Co je zóna vlivu hlavního pospojování ?

[sigut]

1.Jedná se u svítidla tř.I umístěného v zóně II koupelny(voda,topení,vana v plastu)

   o chranu chráničem mimo zónu vlivu hlavního pospojování?

2.Jedná se u čerpadla  studny (vodovodní potrubí v plastu)

   o ochranu chráničem mimo zónu vlivu hlavního pospojování?


Děkuji za odpověď.

[Radim Strycharski]

Zóna vlivu hlavního pospojování není definovaná. Článek 413.1.3.9 byl vypuštěn změnou Z2 33 2000-4-41 v srpnu 2003.

V koupelně bych to nezkoumal (jinak tam to určitě mimo zónu není),  je prostě nutné dodržet 33 2000-7-701. U studny bych požadoval dobu odpojení 0,2 s podle 33 2000-4-481.

[Rozmahel Vladimír]

Zóna vlivu hl.pospojování jako definice z normy ČSN 33 2000-4-41 již vypadla. Smysl byl ten, že uvnitř této zóny se předpokládalo určité pospojování všeho a tím byl člověkm chráněn proti dotyku s nebezpečným napětím. Tato myšlenka je důležitá zejména v sítích TN, kde k zavlečení napětí na neživé čísti při poruše může dojít. Úskalí je v tom, kde končí a začíná toto pospojování. Pokud bude osoba při poruše v zóně vlivu je OK. Ovšem při přechodu do jiné části prostoru, / příklad jiná místnost / tam si může sáhnout např. na zbytečně pospojovaná futra a dostává zásah. Tento problém v síti TT prakticky neexistuje. Z tohoto důvodu bylo tehdy předepsáno, že mimo zónu musí být neživé části spojeny se zemničem / např. zvlášt udělaný / a nespojeným s vodičem PEN a na tuto síť se pohlíží jako na síť TT. Jako ochranný prvek je zde nutný proudový chránič. Tento způsob ochrany vylučuje dotyk s nebezpečným napětím na neživé části, protože ta je uzemněna na neutrální hodnotu země odkud se zavlečení nepředpokládá.
Myslím si, že největší zkušenosti se sítěmi TT má Jižní Morava. Protože zbytek republiky je TN, zvedla se vlna kritiky, myslím si i nepochopení, a v novele toto ustanovení zmizelo.

[berna]

Z ČSN 33 2000-4-41 nevypadl uváděný článek o zóně  vlivu hl. pospojování.  Žádná definice tam nebyla. Čl. 413.1.3.9 byl vypuštěn u nás změnou Z2. Před tím toto vypadlo z evropské normy, protože definici se nepodařilo vyhovujícím způsobem vypracovat. Jiřní Morava je v tom nevině.

[Miloslav Dunda]

TO NIKDO POŘÁDNĚ NEVÍ.

[Jiří Fuksa]

To: Dunda
To snad ví každý elektrikář s §5 vyhl. 50/1978 Sb.

[Jan Alin]

To snad ví každý elektrikář s §5 vyhl. 50/1978 Sb.

No když jsem se snažil bavit na toto téma s několika pracovníky býv. IBP tak každý na tento pojem měl trochu odlišný názor :-). Zkuste definovat pojem "zóna vlivu hlavního pospojování" tady v diskuzi, mě by se to nepodařilo tak aby mě hned někdo nevypral kožich  . Ani nikde v normách jsem nenalezl jednoznačnou definici co je "zóna vlivu hlavního pospojování" ale je fakt že nemám všechny normy a je to možná někde popsáno.

[Jiří Fuksa]

To: Alin
Hlavní pospojování vytváří prostor s určitou ekvipotenciáln í úrovní, kde může člověk překlenout jen úbytek napětí, vyvolaný poruchovým proudem, který vzniká mezi pospojovací sběrnicí a místem dotyku. Mimo tento prostor ( zónu vlivu hl. pospojování) může být člověk zasažen napětím podstatně vyšším, než je povolené dotykové napětí.
Vysvětlení tohoto principu je v příručkách pro školení elektrikářů např. svazek 36 z nakladatelství INEL.
Konkrétní příklady z výpočty dotykových napětí při poruchách jsou uvedeny např. ve svazku 42 téhož nakladatelství .

[Miloslav Dunda]

TO: FUKSA
Pane Fuksa co to tedy je? ta zóna hlav ního pospojování? nedokázali to definovat ani normotvůrci, tak to z noveli normy vypadlo, ale rád se poučím.

[Rozmahel Vladimír]

Netřeba slovíčkařit, je třeba vědět co se může a nebo nemůže stát v síti TN při poruše a pospojování nebo nepospojování.
Nemusíme stanovovat nějakou definici. Tu ať vymyslí soudruzi v Evropě.
Pokud na ni nepřišli museli někde udělat chybu...