Která ČSN pojedává o uzemnění stožárů VO?

[Petr Štrympl]

Je nějaká norma, která specifikuje uzemnění stožárů VO?
Vím, že je zvykem položit zemní pásek po celé trase vedení,nebo jen mezi dvěma sousedními stožáry, ale setkal jsem se s realizací uzemněného každého čtvrtého stožáru (prý to tak stačí).

[Petr Doležal]

Toto zemnící vedení plní několik funkcí:

1. Ochrana před bleskem ( každý stožár uzemněn)

2. Povinné uzemnění PEN v určitých vzdálenostech (při dlouhých délkách siliového vedení)

3. Vylepšení impedance smyčky (po celé délce trasy)

Je třeba vědět, kterou funkci požadujete a dle toho aplikovat ustanovení příslušné normy. Píšete o pásku. V Brně používáme FeZn d=8 po celých délkách tras bez výjimky. To zajišťuje všechny výše uvedené funkce.                                                                                                     

[Jiří Lukš]

V Praze existuje podniková norma pro veřejné osvětlení, která vyžaduje uzemnění propojující všechny osvětlovací stožáry. ČSN toto výslovně nenařizuje.

[Petr Doležal]

Bohuš Stejskal: " Podívajme sa na Pražáky "

Ale teď vážně. I v Brně se dle jeho Standardů VO uzemňují všechny stožáry na průběžné zemnící vedení po celé délce. To vedení vzhledem k nákladům na výkop, zřízení lože, kabel, fólie, zásyp, zpětný zához s hutněním, obnovu povrchu (někdy odstupňovaně),  odvoz přebytečné zeminy, poplatky za skládku  a ev. geodetické zaměření zas tak moc stavbu relativně neprodražuje.

Na druhé straně předejdete následkům od úderu nevypočitateln ého blesku do stožáru ,  byť byl byl v ochranném pásmu jiného hromosvodu,  nemusíte přemýšlet o přizemnění PEN, atd.  Taky nutíte  bludné proudy (zvyšující korozi ),  aby proudily zemnícím vedením a nikoliv podzemní částí stožáru. V Brně se tato část stožárů ještě navíc chrání plastovou trubkou (nevodivé pouzdro) i když to není tak dokonalá ochrana  jak plastový povrch (např. Vysto Kobylí).

S průběžným zemnícím vedením jsou někdy problémy, např. u železobetonový ch mostů, ale to je jiná kapitola.

[Tomáš Kostelka]

O uzemnění osvětlovacích stožárů pojednává ČSN 341390,čl.185.
V tomto článku je uvedeno ,  že se uzemnění provede páskovým zemičem.O kulatině průměru 8mm,zde není psáno nic (jak píše pan Doležal),  a to ani pro instalaci v Brně.Použití kulatiny je jistě levnější,tak by mě zajímalo,na základě které ČSN ji pan Doležal používá (pracuji taky v Brně,a kulatina je opravdu vhodnější).
Uzemňovat se má každý stožár,který má větší zemní odpor jak 20 ohmů.

[Petr Doležal]

Pokud se jedná o drát v ohni zinkovaný, tak dle ČSN 33 2000-5-54, tab.54NL d=8 mm. Pásek se jistě jednodušeji "připlácne" na stožár, jiný důvod k jeho použití nevidím, ale špatně se ukládá do země. A protože nejen že ČSN jsou nezávazné a i tab.2 ČSN 34 1390 dokonce umožňuje na svod i vedení v (neagresivní) zemi  FeZn d=8, tak to před příslušnými institucemi obhájím. Ať mi to vykladač norem nebo její zpracovatel vyvrátí, ale pragmaticky a ne jen tím, že psáno jest "páskovým zemničem".
Dále, v ČSN je sice psáno " Uzemňovat se má každý stožár, který má větší zemní odpor jak 20 ohmů. ",  ale jak to zjistit ? Před realizací výpočtem ? To bych si netroufl. A po realizací měřením a pak dodatečně dělat zemnění ? To by bylo drahé, protože se mezitím kabely musely kvůli "sběračům barevných kovů" zasypat. Také nemohu měřit odpor dříve, než mám vyzrálý beton základů a okolní zemina se jaksi "zkonsoliduje".

[Kamil Novák]

Koukám, že se tady dost vyznáte v problematice uzemňování stožárů VO (to myslím prosím bez jakékoli ironie),  tak bych se přítomných chtěl zeptat na jejich názor na připojování FeZn kulatiny ke sloupu pomocí lisovacích kabelových hliníkových ok.
Je mi jasné, že u uzemnění se na nějakou tu desetinu ohmu přechodového odporu v takto zhotoveném spoji nehledí, ale nezdá se mi to být tím pravým oříškovým.

[Petr Doležal]

Mně taky ne, zašlu časem foto, jak to děláme my. Proč mezi dva stejné materiály vkládat jiný ? Zvláště když spoj je občasně ve vlhku.

[Petr Doležal]

Na fotu je zachycena hlavně nekvalitní hlavička, ale svorka je zřejmá. V souboru pak svorka, resp. jen její jeden díl, který by se mohl použít. Výrobců podobných svorek je mraky, stačí navštívit velkoobchod.

[Petr Doležal]

Svorka mi neodešla, takže ještě jednou jako obrázek

[František Bernard]

Ještě jednou "pražácí". Začínají se používat hraněné stožáry, které již mají svorku pro připojení drátu FeZn o průměru 8 nebo 10 mm. Při použití pasoviny se do ní vyvrtá otvor a je vymalováno. Také se před mnoha roky na stožáry při výrobě přivářel "kousek" FeZn 30/4 mm a pomocí známých svorek se připojila kulatina nebo pasovina. Při připojování zemnícího přívodu na stožár je předepsán mosazný nebo nerezový šroub. V dnešní době existuje mnoho vhodných svorek pro montáž uzemnění. Použití Al ok lisovaných na FeZn se opravdu již nemusí používat.

[Martin_Vašíček]

Zdarec,
otevřu tímto trochu starší diskuzi, ale nemáte někdo zkušenosti s uzěmněním stožárů pro semafory? Hlavně při revitalizaci a tím spojenou výstavbu nových křižovatek? Platí to stejné jako u VO?

[Jiří Schwarz]

U semaforu záleží na tom jakou "síť" si tam pustíte.
Třeba u semaforů na dráze se používá síť IT, pak je tam trafo a do žárovky jde "malé bezpečné napětí" 12V AC.

[Martin_Vašíček]

Myslím klasickou křižovatku.
Síť TN-S, proudový chránič 300mA. Většinou jsou použity LED svítidla na 230V. Na některé komponenty je použito 24V DC.

[Michal Řehořka]

 kolegové, oživuji toto téma s následujícím dotazem.
Jakožto začínajícího revizního technika mě čeká první revize sloupů VO.
Jedná se o pozemek školy, není to tedy osvětlení z veřejné rozvodné sítě.
Jako základ beru normu ČSN 33 2000-7-714 ed.2
Ta dále cituje normy 4-41, 5-51, 5-53. Potud vše jasné.
Nejsem si ale jistý zda se v revizi odkázat na některou z norem 62305, tedy zda měřit uzemnění sloupů samostatně z hlediska ochrany před bleskem, nebo pouze impedanci okruhů z hlediska ochrany před úrazem.
(Zde někdo nečetl pravidla! To musí někdo opravit a opozdí to zveřejnění!) za nasměrování.

[Radim Blaťák]

Já používám na uzemnění VO FeZn DN10. S DN8 se určitě lépe pracuje, ale z hlediska normy mi uložení DN8 do země nějak nesedí. Možná se pletu.

S páskem se pracuje o dost hůře a na jednom školení nám jeden výrobce uzemňovacího materiálu dokonce říkal, že kulatina má v zemi delší životnost, než pásek.

[Jirka Š. Svejkovský]

Najali vás na revizi elektro nebo hromo? Tím bych se řídil.