Domů Nápověda Vyhledávání Přihlásit Registrovat
Novinky:               PROSÍME VŠECHNY UŽIVATELE, PŘED POUŽITÍM DISKUSÍ ČTĚTE MÍSTNÍ PRAVIDLA! ZDE ...!


+  Diskuse Elektrika.cz
|-+  Veřejnost, spotřebitelé, neodborníci, kutilové, laici
| |-+  Plánování, úvahy, vysvětlení, pochopení principu, rozhodování o tom, co si přeji, potřebuji, chci ...
| | |-+  Jakto ze 230 kopne i kdyz jsem odizolovan od zeme.
0 uživatelů a 1 Host prohlíží toto téma. « předchozí další »
Stran: 1 2 [3] Dolů Poslední příspěvky Tisk

Upozornění!
Odpovědi na témata nejsou právně závazné!
Na elektrickém zařízení smí pracovat pouze osoba s příslušnou kvalifikací dle nařízení vlády 194/2022 Sb. Podrobnosti zde!

Autor Téma: Jakto ze 230 kopne i kdyz jsem odizolovan od zeme.  (Přečteno 33534 krát)
Fuk Tomáš
*
Offline Offline




« Odpověď #36 kdy: 13.12.2007, 18:11 »

Existuje ještě jeden jev, který jsem odpozoroval při práci pod napětím a bych bych rád, kdyby ho někdo vysvětlil.
Pokud se živé části dotknete nějakým kovovým předmětem, všimněte si drobných jiskřiček při dotyku. Svodový proud bych vyloučil, používané nástroje jsou izolované, používám dielektrické rukavice a navíc stojím na dielektrickém koberci. Celkový odpor bude řádově v Tohm.
Přesto to lehce jiskří, což znamená že tam prochází nějaký proud ... Ale odkud kam ?

Navíc mi připadá, že velikost jisker je přímo úměrná hmotě nástroje.
Jde jen o vyrovnání potenciálů ?
Jde jen o vyrovnání potenciálů.
Když se blížíte nějakým kovovým předmětem k vodiči, na kterém je střídavé napětí, tak ten předmět je nejdřív na nějakém ss potenciálu. Blížíte se více - začíná se kapacitou toho předmětu vůči vodiči něco málo indukovat, ale kapacita je malá, kmitočet taky, takže se toho moc nenaindukuje. Pokud předmět držíte v ruce a sám nejste pod napětím, tak to ještě tlumíte. Potenciál toho předmětu se příliš nemění - zatímco se k němu blíží vodič, na němž se 100x za sekundu změní potenciál od nuly do maxima. Je tedy velmi pravděpodobné, že v nějakém okamžiku nastanou podmínky pro průraz vzduchové mezery a vznikne výboj, kterým se okamžité hodnoty potenciálu vyrovnají.
Protože ten výboj při zapálení obsahuje spektrum daleko do megahertzové oblasti, i kapacity v řádu desítek pF stačí, aby byl sice krátký, ale intenzivní.
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno

Když vím, rád poradím: fyzika, elektronika, IT, ale i obchod a právo. Když nevím, ptám se anebo držím ústa.

Jen ten, kdo něčemu stoprocentně rozumí, to dokáže vysvětlit tak, aby tomu nikdo jiný nerozuměl. (Murphy)
dolac
Neverifikovaný uživatel @5
*****
Offline Offline



« Odpověď #37 kdy: 14.12.2007, 17:37 »

Váž. p. Hasala, dovolím si trochu doplniť vysvetlenie pána Fuka k uvedenému javu : 
Každý výboj je v podstate vyrovnanie potenciálov. V tomto prípade sa však nejedná o vyrovnanie jednosmerných potenciálov, ktoré poznáme z elektrostatiky . Všetko je to o elektrickom poli. Na predmete, ktorý vložíte do striedavého elektrického poľa (vo vašom prípade nástroj) vzniká striedavé napätie voči zemi a aj voči vodiču pod napätím. Predstavte si vzduchový kondenzátor, kde jeden pól je vodič pod napätím a druhý pól je zem. Medzi dve elektródy kondenzátora vložíte tretiu elektródu - váš nástroj. V podstate takto vytvoríte kapacitný delič, u ktorého sa celkové napätie rozdelí na dve časti. Je to však striedavé napätie, nie jednosmerné. Spočiatku je napätie medzi nástrojom a vodičom veľké a rovná sa v podstate napätiu vodiča voči zemi. Postupným približovaním nástroja k vodiču síce toto napätie trochu klesá, avšak veľmi málo, pretože intenzita nehomogenného elektrického poľa je najväčšia v blízkosti vodiča pod napätím a smerom k zemi prudko klesá. Ak dôjde k prekročeniu kritickej vzdialenosti, dôjde ku prierazu a k výboju. Už pri minimálnom vzdialení nástroja a uhasení oblúka sa všetko môže zopakovať, pretože pole tam ostáva a teda aj striedavé napätie nástroja voči vodiču. Náboje sa teda vyrovnali iba v krátkom okamihu. 
Pre veľkosť iskry nie je ani tak rozhodujúca hmota (hmotnosť nástroja) ako jeho plocha, resp. rozmery. Veľmi dôležité je aj miesto kde sa vodiča dotknete, pretože je tam rôzna intenzita elektrického poľa. Najväčšia je intenzita v blízkosti ostrých hrotov a najnižšia je v blízkosti guľových tvarov. Aj z toho dôvodu nesmú byť časti zariadení VVN pod napätím ostré, nakoľko v dôsledku vysokej intenzity poľa vzniká výboj v dielektriku, resp. koróna.     
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
Fuk Tomáš
*
Offline Offline




« Odpověď #38 kdy: 14.12.2007, 20:00 »

Vďaka (lehni, robote!) za doplnění  Palec vzhůru
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno

Když vím, rád poradím: fyzika, elektronika, IT, ale i obchod a právo. Když nevím, ptám se anebo držím ústa.

Jen ten, kdo něčemu stoprocentně rozumí, to dokáže vysvětlit tak, aby tomu nikdo jiný nerozuměl. (Murphy)
Lubomír Posker
« Odpověď #39 kdy: 14.12.2007, 23:11 »

K této teoretické debatě si dovolím jeden přípodotek. Jiskření bude vznikat pravděpodobně převážně až při odtrhu předmětů od sebe, i když dnes, v případě 230V by mohlo dojít přeskoku i přiblížením. Vysvětlení hledejme v souvislosti s tím, proč se v nedávné minulosti používalo právě 220V. Proč ne 200 nebo 250 nebo jiná okrouhlá hodnota. Možná mi to někdo zdůvodní jinak, osobně ale vidím příčinu ve snaze zabránit přeskoku na libovolně malou vzdálenost při snaze nesnižovat napětí zbytečně. Výstupní práce elektronu při přestupu mezi čistou mědí a vaakuem je za normální teploty 310 eV (elektronvoltů). To znamená, že při nižším napětí nemůže žádný elektron dostat potřebnou energii aby opustil měděný vodič. Pokud napětí nepřesáhne 310 V, tak libovolné přiblížení měděných vodičů nemůže způsobit přeskok. Vrcholové napětí pro 220V je 314V, což nápadně koresponduje s onou hranicí vezmeme-li v úvahu ještě navíc izolující schopnost suchého vzduchu. Z tohoto pohledu je přechod na 230V krokem k horšímu. Při odtrhu vodičů od sebe potom hraje roli jejich indukčnost, která způsobí napěťovou špičku a přeskok. Dále potom hraje roli efekt ionizace teplotou v bodě, kdy při odtrhu vodičů klesá v určitém okamžiku dotyková plocha k nule při současném průchodu proudu.
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
Fuk Tomáš
*
Offline Offline




« Odpověď #40 kdy: 15.12.2007, 11:26 »

K této teoretické debatě si dovolím jeden přípodotek. Jiskření bude vznikat pravděpodobně převážně až při odtrhu předmětů od sebe, i když dnes, v případě 230V by mohlo dojít přeskoku i přiblížením. Vysvětlení hledejme v souvislosti s tím, proč se v nedávné minulosti používalo právě 220V. Proč ne 200 nebo 250 nebo jiná okrouhlá hodnota. Možná mi to někdo zdůvodní jinak, osobně ale vidím příčinu ve snaze zabránit přeskoku na libovolně malou vzdálenost při snaze nesnižovat napětí zbytečně. Výstupní práce elektronu při přestupu mezi čistou mědí a vaakuem je za normální teploty 310 eV (elektronvoltů). To znamená, že při nižším napětí nemůže žádný elektron dostat potřebnou energii aby opustil měděný vodič. Pokud napětí nepřesáhne 310 V, tak libovolné přiblížení měděných vodičů nemůže způsobit přeskok. Vrcholové napětí pro 220V je 314V, což nápadně koresponduje s onou hranicí vezmeme-li v úvahu ještě navíc izolující schopnost suchého vzduchu. Z tohoto pohledu je přechod na 230V krokem k horšímu. Při odtrhu vodičů od sebe potom hraje roli jejich indukčnost, která způsobí napěťovou špičku a přeskok. Dále potom hraje roli efekt ionizace teplotou v bodě, kdy při odtrhu vodičů klesá v určitém okamžiku dotyková plocha k nule při současném průchodu proudu.
Proboha, kde jste to vyčetl? Výstupní práce elektronu se u kovů pohybuje mezi 4 a 6 eV. Jste ve svých úvahách úplně mimo.
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno

Když vím, rád poradím: fyzika, elektronika, IT, ale i obchod a právo. Když nevím, ptám se anebo držím ústa.

Jen ten, kdo něčemu stoprocentně rozumí, to dokáže vysvětlit tak, aby tomu nikdo jiný nerozuměl. (Murphy)
Miloslav Janoušek
Neverifikovaný uživatel @1

Offline Offline



« Odpověď #41 kdy: 15.12.2007, 11:59 »

Pánové, teorii bych už neřešil, prostě berte to jako fakt, že to kope. zle
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
Lubomír Posker
« Odpověď #42 kdy: 17.12.2007, 23:34 »

Fuk Tomáš << konečně jsem se dostal k odpovědi. Úvahy nejsou zcestné, ale smíchal jsem dvě věci dohromady. Psal jsem to podle vzpomínek na obsah přednášky z předmětu Fyzika a technologie materiálů, kterou jsem absolvoval 5.5.1976, tak mi odpusťte, že jsem si to nepamatoval. Podíval jsem se do zápisků.

O co jde - když se sleduje závislost průrazného napětí plynu na jeho tlaku a vzdálenosti elektrod, zjistí se, že pro daný součin tlaku a vzdálenosti je průrazné napětí téměř konstantní. To znamená, že dvojnásobný tlak umožní poloviční vzdálenost. Dále, pokud se sleduje závislost průrazného napětí na součinu tlaku a vzdálenosti elektrod (p.h),  dostaneme křivku vykazující jisté minimum podle vztahu:

Up = B.(p.h/(C + ln(p.h))

p je tlak
h je vzdálenost elektrod
B, C jsou konstanty plynu
Up je průrazné napětí

Minimum křivky se pohybuje v rozmezí 275 - 500 V podle plynu, pro vzduch je to 330V. Každý bod na této křivce splňuje podmínku, že každý jeden elektron prošlý přes plyn způsobí ionizačním pochodem právě jeden další elektron a to je hranice výboje v plynu. Je-li tedy napětí menší než 330V, nelze najít vhodný součin p.h takový aby byla splněna podmínka ionizace, což je podmínka průrazu v plynu.

Jinak s tou výstupní prací máte pravdu, protože výstupní práce je:

W =13,6/n^2 [eV]

kde n je hlavní kvantové číslo.
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
Miroslav Revús
RTEZ E1 A, B
*
Offline Offline




« Odpověď #43 kdy: 20.12.2007, 13:12 »

Páni, prejdite od teórie ku praxi.
Asi som ľahkovážny alebo samovrah, ale už viackrát sa mi stalo, že pri výmene  vypínača osvetlenia pod napätím som sa nechtiac dotkol prívodnej fázy a nič sa mi nestalo. Raz som dokonca tento "test" urobil vedome doma v byte na piatom poschodí na suchej dlažbe obutý v ponožkách a plastových šľapkách.
A NIČ.
Všetko to závisí od citlivosti konkrétneho človeka na elektický prúd, od vlhosti a tým pádom od vodivosti okolia, od druhu obutia, od odporu pokožky (komu sa potia ruky, nech to neskúša) a ďalších faktorov, ktoré majú vplyv na odpor prúdového reťazca "vodič-človek-zem".
Vo všeobecnosti sa dá povedať asi toľko: jednopólový dotyk so živým vodičom - fázou - je v drvivej vačšine nepríjemný, v niektorých prípadoch až na hranici úrazu (aj bez tej stoličky pod nohami) ale iba pokiaľ sa dotyčný nachádza v suchom priestore. Na stavbách a v exteriéri platí opak - tam sú jednopólové dotyky v prevažnej väčšine životu nebezpečné.

Ale aj tak neodporúčam nikomu aby to skúšal, ak nemá pri sebe ďalšiu osobu pripravenú na oživovanie. Moje skúsenosti sa totiž vzťahujú iba na mňa, na moje znalosti a skúsenosti s vodivosťou rôznych povrchov okolia. A  neaplikujem ich BEZHLAVO a PAUŠÁLNE na všetko.
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno

You don´t have to be old to be wise. (Judas Priest)
But I am :-)
Jiří_Hrubý
Neverifikovaný uživatel @7
*******
Offline Offline



« Odpověď #44 kdy: 21.12.2007, 17:03 »

Jednopólový dotyk sám o sobě nemůže nikdy zabít. To je jako PPN na potenciálu jedné fáze. Vždycky je zapotřebí druhý pól-vetšinou zem, aby měl kudy projít proud.
Velikost "kopance" se odvíjí od velikosti rozdílů potenciálu.
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
ZelenáNožička
« Odpověď #45 kdy: 24.12.2007, 11:03 »

Jen pro pořádek: To co nás vlastně dopraví do věčných lovišť  při dotyku, je kmitočet, což v praxi znamená, že se naše sdrce se snaží přizpůsobit 50-60 kmitům za vteřinu, tím že jako sval se začne 50-60x za vtreřinu stahovat,což je fakt ďábelské tempo  zle
Obecně platí, že pravděpodobnos t zástavy srdce je přímo úměrná době trvání,kmitočtu a velikosti proudu  Šok
Proto navrhuje MuDr David Rath a MuDr  Tomáš Jůlínek zvýšení bezpečného prudu na 0,5 kA a napětí 12 kV Škleb
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
Kubíček R.
« Odpověď #46 kdy: 24.12.2007, 14:40 »

Já bych to bral z druhé strany. Co když se postižená osoba vybíjela ze statiky ?
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
Jiri Kutil
« Odpověď #47 kdy: 23.06.2008, 14:12 »

Jen pro pořádek: To co nás vlastně dopraví do věčných lovišť  při dotyku, je kmitočet, což v praxi znamená, že se naše sdrce se snaží přizpůsobit 50-60 kmitům za vteřinu, tím že jako sval se začne 50-60x za vtreřinu stahovat,což je fakt ďábelské tempo  zle

Hm, a proč je vlastně frekvence stříd. proudu 50Hz? Proč není třeba 1Hz, nebo 2 Hz. To by srdci podle vaší teorie nevadilo.
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
Stran: 1 2 [3] Nahoru Poslední příspěvky Tisk 
« předchozí další »

Příbuzné diskuse a články z Elektrika.cz

Příbuzné diskuse a články z Kutil.elektrika.cz



Poháněno MySQL Poháněno PHP Powered by SMF 1.1.21 | SMF © 2006, Simple Machines Validní XHTML 1.0! Validní CSS!
+420 910 100 100
Stránka vytvořena za 0.059 sekund, 22 dotazů.