Jak se odečítaly výsledky starých mechanických elektroměrů?

[Sparky Ritchie]

V berlínském bytě mám elektromechani cký třífazový elektroměr z roku 1989 (podle výrobního čísla) a na něm lze odečítat spotřebu s přesností na desetiny Wh!

Mechanické počítadlo má šest číslic pro kWh a jednu číslici v červeném poli pro desetiny kWh. Po jejím obvodu jsou čárky pro určení setin kWh. Otáčející se kovový kotouč (rotor) má pak po svém obvodu vyraženo sto rysek s vyznačenými hodnotami 0, +10, +20, …,  ±50, …,  −20, −10. Jelikož jedna otočka rotoru odpovídá jedné setině kWh, lze odečítat s přesností setiny setiny kWh, tedy desetiny Wh. Inu pověstná německá preciznost.

[Jiří_Hrubý]

Inu pověstná německá preciznost.

A to si vemte, že Křižík dělal elektroměry rovnou se třemi červenými políčky, ETA měla rafičku a ciferník pro Wh, a L&G používali šest až osm ciferníčků. Zkrátka všichni velcí výrobci to zkrátka dělali tak, aby se lidi nemuseli obtěžovat počítáním čárek jako Němci 
Jinak vzhledem k přesnosti mechaniky to má význam nanejvýš pro amatérské ověření pomocí známé zátěže.

[Petr Škach]

... lze odečítat s přesností setiny setiny kWh, tedy desetiny Wh....

Jinými slovy: Přesné čtení nepřesného měření.

[Václav Třetí]

Jinými slovy: Přesné čtení nepřesného měření.

U digitálů to nemusí být také přesné, jen je snadné čtení. První montované digitální elměry se velice brzy stahovaly a měnily za nové. Demontované kusy se neopravovaly a šly rovnou k likvidaci. V pražské CEP jich měli na dvoře celý kontejner. Stejně tak jsou problematické některé typy elměrů na DIN lištu. Měří, ale jen to co chtějí. Proto je distributoři nepoužívají. Není všechno zlato, co se blýská!

Pro ilustraci, vezměte tři digitální multimetry a měřte jimi třeba 12V z akumulátoru, neshodnou se. Přitom měření stejnosměrného napětí je v elektrotechnic e to nejjednodušší. Absolutní přesnost neexistuje. Nejpřesněji, co člověk umí měřit, je čas. Dobré hodiny mívají přesnost v setinách %,    kdyby měly přesnost jako elektroměry 1%,    tak jdou za den o 1/4 hodiny jinak, po měsíci by nám mohly ukazovat místo rána odpoledne.

[Jiří Kantner]

.. a na něm lze odečítat spotřebu s přesností na desetiny Wh!

 Jelikož jedna otočka rotoru odpovídá jedné setině kWh, lze odečítat s přesností setiny setiny kWh, tedy desetiny Wh.

Nedá mi to abych si nerýpnul: jedna setina kWh se rovná deset Wh!

Jinak se velmi často mezi lidmi (bohužel i mezi těmi co nějakým elektrotechnic kým vzděláním prošli) zaměňuje pojem přesnost  tedy odchylka naměřené hodnoty od hodnoty skutečné) a citlivost (u analogových ukazatelů se udávala hodnota měřené veličiny na plnou výchylku nebo na jeden dílek na stupnici.) U elektroměrů se citlivost může udávat v počtu otáček na 1kWh, případně změřených počtu kWh na změnu údaje o jedno číslo na posledním místu displaye.

U těch analogových elektroměrů je mnohem více souvislostí s mechanickou konstrukcí a citlivost velmi úzce souvisí s minimálním měřitelným odběrem.  A minimální měřitelný odběr zajímá Vašeho prodejce elektřiny velmi. Jde například o to, jestli se mu podaří zaúčtovat spotřebu spotřebičů ve stand-by stavu. Při tom množství odběrných míst jsou to hodně zajímavé peníze...

[Václav Třetí]

... a jednu číslici v červeném poli pro desetiny kWh. Po jejím obvodu jsou čárky pro určení setin kWh. Otáčející se kovový kotouč (rotor) má pak po svém obvodu vyraženo sto rysek s vyznačenými hodnotami 0, +10, +20, …,   ±50, …,   −20, −10. Jelikož jedna otočka rotoru odpovídá jedné setině kWh, lze odečítat s přesností setiny setiny kWh, tedy desetiny Wh.

Abychom to uvedli do pořádku: Desetiny a setiny kWh jsou jasné, ovšem rysky na kotouči označené desitkami jsou tisíciny kWh (čili Wh) a desetiny Wh byste musel odhadovat v prostoru mezi ryskami.

To vše je pěkné, má to však jeden zádrhel. Jaký je potřebný rozběhový proud tohoto elměru a počet otáček rotoru na 1 kWh. Elektromechani cké elměry jsou i při kvalitní práci výrobce a v neopotřebované m stavu schopny propustit nějaký výkon, aniž by se pohnuly. Na většině u nás používaných elměrů s proudovým rozsahem 5/20A nebo 10/40A bylo možno rozsvítit 40W žárovku a rotor se nepohl. To je dáno mechanickými možnostmi systému a počtem otáček rotoru na 1kWh.

P.S. Zkuste nám sem dát fotografii onoho elměru, ať se pokocháme starým přístrojem cizí provenience. Třeba z něj vyluštíme, proč není už dávno nahrazen novějším typem. U nás se již elektromechani cké elměry jako úřední měřidlo nevidí.

[Jan Kelbich]

.... tak mě řekl že tento typ měří jen dvě fáze!! ...

Nó, ....
Vy jste neměl stření vodič ? V tom případě bych tomu věřil, bylo to tzv. Aronovo zapojení, a měřilo správně (pokud jste se k žádnému jinému potenciálu nikde nědostal).
Ale, že by se, zrovna v ČSSR-ČSFR-ČR, kde se zrovna na neoprávněné odběry dost dupe, něco takového provovozovalo ve čtyřvodičové soustavě, tomu nějak něvěřím. To je hodně podivné.

[Václav Třetí]

Nó, ...

V dobách od první republiky až do 50/60. let se běžně měřily vzlášť odběry jednofázové obvykle 1F elměrem a třífázové motorové odběry 3F elměrem v Aronově zapojení. Na vesnicích to bylo běžné u RD i statků. Někdy byly dva 3F elměry, jeden třísystémový pro 1F odběry RD a elektrický sporák a druhý pro motory. Důvodem byly rozdílné sazby pro domácnost a pro hospodářství. Lidé byli také trochu slušnější, méně kradli a byli také méně zběhlí v různých lumpárnách. Jednoduše řečeno to neznali.

P.S. Poslední takový odběr se dvěma elměry pro jeden objekt jsem rušil v roce 1989 na mladoboleslavs ku. 3F elektroměr byl již moderní, třísystémový, takže už tam nic krást nešlo. Byl tam několik let vyměněný, ovšem ten předešlý tam byl prý asi kolem 30 let, takže ten byl asi ještě Aron.