Jak revidujete hromosvod bytového domu v majetku více SVJ?

[Radim Strycharski]

Byli u jednoho vchodu všechny, u druhého jen jeden!!
Kdybych revidoval ten vchod, co má všechny svody dle obvodu bude všechno OK, ale hromosvod jako celek nevyhovoval! Měl málo svodů a nikdo to neřešil.
Proto u revize je schopný a není schopný je problém napsat.
Jeden vchod by byl dobrý ,  druhý neschopný..... Ale i jako celek je to neschopné dle staré normy!

No, ale ono to možná tak doopravdy bude, že bude jeden schopný a druhý neschopný.  Protože při úderu blesku bude největší dostatečná vzdálenost na té straně s jedním svodem. Kdybychom ty dva domy oddělili a odsunuli od sebe, tak pořád bude u prvního revize vyhovující s minimálním rizikem a druhého nevyhovující s maximálním rizikem, takže se nic nezmění. 

[Fuk Tomáš]

Kdybychom ty dva domy oddělili a odsunuli od sebe, tak pořád bude u prvního revize vyhovující s minimálním rizikem a druhého nevyhovující s maximálním rizikem, takže se nic nezmění. 

Změní. Když jsou ty domy propojené,  znamená to větší sběrnou plochu, tedy větší pravděpodobnost (četnost) úderů,  s dopadem na vyhodnocení rizik (kdyby se tedy dělalo).

[Maroš Klein]

Minimálny vplyv sa v tejto téme tiež kladie na hodnotenie „vyhovujúcej“ časti z pohľadu požiarnych rizík.
Viac menej sa to tu točí okolo elektrickej bezpečnosti bleskozvodu vo vybranej časti jedného objektu (uzemnenie, spoje, celistvosť, mechanický stav, ect...). Ok, to dáva prvotnú logiku pre výkon revízie s vymedzeným rozsahom, kde si elektrotechnik sleduje svoj záujem, a ostatné vplyvy sa snaží zo svojho pohľadu vyhodnotenia rizík vytesnať.
Každému RT ale predsa musí byť jasné, že vonkajšia ochrana pred bleskom nie je len o dotykovom a krokovom napätí. Vedome preto vynechať z kontroly na objekte nejakú bezprostredne súvisiacu časť o ktorej požiarnej bezpečnosti nevie nič, a napriek tomu vyhlásiť inú jeho časť za bezpečnú sa ľahko môže dostať za čiaru.
Ak rozbitý bleskozvod na vedľajšej streche zapáli aj „vyhovujúcu“ časť, prídu na rad posudky PO, IP, kde vyhovujúca revízia kúska bleskozvodu by predpokladám zúčastneným príliš neprospela. Ako by to ovplyvnilo pohľad kompetentných na konanie RT tu asi nezistíme, tu sa dá baviť akurát tak o prístupe k rizikám.

Určite by bol zaujímavý aj názor p. Hájka, alebo aj niekoho z parkety požiarnej ochrany na stav úrovne vonkajšej ochrany objektu pred bleskom v modelovej situácii po takomto delení, keď by držal v ruke dve správy na jeden objekt, a kde, ak to preženiem, tak jedna správa tvrdí že „tí na ľavej strane sú v pohode“,  a druhá správa, že „tí napravo utekajte“. Čo by asi odkázal tým „v pohode“.

Nakoniec to hlavné, čo každý RT musí mať denne na pamäti, je vo vete „vedieť mal a vedieť mohol...“.
Kryť sa znením objednávky sa mi preto aj z tohto dôvodu nezdá byť úplne dostatočné.
Navyše sa tu tiež občas opakuje myslím §16 z.40/2009, kde práve úmyselným vymedzením rozsahu pre revíziu časti bleskozvodu takéto konanie skôr speje k bodu a).

[Jaroslav Jonáš]

Každý má právo na svůj názor. S některými názory se dá souhlasit, o něčem se dá diskutovat, ale některé názory považuji za nepřijatelné. Patří mezi ně takové, které z revizního technika dělají málem zločince jenom proto, že provedl práce pro objednavatele "pouze" v rozsahu objednávky a nic víc. 

[Radim Strycharski]

Změní. Když jsou ty domy propojené, znamená to větší sběrnou plochu, tedy větší pravděpodobnos t (četnost) úderů, s dopadem na vyhodnocení rizik (kdyby se tedy dělalo).

Ano, to je faktor zvyšující pravděpodobnos t úderu blesku a také, jak zmínil Maroš Klein, zvyšuje se riziko rozšíření požáru z části budovy s nevyhovujícím hromosvodem na druhou část budovy. Nicméně pořád ten nevyhovující vchod dostal (nebo měl dostat) revizní zprávu s informací o závadách a je na tahu, aby s tím něco udělal. Ta část budovy, kde je vše v pořádku a je pouze znevýhodňována blízkým sousedstvím druhé části budovy se špatným hromosvodem, nemusí dělat nic. Nemá žádnou odpovědnost za špatný stav věcí jiného subjektu. Ani vlastně neví, že na sousedním domě je nějaký špatný hromosvod. O tom, že vedle je část budovy se špatným hromosvodem se nedozví ani onen revizní technik (pokud nejde vyloženě o nějaké křiklavé případy snadno viditelné z místa revize). Protože ani revizní technik ani kdokoli jiný nemá na zařízení bez vědomí vlastníka co dělat.  Takže žádné obcházení cizího domu, prohlížení svorek nebo snad měření zemničů! Pořád podle mého názoru není v žádném směru zanedbána prevence, protože oprávněný subjekt se o závadách dozví (nebo dozvědět má). A když se ještě použijí tato zlatá slova Honzy Fraňka

Pak napsal závěr v tom smyslu že nelze posoudit celkový stav ochrany, jelikož nebyly vytvořeny podmínky k zjištění celkového stavu,

tak bezproblémový vchod tím dostane správnou informaci o charakteru ochrany budov před bleskem a možnost tázat se u sousedů, jestli se o svůj hromosvod také řádně starají.

[Maroš Klein]

Na jednom objekte je vždy len jeden bleskozvod, a teda jedna ochrana pred účinkom blesku. O tomto riešení rozhodol blesk svojou podstatou a účinkami bez vplyvu záverov schôdze SVJ.
Ak už chce RT silou mocou posúdiť stav úrovne ochrany jednej časti bleskozvodu, ok, dajme tomu, ale aspoň v zmysle základných požiadaviek 33 1500. A to neznamená nič iné, len dostať do rúk aj ostatné správy od ostatných častí. Potom nech kľudne vystaví ten správny záver o posúdení bezpečnej ochrany jedného vchodu pred účinkami blesku.
To, čo ale odporúča p. Franěk je už príliš veľký prejav dobrej vôle. Projekt s východiskovou revíziou leží niekde v archíve na zrušenom družstve, nemá teda podklady, nevie zodpovedne posúdiť bezpečný stav ostatných súvisiacich častí v čase revízie, nemá vytvorené podmienky, a nakoniec nepozná ani reálnu a ani projektovú dostatočnú vzdialenosť. Trochu veľa neznámych na kladný výsledok revízie. Iba zbytočne dáva svoju kľučku na papier. Ešte možno tak nanajvýš nejaký zápis z prehliadky a meraní, ale inštitút revízie s jasným výsledkom „vyhovuje“?

Inak by ma tiež celkom zaujímalo, ako by p. Franěk postupoval ďalej v prípade, ak by v rámci dobrých vzťahov s SVJ dostal objednávku na rekonštrukciu pôvodného bleskozvodu v  súlade s 62 305. Teda samozrejme iba rekonštrukciu jeho vyhovujúcej časti. SVJ má predsa jasno v tom že sa to dá, však si „svoj“ bleskozvod bez problémov revidovali, prečo by teda nemohli v rámci svojho majetku zainvestovať do rekonštrukcie? Ako im vysvetlí, že iná objednávka na ten istý bleskozvod je zrazu nezmysel?
Alebo žeby už potom "starých" susedov spolu s projektantom odpojil do dostatočnej „s“ tak, aby nový bleskozvod nenapáchal škody v okolí, alebo by vymysleli hybrid? Tá súčasne „vyhovujúca“ časť totižto aj dnes môže spôsobiť škody na životoch a majetku vo svojom pripojenom okolí. RT s tým rátať musí, že ak blesk udrie do "jeho" vyhovujúcej časti, tak jeho cestu nebude určovať revízna správa. Vyhovujúcej revízii jednej časti to však už asi vrásky na čele nerobí.

Aby bolo jasné, nikomu nezakazujem, nikoho neodrádzam a ani nepresviedčam. Iba v rámci diskusie uvádzam riziká ktoré vidím. Rozumný si z diskusie vyberie aj sám.

[Lukáš Rotrekl]

Lukáši, ani já neberu 34 1390 jako dogma a nikde jsem neprezentoval, že je výborná, dostatečná a bezchybná.

Zdeňku, ještě jednou se k tomu vrátím, ta poznámka o bezchybnosti, .... nebyla směřována na tebe, myslím, že si v tomto rozumíme a máme stejný názor.
Když by si pár zastánců staré normy tuto vzalo a konečně přečetlo, k tomu by si vzali 62305, zjistili by, že 62305 jim podle mého názoru dává mnohem větší svobodu k řešení problému.
Argumenty o dostatečné vzdálenosti, která pro výpočet v 341390 zahrnuje i zemní odpor vodičů, tedy je v podstatě ve fázi projektů neřešitelné se něčeho přesně dopočítat..... .
Ano navíc analýza rizik, několik úrovní řešení, ale jinak se ty normy zase až tak neliší.

[Jan Franěk]

Inak by ma tiež celkom zaujímalo, ako by p. Franěk postupoval ďalej v prípade, ak by v rámci dobrých vzťahov s SVJ dostal objednávku na rekonštrukciu pôvodného bleskozvodu v  súlade s 62 305.

To je přece jednoduché. Jako každý jiný.  Podle projektu 

[Maroš Klein]

Podle projektu  

Isteže. V rovnakom duchu ako pri samotnej rekonštrukcii, tak aj pri východiskovej a následných periodických revíziách. A inak ako s jedným paré pre každé SVJ to ani skončiť nemôže.

Nakoľko teda princíp ochrany ostáva nezmenený, rovnaký je z logiky veci aj pôvodný prístup. Periodická revízia podľa pôvodného projektu.
Ak SVJ predloží RT pôvodný projekt na svoj vchod, tak bez námietok. Ak nie, potom si môžu navzájom kecať do spoločného majetku, ale povinnosti RT nech z toho vynechajú. Maximum na ktoré možno majú právo je obhliadka a pár nameraných hodnôt. S týmto, samozrejme zaplateným podkladom si potom môžu obehať susedov, a spoločne si vyskladať aspoň aké také podklady na normálnu revíziu normálneho spoločného bleskozvodu. Keď mali dosť rozumu na „roztrhanie“ bloku, tak toľko chochmesu na rozdelenie nákladov, revízie a dodržanie zákona ešte nájdu. RT by na ich hru so svojím právnym povedomím pristúpiť nemal.
http://diskuse.elektrika.cz/index.php/topic,38440.0/topicseen.html

To je přece jednoduché.

Áno, v princípe dodržania postupov podľa projektu je to predsa jednoduché.  

[Radim Strycharski]

Na jednom objekte je vždy len jeden bleskozvod, a teda jedna ochrana pred účinkom blesku. O tomto riešení rozhodol blesk svojou podstatou a účinkami bez vplyvu záverov schôdze SVJ.

Myslím, že ne. Jeden objekt je definován člověkem bez ohledu na to, kde všude může blesk fyzikálně napáchat škody. Jde o objekt sledovaný neboli zájmový. Jeden objekt nebo „celý“ objekt je definován tak jednoznačně a přesně jako například jedna celá elektrická instalace, jeden celý les nebo jedno celé venkovní vedení. Takže v principu nemůže být žádný problém s tím, když někdo postaví jeden dům a za pár let k němu těsně přilepí druhý dům, se na to dívat oběma hledisky; jako na jeden dům nebo na domy dva. Ono například takové ohrožení požárem nemusí předpokládat jen těsné sousedství, ale je to i sousedství o vzdálenosti mnoha metrů přes plot. Takže obecně nemá smysl rozlišovat mezi těsně sousedícími domy nebo mezi domy oddělenými úzkou ulicí.  A propo, čl. 3.22 ČSN EN 62305-1 ed. 2 definuje chráněnou stavbu jako stavbu, pro kterou se vyžaduje ochrana před účinky blesku v souladu s touto normou, přičemž chráněná stavba může být částí rozsáhlejší stavby.

Inak by ma tiež celkom zaujímalo, ako by p. Franěk postupoval ďalej v prípade, ak by v rámci dobrých vzťahov s SVJ dostal objednávku na rekonštrukciu pôvodného bleskozvodu v  súlade s 62 305. Teda samozrejme iba rekonštrukciu jeho vyhovujúcej časti.

Není to nereálné. Pokud nebude žádná možná komunikace se sousedními SVJ, hromosvod by se naprojektoval jako pro jeden samostatný dům se vším všudy, tj. s důsledným odizolováním od všech sousedních jímacích soustav a cizích vodivých částí. Pokud by nějaká komunikace mohla být, tak s ohledem na její kvalitu a úroveň by bylo samozřejmě možno projekt rozšířit na pospojování jímacích soustav, uzemnění apod. s patřičnou analýzou (dříve zmíněná větší sběrná plocha apod.).
Nemůžu si pomoci, ale rozdíl mezi nahlížením na "mnoho sousedních domů" nebo na "jeden celý dům" má zřejmě jen ekonomickou podstatu. Jeden celý dům bude mít jednu levnější ochranu, protože bude mít po celém obvodu svody každých 15 metrů (zjednodušeně řečeno). Když budu každý rok projektovat nový hromosvod pro každý vchod zvlášť, tak dodržím 15 metrů extra pro každý vchod, což pak při pohledu na celý dům udělá podstatně víc svodů, třeba průměrně každých 10 metrů.

[Maroš Klein]

Myslím, že ne. ...

Súhlasím. V praxi by postupnou prístavbou objektov vznikla vcelku logická situácia rozšírenia bleskozvodu, ktorú si viem predstaviť.
Radový panelák uvedený do prevádzky v štýle 70÷80-tych rokov ktorého sa týka téma, by ale bol s viacerými bleskozvodmi už od projektu teda dosť veľkou raritou.
 

Není to nereálné. Pokud nebude žádná možná komunikace se sousedními SVJ, hromosvod by se naprojektoval jako pro jeden samostatný dům se vším všudy, tj. s důsledným odizolováním od všech sousedních jímacích soustav a cizích vodivých částí.

Toto by som skôr videl viac v teoretickej ako reálnej rovine, navyše s jedným, nie zanedbateľným rizikom navyše.
Ak pominieme prípad napojenia novej sústavy v strede na starú z každej strany (akýsi hybrid),  vlastne by potom zriadením novej izolovanej sústavy pre jeden stredný vchod napr. s HVI, prakticky došlo k rozdeleniu, a tým pádom de facto k zrušeniu nielen pôvodného bleskozvodu, ale aj „vzniku“ dvoch ďalších bez overenia novovzniknutýc h vlastností, napr. bezpečných vzdialeností, a vlastne už aj bez opory v pôvodnom projekte.
Projektant novej časti v strede medzi dvoma starými by na seba teda priamo prebral stav v zmenách napríklad aj pôvodných vypočítaných „s“ k horšiemu, a to nielen rozdelením pôvodného bleskozvodu, ale aj znížením počtu zvodov pre každý „nový“ pôvodný. Bezpečná vzdialenosť by sa dala ošetriť vo vzťahu k novej strednej časti, ale v tých pôvodných, už samostatných priestoroch so zmenšeným bleskozvodom by ale narástol potenciál možných rizík. A vzhľadom na pôvodné a nové osadené rozvody či technológie by sa tento zásah mohol v prípade škodovej udalosti v jednej z tých pôvodných častí vyhodnotiť ako nepriame ohrozenie.
Mám za to, že v realite by žiadny projektant nešiel do návrhu rekonštrukcie bleskozvodu bez dohody vlastníkov objektu v rozsahu celej chránenej stavby.
Taká dohoda by už potom nevylučovala samostatný bleskozvod pre každý vchod, aj keď v praxi by išlo o raritu.
Z majetkového hľadiska i z pohľadu zákonných povinností by to ale nejakú logiku nového trendu mohlo mať.

[Tomáš Gardoň]

Kolegovia projektanti, ako riešite takéto situácie?

Napr. k jestvujúcej radovke sa ide pristavať ďalší objekt, ktorý nejaký ten bleskozvod má.

A nová prístavba je nový majiteľ, pôvodná stavba ďalší majiteľ, ktorý nechce investovať.

[Jan Hájek]

Pokud nejsou objekty požárně oddělené (120 min),  je třeba z hlediska EN 62305-2 uvažovat ochranu před bleskem pro celek.

Pokud soused o ochraně neuvažuje, udělat jí pouze na své části, bez ohledu na souseda, prokazatelně ho vyzvat k nápravě a nejspíše ho vyzvat i soudní cestou.

Pokud je se jedná no stávající objekt se stávající jímací soustavou, měla by být zapsána jako věcné břemeno. Pokud není a soused nekooperuje a například poškozuje společnou jímací soustavu, je třeba v první řadě nechat soud rozhodnout o vydržení věcného břemena.

[Pavel Horský]

Pokud soused o ochraně neuvažuje, udělat jí pouze na své části, bez ohledu na souseda, prokazatelně ho vyzvat k nápravě a nejspíše ho vyzvat i soudní cestou.

Aneb, jak si hned ze začátku patřičně vyladit sousedské vztahy