná je poznámka pana Filipa. Tuto hodnotu právě počítá jen projektant. RT používá pouze 230V, pro ochranu před NDN, a také všechny přístroje počítají zkratový proud pouze z napětí 230V.
Václav Filip:
Doporučuji sw ZKRATY (p.Klimša EL-soft), který vypočítá mezifázové zkraty u zdrojů(TS) podle zadaných parametrů ( výkon trafa, In trafa) - a je navíc zdarma.Další lze dopočítat třeba pomocí kalkulačky nebo i uvedeného sw.
Jako RT samozřejmě spíše měřím Zs a upravuji koef. do +ových hodnot podle požadavků ČSN EN (sichr je sichr je SICHR6 jak uvedl p.Beláň) ale zkratové poměry je nutno také kontrolovat, zvláště pokud nejsou uvedeny v projektové dokumentaci.Má m zkušenost z pravidelných revizí z objektů, kde jsou ještě osazeny jističe IJV apod., že v mnoha případech (u zdrojů) jejich zkratová vyp.schopnost zdaleka nevyhovuje a je nutno navrhnout např. předřazení výkonových pojistek s odpovídajícím In a schopností omezení zkratových proudů.Kdo zažil v praxi zkrat u výkonného zdroje a jeho následky tak mi dá zapravdu.
Petr Doležal:
Inspirace p.Filipem:
Hned jsem SICHR následovně otestoval:
1. V manuálu se uvádí:
" Vypínací schopnost.
Hlídá se, zda je vypínací schopnost jistících přístrojů vyšší, než je maximální třífázový zkratový proud v místě jejich instalace. "
2. Opravdu se výpočtové zkratové proudy v místě zkratu nemění, stále se uvažuje 3f hodnota i když změníme systém na 1f (např.1f bytová rozvodnice s přívodním 1f kabelem).
3. Jakoby se bralo v úvahu přerušení PEN či N a zavlečení cizí fáze (viz jiné příspěvky o naměření 400V mezi fází a N) a následný zkrat.
4. Pokud to někdo neudělá nebo nevysvětlí rychleji, zeptám se výpočtářů z OEZ.
Václav Filip:
Otestoval jsem přístroj, který používám při revizích a který umí měřit vnitřní odpor sítě i mezi fázemi. Nejprve jsem změřil klasickou impedanci smyčky (230V) - nam.hodnota 0,2 Ohm, zkrat.proud 1,15kA, potom jsem změřil vnitř.odpor sítě (L1-L2;L2-L3 400V) - nam.hodnota 0,19 Ohm, zkrat.proud 2,1kA, což je dosti podstatný rozdíl - např. starý jistič ITV
má vyp.schopnost jen 1,5kA.A to je ještě nutno vzít v úvahu chybu přístroje + -.
Pozn.: měření bylo provedeno nedaleko od zdroje.
Petr Doležal:
K těm 1f a vícefázovým zkratovým proudům: Ing.Faltus z OEZ chystá fundovaný příspěvek k SICHRu. Postata je ale v tom, že pokud se nezadá reálný kabel, nebo dokonce žádný, pak je zkratový proud omezován jen impedancí trafa. Pak 1f zkrat při 230V je omezen impedancí jen jednoho fázového vinutí trafa, u vícefázových zkratů máme sice větší napětí 400V, ale i větší impedanci trafa ( vinutí v sérii, samozřejmě vektorově). Já jsem zadal cvičně právě ten příklad bez kabelu a proto ta žádná změna proudu.
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana