Kdy je nutno aplikovat 5ti násobek I vybavovacího proudu proudového chrániče?
Jaroslav Ratiborský:
Při revizích používám PU 190 z toho cojste mi napsal včera tedy vyplývá,že textem v Poznámce N se mám nebo nemám zabývat ?
Já bych pochopil text poznámky N tak,že při vyhodnocení naměřené smyčky bych měl počítat s 5ti násobkem In chrániče např.Iv-30 mA x 5=150 mA.
A dále ještě snížit (podělit) dovolenou hodnotu Zs koeficientem 1,5.
Ivo Faltus:
TO: Ratiborský
Pravděpodobně máte na mysli ustanovení uvedené v článku 411.4.4 „POZNÁMKA“ a ne „POZNÁMKA N“, viz přiložený soubor „článek 411.4.4.
Předmětová norma týkající se proudových chráničů ČSN EN 61008 udává mimo jiné rozmezí vypínacích časů proudových chráničů jednotlivých typů v závislosti na reziduálním proudu, viz grafické vyjádření v přiloženém souboru „vyp_charakteristiky“. Z uvedených rozmezí vypínacích časů je patrné, že se rozmezí namění u všech typů proudových chráničů od 5-ti násobku jejich jmenovitého reziduálního proudu směrem k vyšším násobkům.
Pokud proudový chránič má plnit funkci ochrany samočinného odpojení od zdroje v případě poruchy, dosazuje se do nerovnosti uvedené v článku 411.4.4 za proud Ia reziduální proud chrániče. Bohužel do normy ČSN EN 33 2000-4-41 ed.2 se vloudila chybička a u popisu proudu Ia je chybně uvedeno: „Jestli je použit proudový chránič, je tímto proudem jeho jmenovitý vybavovací reziduální proud…..“. Slovo jmenovitý tam nemá být, viz také přiložený soubor „HD 60364-4-41“ (harmonizovaný dokument z kterého norma ČSN EN 33 2000-4-41 ed.2 vychází).
POZNÁMKA článku 411.4.4 má praktický význam, pokud je stanovena max. doba odpojení pro konkrétní situaci kratší, než odpovídá maximálnímu vypínacímu času v rámci rozmezí vypínacích časů proudového chrániče při jmenovitém reziduálním proudu. Z tohoto důvodu nelze obecně dosazovat do základní nerovnosti za proud Ia v případě použití proudového chrániče jeho jmenovitý reziduální proud. Ale obvykle 5-ti násobek.
Příklad:
Pro zajištění ochrany samočinným odpojením od zdroje v případě poruchy lze použít v síti TN-S s napětím proti zemi 230 V a tedy s max. dobou odpojení 0,4 s mimo proudový chránič pro všeobecné použití také selektivní proudový chránič (označení S). V tom případě ale musíme do nerovnosti dosazovat za proud Ia alespoň dvojnásobek jmenovitého reziduálního proudu selektivního proudového chrániče (jak uvádí POZNÁMKA typicky 5-ti násobek)
Součinitel 1,5 uvedený v „POZNÁMKA N“ zahrnuje jiné vlivy a je třeba jej uvažovat také.
Rozmahel Vladimír:
Domnívám se, že při skutečné poruše je " ústrojí " chrániče namáháno větším proudem, než je jeho jmenovitý reziduální, tak jak uvádí poznámka, typicky 5x Idn. Ověření chrániče 30mA tímto proudem pak více odpovídá jeho chování při skutečné poruše.
Jirka Š. Svejkovský:
Citace: Ivo Faltus 08.01.2009, 09:22
Příklad:
Pro zajištění ochrany samočinným odpojením od zdroje v případě poruchy lze použít v síti TN-S s napětím proti zemi 230 V a tedy s max. dobou odpojení 0,4 s mimo proudový chránič pro všeobecné použití také selektivní proudový chránič (označení S). V tom případě ale musíme do nerovnosti dosazovat za proud Ia alespoň dvojnásobek jmenovitého reziduálního proudu selektivního proudového chrániče (jak uvádí POZNÁMKA typicky 5-ti násobek)
Koukám, že jsem se probudil ze zimního spánku. Budu si muset ed. 2 líp nastudovat :o.
Pětinásobek jm. rez. proudu jsem pochopil jako hodnotu pro výpočet. Při měření pětinásobkem vyjdou určitě lepší časy než při 1,5IDN.
Jaroslav Ratiborský:
Uvítal bych názory například zpracovatele normy nebo jiných odborníků,pravděpodobně to bude tak jak uvádí Ivo Faltus.
Omlouvám se za chybné označení Poznámky již v prvním mém dotaze.
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana