Proč se v dnešní době používá výhradně střídavý proud a ne ss proud?

[Jiří Mrkva]

Proč se v dnešní době používá výhradně střídavý proud a ne ss proud?

Proč se přešlo od ss proudu k střídavému proudu?
V čem jsou hlavní výhody střídavého a ss proudu?

[Jirka Š. Svejkovský]

1) Střídavé napětí se velmi snadno transformuje pomocí transformátorů
2) V třífázové soustavě střídavé napětí vytváří rotující elektromagneti cké pole - přímo použitelné v motorech
3) Střídavý proud nerozkládá soli na ionty a nenarušuje kovy (bludné proudy).
4) Vzhledem k tomu, že 100x za sekundu projde nulou nedochází k opalu kontaktů spínacích zařízení při vypnutí
5) Stejnosměrné napětí ze střídavého vyrobíte snadno, obráceně to tak jednoduché není
6) Stejnosměrné napětí s sebou nese výraznou složku rušení 1/f které se šíří po okolí. Střídavina v případě ideálního harmonického (sinusového) průběhu ruší výrazně méně.

Ještě na něco jsem zapomněl?

[Jan Alin]

Ještě na něco jsem zapomněl?

Napadlo mě snad jen to že výroba el.energie by se prodražila o usměrnění. Stejnosměrný přenos se používal pokud vím jen na spojení dvou sítí s nestejným kmitočtem a pak na přenos na delší vzdálenosti kde je trochu méně ztrátový.

[Pavel Ryšavý]

Napadlo mě snad jen to že výroba el.energie by se prodražila o usměrnění.

Použijete ss generátor (dynamo) a je po problému
Nevýhoda střídavého proudu je v bezpečnosti, postižená osoba se ne a ne pustit, což u ss nehrozí.
Do nedávna byl u sřídavých motorů s kotvou na krátko problém jak regulovat otáčky, proto se lze setkat u starších provozů i se stejosměrnými motory.

[Radek Červený]

Nevýhoda střídavého proudu je v bezpečnosti, postižená osoba se ne a ne pustit, což u ss nehrozí.

SS je ovšem záludnější, pěkně to bolí a pálí a může dojít k záludnému rozkladu krvinek a postižený nečekaně zemře i přes to, že necítí žádný problém.
To u střídavého alespoň člověk ví, na čem je.

[anonymní_anonym]

6) Stejnosměrné napětí s sebou nese výraznou složku rušení 1/f které se šíří po okolí.

To máte na mysli přechodové jevy při spínání/rozpínání obvodu, nebo koronový výboj na vn vedení, nebo co?

[Jirka Š. Svejkovský]

Problém se nazývá EMC.
Okolo vodiče, kterým protéká proud se šíří elmg. pole.
Okolo vodiče, kterým protéká střídavý harmonický proud se šíří elmg. pole o frekvenci tohoto proudu plus jeho harmonické (čím vyšší, tím slabší). Ty se dají celkem snadno odfiltrovat.
Okolo vodiče, kterým teče stejnosměrný proud se šíří pouze šum 1/f (růžový šum). Z jeho definice je zřejmé, že je nepřímo úměrný frekvenci (na rozdíl od bílého šumu),  tudíž je nejvíc znatelný u ss soustavy. Obsahuje celé spektrum frekvencí, tudíž se ho obtížně zbavujeme - samozřejmě kromě kvalitního odstínění. V místech, kde probíhá velké množství vedení může být takový zašuměný prostor problém.

[anonymní_anonym]

Tento růžový šum se ovšem generuje i na vedení AC 50 Hz, navíc modulovaný 50 Hz.

[Jirka Š. Svejkovský]

To si nemyslím, proto se jmenuje 1/f, protože s frekvencí klesá. Ten co neklesá, je bílý šum.
Jinak, netvrdím, že to je hlavní příčina volby AC soustavy. Je spousta DC sítí - trakce, zajištěná spotřeba z baterek atd... Tam se s problémy počítá.

[anonymní_anonym]

To si nemyslím, proto se jmenuje 1/f, protože s frekvencí klesá. Ten co neklesá, je bílý šum.

Nerozumím. Tady někdo mluvil o bílém šumu?

Růžový šum generovaný AC rozvodem je prakticky stejný jako DC rozvodem, ale navíc amplitudově modulovaný 50 Hz.

[dolac]

Okolo vodiče, kterým teče stejnosměrný proud se šíří pouze šum 1/f (růžový šum). Z jeho definice je zřejmé, že je nepřímo úměrný frekvenci (na rozdíl od bílého šumu),  tudíž je nejvíc znatelný u ss soustavy. Obsahuje celé spektrum frekvencí, tudíž se ho obtížně zbavujeme - samozřejmě kromě kvalitního odstínění.

No neviem, ale ja som si stále myslel, že v okolí vodiča ktorým tečie DC prúd vznika jednosmerné magnetické pole. Šum vzniká väčšinou v polovodičových súčiastkach elektronických obvodov. Samozrejme, že prejaví sa najviac tam, kde sa pracuje so signálmi o veľmi nízkej úrovni.
Ak by mal ružový šum vzniknúť na frekvencii =0, musel by mať teoreticky nekonečnú energiu.     

V místech, kde probíhá velké množství vedení může být takový zašuměný prostor problém.

Priestor je zašumený hlavne tým, že DC prúd v týchto vedeniach je modulovaný.

[Jirka Š. Svejkovský]

No tak dobrá, bod 6) beru zpět. Ať tu nerozebíráme kraviny,   

[dolac]

OK, tak sa vrátim k pôvodnej otázke

,  prosím vás zajímala by mě odpoveď na jednoduchou a přitom záludnou otázku. Proč se v dnešní době používá výhradně střídavý proud a ne ss proud. Proč se přešlo od ss proudu k střídavému proudu. V čem jsou hlavní výhody střídavého a ss proudu.
Děkuji za odpověď

Myslím, že ste sa chcel opýtať: "Proč se v dnešní době používá v distribučných sítích výhradně střídavý proud a ne ss proud?"pretože ss prúd sa používa bežne v rôznych aplikáciach a v podstate takmer v každom elektronickom zariadení.
To že v distr. sieťach sa využíva takmer výhradne AC prúd, je dané nesporne jeho výhodami, ktoré tu už uviedol pán Švejkovský. V minulosti v počiatkoch elektrifikácie dvaja rivali - Thomas Edison a George Westinghouse súperili v tom, že aký prúd by sa mal používať . Edison presadzoval DC prúd a argumentoval najmä jeho bezpečnosťou. Nakoniec sa dá povedať že zvíťazil Westinghouse, resp. zvíťazil zdravý rozum. Hoci DC prúd sa nejaký čas v niektorých miestach taktiež používal.   

[Jirka Š.]

Myslím, že ten druhý nebyl Westinghouse, ale Tesla....

[anonymní_anonym]

Myslím, že ten druhý nebyl Westinghouse, ale Tesla....

z jednoho článku...

Na přelomu 19. a 20. století hýbal elektrotechnic kým světem spor, zda je lepší a bezpečnější stejnosměrný nebo střídavý proud. Hlavními protagonisty se stali Thomas Alva Edison jako advokát stejnosměrného proudu a Nikola Tesla jako vynálezce a propagátor třífázového střídavého proudu. O intenzitě tohoto zápasu svědčí mimo jiné i to, že Edison neváhal veřejně popravovat zvířata "Teslovou elektřinou",  aby prokázal nebezpečnost střídavého proudu.
Spor se plnou silou přenesl i do českých poměrů, kde František Křižík zastával Edisonovo stanovisko (oba ostatně byli techničtí samouci přehlížející teorii),  zatímco Emil Kolben neméně tvrdošíjně trval na střídavém proudu. Oproti Křižíkovi měl několik výhod: nejen že disponoval kvalitním technickým vzděláním, ale osobně se znal s Edisonem i Teslou.
Vývoj pak dal za pravdu Teslovi, protože stejnosměrný proud nešlo transformovat, ani jím účinně pohánět výkonné stroje. Spor podle toho dopadl i v Čechách - Kolben tu vybudoval podnikatelské impérium mezinárodního významu, zatímco Křižíka jeho lpění na chybném principu podnikatelsky zničilo.

[Jirka Š. Svejkovský]

Edison obchodně nesoupeřil s Teslou ale právě s Westinghousem

[Jirka Š.]

Děkuji pánové za upřesnění.

[anonymní_anonym]

Edison obchodně nesoupeřil s Teslou ale právě s Westinghousem

Souhlas. Však taky Tesla byl spíše technický vizionář než zdatný podnikatel.