Jak měřit impedanci v síti IT?

[Miroslav Zuna]

Impedanci v IT bych vypočítal jako naměřené napětí / svodový (dotykový) proud . Doporučil bych měřit svodový proud přes předřadník a potom hodnotu předřadníku odpočítat od naměřené hodnoty. Takto zjištěná hodnota má tu výhodu,že zahrnuje vliv kapacity sítě proti zemi.

[Radim Strycharski]

Impedanci v IT bych vypočítal jako naměřené napětí / svodový (dotykový) proud .

A taková hodnota by byla dobrá k čemu? Svodový proud Id je potřeba znát a kromě toho je potřeba znát ještě odpor uzemnění, aby mohlo být ověřeno dotykové napětí při první poruše podle čl. 411.6.2. Impedance se zjišťuje pro automatické odpojení při druhé poruše a neuvažuje tedy proud Id, ale Ia.

[Eduard Kučera]

A tak se zase ptám, o jaké impedanci to tady diskutujeme?
K čemu mi bude při revizích takové měření napovídat?
Kde v jaké normě to mám nařízeno?

Pokud dojde k druhé poruše a jisticí prvky jsou správně nastaveny,
dojde k vypnutí zařízení. K tomu mi stačí znát zkratové proudy a výpočty.

Beru to jako akademickou diskusi.

požadujú to STN 33 2000-4-41 čl.411.6.4, STN 33 2000-6 čl.61.3.6.1 bod c

[Jan Bocek]

ČSN 33 2000-4-41 ed. 2 čl. 411.6.4 jsme již zde rozebrali.
Ale pojďme trochu do hloubky a nebuďme jen v úrovni teorie....
Pokud přeskočím poznámku N a nezasmyčkuji se v 411.4.4, tak přejdu do bodu b),  kde pracuji s hodnotou R_A danou součtem odporů v ohmech zemniče a ochranného vodiče k neživým částem.
A protože často nelze dosáhnout vypínacích časů danou tab. 41.1, tak rozumný projektant stejně navrhne možnost podle 411.3.2.6 a provede se doplňující pospojování  v souladu s 415.2

Podle mne při revizích nevyvolávám žádnou první ani druhou poruchu, ale měřím hodnoty pospojování daného pracoviště.

V oblasti strojního zařízení jsme vždy měřili a měříme "uzemnění konstrukce stroje".
Odpor vodičů uzemněných zařízení se měří mezi zemi ( přípojným místem elektrického předmětu) a svorkami hlavního zemniče PE.
Měří se většinou AC proudem 10 A. Na příklad Profites 204 HP. Výsledky jsou většinou v desítkách miliohmů.

Proto jsem se ptal o jaké to impedanci stále mluvíme. V podstatě měříme přechodové odpory a odpory vodičů. V akademické terminologie se samozřejmě budeme bavit o impedanci, ale nemá to nic společného s impedanci v sítí TN.

Tam, kde je střední vodič vyveden v sítí IT, tak je možné použit čl. 411.6.4 a),
protože lze změřit klasickou impedanci.....

ale tam, kde není střední vodič vyvedený musíme použit článek 411.6.4 písmenko b)
a nebudeme mluvit o impedanci.

V RZ pak stačí uvést, že podmínky 411.6 byly splněné a odvolám se na tabulku měření.

P.S. Nakonec v článku 411.6.2 je to zcela polopaticky vysvětleno a 33  2000-6 čl 61.3.6.1 bod c)  ponechám na vysvětlení dalším

[Milan Hudec]

Honzo myslím žes to popletl.
Bod a hovoří o vytvoření TN
Bod b hovoří o vytvoření TT

Při druhé poruše a to bez ohledu na přítomnost středního vodiče či dokonce Al.

[Jan Bocek]

O sítí IT je celá kapitola 411.6
O síti TT je zase kapitola 411.5

Bod a) hovoří o podobných podmínkách pro odpojení jako v sítích TN
Bod b) hovoří o vypínacích časech podobných v sítích TT

Nikde se nehovoří o "vytvoření" sítě TN, TT.
Základem pro IT je článek 411.6.2, kdy neživé části MUSÍ  BÝT UZEMNĚNY individuálně, po skupinách, nebo společně. A při revizi se má měřením prokázat, že jsou splněny podmínky
pro funkci ochrany.

Při druhé poruše a to bez ohledu na přítomnost středního vodiče či dokonce Al.

To samozřejmě z výše uvedeného vyplývá. To je přece cílem toho pospojování. Pokud bude pospojování někde přerušeno,  u druhé poruchy to nemusí zafungovat a je malér.

[Milan Hudec]

Nikoli.
Bod a/ poruchový proud při druhé poruše teče přednostně jen PE vodiči tj.obdoba sítě TN
Bod b/ poruchový proud při druhé poruše teče přednostně/uvažovaně v některých úsecích zemí tj.obdoba sítě TT
Co se pospojování týká-u rozsáhlého rozvodu by podmínky pro druhou poruchu bylo těžko možno splnit např na železnici několik km od sebe vzdálená zařízení, proto je ve specifické normě výjimka kdy se s druhou závadou nepočítá pokud je nasazen HIS.
Z praxe: nejhorší případ nastává pokud se rozvody IT rozhodne realizovat někdo kdo je vycvičen jen na TN, to se pak dějí věci

[Jan Bocek]

Podle mého názoru není v sítích IT nutné měřit "impedanci poruchové smyčky",  ale spíše "vnitřní odpor sítě" (L - N) a dále "spojitost" PE vodiče.  

Bývá v praxi někdy vyvedený N vodič v sítí IT?
ČSN 33 2000-1 ed. 1 to sice v 312.2.3 a na obr. A.31G1 a G2 připouští, ale v praxi jsem se s tím nesetkal.

[Milan Hudec]

Ano na železnici běžně.

[Jan Bocek]

Ano na železnici běžně.

Jak široká je paleta "Užití elektrické energie".......a sítě by mohl být dneska samostatný předmět i obor.

[Milan Hudec]

Tak ono poznat čistokrevné IT zas taková věda není.
Horší jsou pokusy napasovat rozvody v různých konfiguracích za OT do klasických názvů síťových rozvodů.

[Jiří Schwarz]

Třeba "dvoj-IT"... 
Síť IT pro celou místnost se zabezpečovacím zařízením a v té síti IT ještě "druhé oddělovací trafo" pro napájení radiostanice.. .

Jinak problematika IT sítě pro napájení zabezpečovacíc h zařízení na železnici, podmínky, důvody použití, omezení, vyjímky,... to by bylo na hodně dlouhou přednášku...

[Jan Bocek]

Třeba "dvoj-IT"... 
Síť IT pro celou místnost se zabezpečovacím zařízením a v té síti IT ještě "druhé oddělovací trafo" pro napájení radiostanice.. .

Jinak problematika IT sítě pro napájení zabezpečovacíc h zařízení na železnici, podmínky, důvody použití, omezení, vyjímky,... to by bylo na hodně dlouhou přednášku...

V rámci mantinelů položené otázky.
Když je dobrá dokumentace, kde jsou stanovené jasné hranice kombinovaných sítí, tak není problém "měřit" vše potřebné. Horší je mít argumenty tam, kde to je špatně.

Na jednom technologickém celku si vytvořili síť IT pomocí OT. Jenže použili trafo 230/230 V zapojené mezi fázi a nulák. Trafo sice splňovalo podmínku BT, ale celý návrh řešení je špatný.  Nějak schází to předepsané oddělení sítě od ovládacích obvodů.

Ve starých normách pro strojní zařízení to bylo nařízeno polopaticky. Primer OT se zapojí mezi dvě fáze. To znamená trafo 400/230 V..... většina velkých výrobců, pokud to není technologický nutné, tak do stroje vodič N ze sítě nezavádí vbůbec

Tak ono poznat čistokrevné IT zas taková věda není.

To je fakt....obvykl e jsme dělali "trenýrovky" čerstvým absolventům elektrotechnik y, když se divili, že na vývodech z trafa pro IT síť nenaměřili nic proti zemi a když zapli odpojovač. bylo napětí proti zemi v každé fázi. A tak hledali poruchu....mus eli se vyškolit, protože síť IT byla velice rozsáhlá a často se "hledalo zemní spojení".

Horší jsou pokusy napasovat rozvody v různých konfiguracích za OT do klasických názvů síťových rozvodů.

To asi ten problém na co se tazatel ptá. Je to otázka jak dobré dokumentace, tak i názvosloví. Dříve se na velkých výpočetních sálech hodně používala síť IT a mnohé kombinace s OT. Při revizích u "armády" jsem často ocenil i návod "jak to měřit" i s hraničními hodnotami.