Musí být revize na staveništní rozvaděč pokaždé když se změní místo stavby?

[Paveltechnik]

Musí být revizní zpráva na staveništní rozvaděč pokaždé když se změní místo stavby?
Jedná se o to, že velice často měníme místa stavby cca. 3 až 5 do půl roku. rozvaděč má pevnou koncovku pro připojení kabelu, takže se nezasahuje do zapojení rozvaděče. Jen se mění místo pro připojení.
rozvaděč je pravidelně měřen revizním technikem, ale platit pokaždé za novou revizní zprávu
se celkem prodražuje. Nestačí mít revizi pouze na rozvaděč  kde bude napsáno jakým kabelem má být připojen a nechat ho každého půl roku přeměřit na zkušebně?

[Jiří Schwarz]

A máte z každého místa, kam svůj rozvaděč připojujete, nějakou revizi nebo adekvátní dokument o bezpečnosti přípojky, vyhovujícím uzemnění,...?

Ono na stavbě často nejde jen o stav "rozvaděče jako výrobku",  ale je správné to posoudit komplexně.

[Radim Strycharski]

Musí být revizní zpráva na staveništní rozvaděč pokaždé když se změní místo stavby?

Především nemusí být žádná revize na staveništní rozvaděč, ale musí být revize na stavenišní elektroinstala ci. Rozvaděč má svého odpovědného výrobce,který po uvedení na trh předal všechny potřebné dokumenty prokazující jeho způsobilost k provozu. Elektroinstala ce na staveništi je však pokaždé unikátní, doklad o "výrobci" veškerý žádný, takže její bezpečnost musí být prověřena po každém jejím sestavení a papír o pravidelné revizi rozvaděče je tak nějak nepoužitelný. Proč by měl být problém s nějakým prodražováním? Co stavba, to revize; není jednodušší kalkulace nákladů. Větší stavby trvají obvykle déle než půl roku a tam se těch revizí musí dělat víc. Kromě toho, že je potřeba prověřit bezpečnost koncových obvodů za rozvaděčem, tak je neméně důležité prověřit připojení před rozvaděčem. Nemluvě o umístění samotného rozvaděče, kontrole přístupnosti jeho ovládacích prvků, odpovídajících vnějších vlivů atd. Čili revize instalace přímo na stavbě je naprosto nezbytná.

[Jan Bocek]

Ach jo, proč se u nás nejezdí vlevo? Pořád někdo chce něco oj...t.

Téma bylo již zde několikráte probíráno.
Předně je nutno definovat, co je to staveniště.
Dále je někdo za pracoviště odpovědný a práce s elektrickým
zařízením definuje ČSN EN 50110-1 ed. 3 a každý pracovník musí být
v duchu této normy proškolený.

A odpovědný pracovník za stavbu musí znát, že elektrické zařízení na stavbě je
většinou charakteru provizorky a vztahuje se na to ČSN 34 1090 ed. 2
a také ČSN 33 2000-7-704

Elektrické zařízení na stavbě MUSÍ  být revidováno minimálně jednou za 6 měsíců
a při každém novém uvedení do provozu. A nejen elektrické zařízení, které tvoří
elektrická instalace, rozvaděče, ale i všechny prodlužovačky a spotřebiče.

Prostě když podnikáme, tak to také stojí nějaké režie. Ale podnikáme proto, abychom vytvořili zisk. Ale přitom musíme také  jezdit vpravo a nepředjíždět plné čáry.  Také je moudré dávat přednost protijedoucích vozidel. Neboli řečeno jinak a polopaticky, bezpečnost osob i za cenu hmotných škod ( i snížení zisku). Co vás vede k porušování zákona?

Jak byste chtěli, aby lidé jednali s vámi, tak vy ve všem jednejte s nimi...to nás učili již v páté třídě obecné školy a ne jen v katechismu. jinak je to v Matoušově evangeliu 7,12

Jinak na některé stavební provizorky na hraně dávám dokonce lhůtu jen 3 měsíce.

[František Šohajda]

V ceně staveb (i menších) je provedená kontrola, revize s celkovým posouzením "provizorky"
naprosto minimální výdaj!
Pro bezpečnost se to vždy vyplatí!
Jak se to tu píše pravidelně, šetření na nepravém místě!

[PavelMarek]

Děkuji za Vaše odpovědi.
To: p. Boček - Nevím co myslíte tím, že prohlásíte el. zařízení za schopné bezpečného provozu, když je tzv. "NA HRANĚ" není lepší udělat vše proto aby to na hraně být nemuselo a nemusel se člověk bát že el. instalace už bude příští týden za hranou? A řešit to zkrácením pravidelné revize... 

[Jan Bocek]

Děkuji za Vaše odpovědi.
To: p. Boček - Nevím co myslíte tím, že prohlásíte el. zařízení za schopné bezpečného provozu, když je tzv. "NA HRANĚ" není lepší udělat vše proto aby to na hraně být nemuselo a nemusel se člověk bát že el. instalace už bude příští týden za hranou? A řešit to zkrácením pravidelné revize... 

Vysvětlení.
Při periodické revizi najdu závady ( neshody) které mohu rozdělit do tří kategorií.

1) neshody s některými ustanoveními norem
2) neshody, které jsou podmíněně ohrožující
3) neshody, které bezprostředně ohrožují bezpečnost pracovníků

Rozdíl mezi druhým a třetím stupněm spočívá v tom, že u první musí dojít k nepříznivým okolnostem, aby vůbec k ohrožení došlo. U druhé skupiny k okolnostem příznivým, aby k ohrožení nedošlo.

RT nenařizuje termín odstranění závad, to je věcí provozovatele. Může ale navrhnout zkrácený termín další revize. Je ale zase na provozovateli, zdá toto doporučení příjme.

Pokud provádí RT jen revize a nemá ve smlouvě domluveno, že odstraní drobné i závažné závady na místě, pak nemá jinou možnost.

Také jsem tuto činnost pro stavby zajišťoval a RT závady odstraňoval. K tomu se vystavil pracovní list, kde se uvedlo jakým způsobem závady odstranil, spotřebovaný materiál a počet hodin s podpisem předáka na stavbě. Zákazníkovi se pak tento servis vyfakturoval.

Je výhodné pro stavební ale i jinou firmu, když objednává servis revize elektrického zařízení a současně i kontroly podle NV 378/2001 Sb. V tom případě ale musí být RT odborně způsobilá osoba k zajištění úkolu BOZP

[PavelMarek]

ČSN 33 1500 ČL. 2.6 
U elektrických zařízení, která mění svou dřívější polohu a u nichž přemístění na nové stanoviště, doprava nebo skladování mohou mít za následek změny elektrických vlastností nebo změny zapojení proti původní dokumentaci, se musí před uvedením do provozu provézt alespon jejich kontrola a po této kontrole se musí vyhotovit záznam s podpisem pověřeného pracovníka. Pokud  tato zařízení jsou na místě sestavována z částí musí se před uvedením do provozu provést jejich výchozí revize.
*Jestli tomu rozumím dobře, když přemístím st. rozvaděč (elektrické zařízení) a nezasahuju do zapojení výrobce tak stačí udělat zápis o kontrole rozvaděče? 

[Jan Bocek]

A odpovědný pracovník za stavbu musí znát, že elektrické zařízení na stavbě je
většinou charakteru provizorky a vztahuje se na to ČSN 34 1090 ed. 2
a také ČSN 33 2000-7-704

Elektrické zařízení na stavbě MUSÍ  být revidováno minimálně jednou za 6 měsíců
a při každém novém uvedení do provozu. A nejen elektrické zařízení, které tvoří
elektrická instalace, rozvaděče, ale i všechny prodlužovačky a spotřebiče.

*Jestli tomu rozumím dobře, když přemístím st. rozvaděč (elektrické zařízení) a nezasahuju do zapojení výrobce tak stačí udělat zápis o kontrole rozvaděče? 

Ne, nelze vytrhnout jeden článek ze sedmi okolo výchozí revize dle ČSN 33 1500.
Přemísťujete rozvaděč na jiné stanoviště a tím vytváříte nové pracoviště.  Toto pracoviště bude mít jiný charakter vnějších vlivů a také jiný charakter napájení.
A protože je to prozatímní zařízení staveniště, jak je uvedeno v příloze Z3, je stanovená lhůta pravidelné revize  podle druhu prostoru se zvýšeným rizikem ohrožení osob na 6 měsíců. V poznámce 6) je uvedeno že se jedná o elektrické zařízení staveniště podle ČSN 33 2000-7-704

Doporučuji také prostudovat článek 3.8 ČSN 33 1500
A rozlišovat výchozí revizi při uvedení do provozu a pravidelné revize a potom i pravidelné kontroly elektrického zařízení.
Ještě pár testů a potvrdíme vám §7 z vyhlášky 50/78 Sb. 
Jinak ale spousta firem pořádá doškolování pro §§ 7 a 8, můžete využit jejich nabídky.

[Vít Rotrekl]

Hozo opět s tebou, ač nerad, nesouhlasím. Tedy ne ve všem...

Tak nějak jsem vydedukoval, že tazatel má staveništní rozvaděč s kusem kabelu, který je ukončený vidlicí. Na tomto rozvaděči se nic nemění, nic se do něj nepřipojuje - na pevno. Jen prodlužky a spotřebiče do zásuvek.
Tedy veškeré "zařízení staveniště" je pouze ten jeden rozvaděč, do kterého se nijak nezasahuje.

Dle mého názoru, na takovéto zařízení není třeba provádět revizi, pokaždé, když se přesune. Ale jen ona článkem 2.6 v 33 1500 zmíněná kontrola se zápisem. Otázkou je, co by ona kontrola měla obsahovat a jak vypadat její zápis. Ale to by jsme tu jistě společnými silami dali dohromady

Nicméně situace se změní, pokud se bude "vyrábět" staveništní instalace, kde bude x rozvaděčů, připojení jeřábů atp.

[Jan Bocek]

To jsem rád, že někdo nesouhlasí, aspoň můžeme diskutovat a přiblížit se k jádru správné odpovědi. Přitom není co vymýšlet, jen se řídit velice starou a osvědčenou normou a zákony.

1) v příloze ČSN 33 1500 jsou uvedeny názvy a definice.
"Kontrola elektrického zařízení - činnost prováděná na elektrickém zařízení, při které se zjišťuje technický stav elektrického zařízení ( na příklad zkouškou, měřením, prohlídkou a pod.)"

2)"Záznam o kontrole-písemný doklad o výsledku provedené kontroly,který obsahuje soupis provedených úkonů včetně výsledků případných měření a zkoušek, z něhož je patrný stav elektrického zařízení v rozsahu provedených úkonů"

A teď to zkusím namodelovat z praxe.
Stavební skupina se přesouvá na jinou stavbu. Bere s sebou "antoníček" moderního provedení s 5p koncovkou na 400V/16A.

3) Dále s sebou bere prodlužováky, nářadí a spotřebiče. Tyto elektrické spotřebiče jsou ve třídě používání B se lhůtou revizí 1 x za 6 měsíců dle ČSN 33 1600 ed. 2 tabulky 1. Dejte tomu, že ještě mají platnou revizi.
 
Jenže na stavbě je  jiná zásuvka a to bud jen 4p, nebo na 400/32A. A tak se shání mezikus anebo se přemontuje jiná zástrčka. A když se to konečně zapojí tak, že nám "jde proud",  kdo to vše zkontroluje, že je to bezpečné ?
 
Došlo přitom k novému uvedení elektrického zařízení do provozu pro nové pracoviště.
A nová elektrická zařízení je možno uvést do provozu jen po provedené revizi EZ. To říká především zákon 73/2010 Sb. Je to přece vyhrazené technické zařízení třídy II, skupiny G pro zařízení na stavbách. Přitom to není nic nového, je to stále jen naplnění zákona 174/1968 Sb.

Proto vytrhávat článek 2.6 z ČSN 33 1500 a na něm  stavět domněnky nelze. Na neprovedení  revize elektrického zařízení na novém staveništi v případě maléru, každého do něj dostane i začínající právník.

To, že je praxe jiná a skoro všichni na to kašlou a napojují se na elektriku jak umí je jiná kapitola. Byl jsem ale ve své praxi stokrát poučen, že toto je cesta do pekel. Zažil jsem dosti úrazu při výměnách zástrček na stavbách, kde "také elektrikáři" napojovali EZ.  Zažil jsem i smrtelný úraz. Zde neplatí jen "nějaká" norma, která říká jak se to má dělat, ale zde platí především zákon a zákony.

Diskutovat na téma, vždyť nám to na minulém pracovišti fungovalo a ten rozvaděč je pořád dobrý a ještě se nikdy nic nestalo a najednou ta míchačka brní.....

Ještě jsem neviděl na stavbě elektrikáře, který by kvalifikovaně provedl tu citovanou kontrolu se záznamem. Není snadnější mít "svého" revizáka, který to vše zkontroluje a proměří? A naplní tak požadavky zákona? Navíc zkontroluje a zreviduje i ty ostatní elektrická zařízení, které se používají na stavbě.

[Jan Bocek]

Pokračování.

Já zase nesouhlasím s tím, že "veškeré zařízení staveniště" je jen ten rozvaděč co si přivezli. Je to i napojení, neboli stávájící rozvod na staveništi. Viděl jsem několikráte upadlý vodič N nebo PE a změřenou impedanci 5-6 ohmů. Nebo špatně zapojený proudový chránič na přívodu.  K tomu zařízení staveniště patří i vše co do těch zásuvek strkají.

A staveniště je vždy staveniště s větším rizikem a s rizikovými vnějšími vlivy. A ty revize jsou předepsány pro snížení  rizika, nejsou předepsány "pro ten papír".

[Jan Bocek]

Především nemusí být žádná revize na staveništní rozvaděč, ale musí být revize na staveništní elektroinstala ci.

Čili revize instalace přímo na stavbě je naprosto nezbytná.

Amen. Stručně a jasně.

[Jan Franěk]

První co bych po jeho zapojení na novém místě/stavbě provedl, by byla kontrola zapojení a měření kdy bych ověřil přizemnění rozvaděče, přechodové odpory na neživých částech, i kolících zásuvek a proudové chrániče. Od toho je jen kousek k ověření stavu izolace a jsme u provedené revize. Jen to sepsat 

[Milan Hudec]

Hozo opět s tebou, ač nerad, nesouhlasím. Tedy ne ve všem...

Tak nějak jsem vydedukoval, že tazatel má staveništní rozvaděč s kusem kabelu, který je ukončený vidlicí. Na tomto rozvaděči se nic nemění, nic se do něj nepřipojuje - na pevno. Jen prodlužky a spotřebiče do zásuvek.
Tedy veškeré "zařízení staveniště" je pouze ten jeden rozvaděč, do kterého se nijak nezasahuje.

Dle mého názoru, na takovéto zařízení není třeba provádět revizi, pokaždé, když se přesune. Ale jen ona článkem 2.6 v 33 1500 zmíněná kontrola se zápisem. Otázkou je, co by ona kontrola měla obsahovat a jak vypadat její zápis. Ale to by jsme tu jistě společnými silami dali dohromady

Nicméně situace se změní, pokud se bude "vyrábět" staveništní instalace, kde bude x rozvaděčů, připojení jeřábů atp.

Nežli smolit neuchopitelný záznam, provedu revizku a jsem v pohodě jak časově tak legislativně.

[Jan Bocek]

Nežli smolit neuchopitelný záznam, provedu revizku a jsem v pohodě jak časově tak legislativně.

Nechci podceňovat kvalifikaci mnohých elektrikářů, ale tu myšlenou kontrolu z hlediska bezpečnosti elektrického zařízení, včetně požární bezpečnosti se zápisem a podpisem neudělá běžně každý elektrikář. I když se dá vyškolit a vytrénovat. Přesto stále budeme porušovat zákon, protože revizi má provádět pověřený pracovník s kvalifikaci revizního technika, dle zákona 73/2010 Sb. Proto je takový záznam "těžko uchopitelný".

Přemísťování strojů v rámci jedné fabriky probíhá obvykle následovně:

1) Při každém přemístění stroje vyžaduje odpovědná osoba za EZ provedení revize
2) Přemísťují stroje stále a nedělají žádné kontroly ani revize. Při následné revizi mám problém  zařízení najít, protože neexistuje databáze a historie strojů, přesto že systém existuje v IS.
3) Ještě nikdy jsem neviděl kvalifikovaný záznam při přemístění strojů
4) Ve firmách, kde velice dbají na bezpečnost a mají zavedený systém OHSAS, pokud je odpovědná osoba za elektrické zařízení méně "odborně způsobilá",  tak je otázka revizí na staveništi velice podceněná. Pak je ten veliký extrém, kdy musíte mít reflexní vestu i pro jednání v kanceláři, ale stav elektrického zařízení je ubohý.

Obvykle všechno  souvisí se vším.  Naší předkové říkali, že jaký pán, takový krám.

[Vít Rotrekl]

A teď to zkusím namodelovat z praxe.
Stavební skupina se přesouvá na jinou stavbu. Bere s sebou "antoníček" moderního provedení s 5p koncovkou na 400V/16A.

3) Dále s sebou bere prodlužováky, nářadí a spotřebiče. Tyto elektrické spotřebiče jsou ve třídě používání B se lhůtou revizí 1 x za 6 měsíců dle ČSN 33 1600 ed. 2 tabulky 1. Dejte tomu, že ještě mají platnou revizi.
 
Jenže na stavbě je  jiná zásuvka a to bud jen 4p, nebo na 400/32A. A tak se shání mezikus anebo se přemontuje jiná zástrčka. A když se to konečně zapojí tak, že nám "jde proud",  kdo to vše zkontroluje, že je to bezpečné ?
To, že je praxe jiná a skoro všichni na to kašlou a napojují se na elektriku

Mozna jsem se nevyjadril uplne presne... Mam na mysli situaci, kdy nebude treba zadny zasah. Tedy na strane pripojeni nebude potreba zadne upravy. A na strane stavby bude pouze ten antonicek s vidlici.

Ale jak rikam, uz po nekolikate, kazda situace vyzaduje individualni posouzeni. A nejde mit jednu sablonu na vse.

[Jan Bocek]

Mozna jsem se nevyjadril uplne presne... Mam na mysli situaci, kdy nebude treba zadny zasah. Tedy na strane pripojeni nebude potreba zadne upravy. A na strane stavby bude pouze ten antonicek s vidlici.

Ale jak rikam, uz po nekolikate, kazda situace vyzaduje individualni posouzeni. A nejde mit jednu sablonu na vse.

Právě proto....     a nemůžeš to posuzovat podle sebe, že si vždy poradíš a bude to i bezpečné.
Proto jsou ty šablony ( normy ČSN) nutné.