Musí se podle nové normy 33 2000-7-701 pospojovat v koupelně zárubně dveří?

[Jaroslav Hlaváč]

Musí se podle nové normy 33 2000-7-701 pospojovat v koupelně zárubně dveří?

[Merick Kir]

Nemusíte, norma je doporučení.

[Petr Mužík]

...přesně tak  .... norma nic nenařizuje, je to jen na montážní firmě....a hlavně na revizním technikovi, který se pod to podepíše :-))))

[Petr Mužík]

...ale když budu mluvit vážně - tak pokud jsou zárubně v dosahu
osoby stojící ve vaně, tak určitě ano - pospojovat.... ...

[Jagiello]

do července 1997 ANO (podle ČSN 33 2135)
od července 2007 NE (podle ČSN 33 2000-7-701 poznámka pod čl.701.413.1.6 .1)
od září 2007 ANO (podle ČSN 33 2000-7-701 ed.2, v čl. 701.415.2 - doplňující ochranné pospojování již není poznámka o kovových dveřních zárubních)

Normy vznikají na základě hlasování.

[Milan Karvánek]

Koupelny, koupelny, koupelny a zase koupelny! 
Problematiku koupelen řeší zcela vyčerpávajícím způsobem ČSN 332000-7-701 ed.2. Norma není nikterak dlouhá (20 stran) a je tam vše potřebné, měl by jí mít každý elktrikář, který se zabývá bytovými instalacemi.

Pospojení v koupelně, tedy přesně : Doplňková ochrana: doplňující ochranné pospojování ,  řeší čl. 701.415.2. a říká přesně toto: "Místní doplňující pospojování musí v souladu s požadavky 415.2 spojit s ochranným vodičem všechny
nechráněné vodivé části a všechny neživé vodivé části upevněných zařízení uvnitř místnosti s koupací vanou a/ nebo se sprchou. Doplňující ochranné pospojování má být zřízeno vně nebo uvnitř místnosti s koupací vanou nebo sprchou, avšak nejlépe na vstupu cizích vodivých částí do místnosti."

[Štefan Beláň]

Připojovat kovové zárubně uložené v omítce a nespojené se žádnou vodivou konstrukcí (např. armaturou) je naprosté šílenství a nesmysl. 

Pro pochopení skutečného nebezpečí od vodivých částí nejlépe vystihuje národní doplněk pro Německo (dtto Švýcarsko) - cituji:

701.415.2 V objektech, kde je zřízeno hlavní ochranné pospojování není  nutno doplňující
ochranné pospojování zřizovat.

P.S. Princip je naprosto stále stejný, tj. zabránit vstupu cizího potenciálu do místnosti. 

[Rozmahel Vladimír]

Čekal jsem kdo se postaví na zadní. Mám naprosto stejný názor.
ED.2 pro koupelny má v předmluvě uvedeno, že jsou objasněny požadavky vztahující se k místnímu doplňujícímu pospojování. Vytratila se zde zmínka o izolovaném uložení, atd... Dle mne to moc nevyjasnili.
Citace článku je jasná, je tu ale takový zvláštní detail, který nevím jak byl myšlen. Smysl pospojování je zřejmý každému to není nutno rozebírat. Osobně bych ale rozlišil zda se jedná o neživou část schopnou přivést potenciál, neživou část el.zařízení a např. ty futra.
Čl. 701.415.2 se odvolává na čl.415.2 ČSN 33 2000-4-41 ed.2.
Tam je m.j. dále v čl.415.2.2 psáno, že existuje li pochybnost o účinnosti doplňujícího ochranného pospojování, musí se ověřit, že odpor R mezi neživými částmi současně přístupnými dotyku a cizími vodivými částmi splňuje podmínku:

R < nebo roven  50V/Ia   kde Ia je vypínací proud, u Fi Idn, u jističů je to čas do 5s.
Pro Fi 30mA je to 1667 Ohmů, pro B 16A  jo to 0,625 Ohmu.
Je tím tedy myšleno to, že pokud smí být provedeno pospojování uvnitř nebo vně koupelny a např. tedy pokud je v RD provedeno hl.pospojování na HOP, v koupelně naměřím proti topení např.0,5 Ohmů, podmínce je vyhověno, není nutno opět drátovat?
Mnohdy mám dojem, že je schválně zamlženo, aby bylo možno výhodně prodávat informace...

[Kamil Novák]

Připojovat kovové zárubně uložené v omítce a nespojené se žádnou vodivou konstrukcí (např. armaturou) je naprosté šílenství a nesmysl. 

Přesně tak !

Je tím tedy myšleno to, že pokud smí být provedeno pospojování uvnitř nebo vně koupelny a např. tedy pokud je v RD provedeno hl.pospojování na HOP, v koupelně naměřím proti topení např.0,5 Ohmů, podmínce je vyhověno, není nutno opět drátovat?

Vysvětluji si to shodně.

[Rozmahel Vladimír]

Je to takový detail, ale je třeba si uvědomit, že se jedná o ohmický odpor mezi dvěmi neživými částmi. Tzn. měřit ohmetrem 200mA, - do 20 Ohmů lze použít klasické pro Ro. U vyššího odporu to asi nelze přímo protože neznám měřák 200mA na 2kOhmy. U těchto případných vyšších odporů se potom nabízí měření např. smyčky nebo uzemnění ze stejné zásuvky a porovnat rozdíl v naměřených hodnotách dotykového napětí s ohledem na 50V, protože odpor ochranného obvodu měřený obyčejným multimetrem asi není příliš relevantní.
Je to aplikace stejné podmínky jako pro sítě TT a nebo čl.413.1.3.5. ČN 33 2000-4-41 / 2000, kde se uvažuje, že i při poruše nebude do odpojení nikde více než 50V.
Takové vysvětlující poznámky mě v normách chybí.
Není to vlastně střet zájmů?
Za státní peníze zpracovat normu, jistě ne zdarma, a potom neviditelné texty mezi řádky, bez kterých jen málokdo pochopí smysl, výhodně prodávat?