Ako vypočítať zaťaženie zbernice DC prúdom ak je zadané zaťaženie prúdom AC?
Miroslav Karpinský:
(poklona)
existuje spôsob ako vypočítať zaťaženie zbernice jednosmerným prúdom, ak je zadané jej zaťaženie prúdom striedavým, resp. existuje nejaký prepočítavací koeficient?
Ide o hliníkovú zbernicu od firmy Zucchini typ SC s menovitým prúdom 1250A pri f = 50/60Hz, ktorá bude zaťažovaná jednosmerným prúdom.
Skúsenosti mi na vyriešenie tohto problému nestačia a google pomohol iba týmto odkazom: http://www.finishing.com/505/56.shtml, z ktorého som pochopil, že je potrebné počítať s jednosmerným prúdom menším o 30%.
Nemám ale nič vierohodnejšie o čo sa dá oprieť. Prosím preto účastníkov diskusie o pomoc s vysvetlením tohto problému.
112,
Fuk Tomáš:
Citace: Miroslav Karpinský 05.02.2009, 13:39
Dobrý deň,
existuje spôsob ako vypočítať zaťaženie zbernice jednosmerným prúdom, ak je zadané jej zaťaženie prúdom striedavým, resp. existuje nejaký prepočítavací koeficient?
Spočítat se to dá, ale potřebujete k tomu znát skutečné rozměry vodiče (tloušťka a šířka pásu), jeho měrnou vodivost a velikost vyšších harmonických složek proudu.
V důsledku skin efektu se střídavý proud vede - zjednodušeně řečeno - v povrchové vrstvě, která je s rostoucí frekvencí stále tenčí. Tento jev je třeba u velkých průřezů brát v úvahu.
Pokud tedy Váš "jednosmerný prúd" je vyhlazený, nepulsující stejnosměrný proud, není třeba redukovat proudové zatížení sběrnice. Pokud je pulsující, nebo je to dvojcestně usměrněný AC 50 Hz, může být redukce nezbytná.
V diskusi, na kterou jste tu dával odkaz, jde o vedení usměrněného nevyhlazeného proudu ve vodičích méně výhodného průřezu (než má zmiňovaný Zucchini SC) např. 0,5" x 2" a tam je vliv skin efektu výraznější.
Rozmahel Vladimír:
Velikost proudové zátěže pro střídavý proud je nejspíše udána v efektivní hodnotě. Efektivní hodnota střídavého proudu je hodnota stejnosměrného proudu, který by vyvinul stejné teplo jako proud střídavý. Myslím si, že pro 50Hz pokud by se neuvažovaly harmonické by to mohlo být stejné.
Martin Kurka:
Vážený pane Karpinský,
z hlediska Jouleových ztrát tepla je vyhlazený stejnosměrný proud na tom díky uvedeným problémům střídavého proudu se skinefektem lépe a prakticky můžete u SS proudu použít hodnotu odporu přípojnice podle průřezu a měrného odporu. V tomto ohledu nevidím problém. Navíc pro takto velké ss proudy jsou šestipulsní usměrňovače prakticky pravidlem a SS proud budete mít asi vyhlazený.
V uvedeném článku na který poukazujete si všimněte, že se jedná patrně o napájení galvanizačních van, teda o velmi malé napětí a velké proudy.
Je-li to váš případ, pak se také neobejdete bez výpočtu úbytku napětí, zde je úbytek jako vliv na technologii velmi bolestný a navyšování průřezu je nezbytné.
Spíš si to spočítejte klasicky ohmovou metodou.
A také si spočítejte energetické ztráty v tomto vedení za rok. Většinou dojdete k závěru, že zdvojení přípojnice o shodném průřezu má shodnou cenu, jako je cena ztrát v jednoduché přípojnici za rok. A to v mědi, natož v hliníku.
Co ale bude asi problém je dynamická zkratová odolnost. SS proud se chová jinak, pojistky vypnou ss proud mnohem pomaleji - a silové účinky jsou vždy jako při zkratu mezi fázemi a tudíž je to otázka mechanické pevnosti celého přípojnicového systému. Z tohoto důvodu bude nějaká redukce asi nutná. Záleží na vnitřní dynamické impedanci a indukčnosti zdroje.
Pavel Plhal:
Já osobně bych vyšel z úvahy o shodných tepelných účincích obou sousta.
Z toho plyne obecně známá hodnota Uss = 0,707 U stříd ef. takže pro stejné tepelné účinky nám stačí Iss o 30% nižší
(to je ten váš 30% pokles).
Takže pro stejný I nutno použít sběrnice s průřezem o 30% větším.
S ohledem na úbytky a další, možná až o 50% .
Blíže u mne na:
http://telefon.unas.cz/zaklady/zaklady3.htm
Samozřejmě je nutno vzít v úvahu i předřečníky.
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana