Kam připojit měřící sondy pří měření uzemnění strojů?

[Jiří Koubek]

Kam připojit měřící sondy pří měření uzemnění strojů v průmyslové hale s rozvodem 3x500V (IT)?
Stačí změřit uzemnění pouze u hlavního zemniče a pak měřit již jenom spojitost a přechodový odpor?

[Jan Bocek]

Odpověděl jste si sám a dobře.

Sítě IT mají ochranu zeměním.
V hlavním rozvaděči za trafem je sběrnice PE, kde změříme odpor uzemnění některou z dostupných měřících metod. Zde moc se sondami nepořídíme. Dával jsem přednost VA metodě, nebo dneska kleštím KEW 4200 a pomocnou sondu. Nároky na hodnotu odporu nejsou velké. ( do 20 ohmů). Obvykle se používá konstrukce haly a sloupů a samotné uzemnění se neprovádí ( na příklad jako u hromosvodů)

V rozvodech IT soustavy je zvykem, že se rozvody provádí 4 žilovým kabelem. To je 3L+PE. Tím je přivedeno PE i do podružného rozvaděče, nebo přechodové skříně, případně až do motoru.
Pak mám v podružném RM sběrnici PE. Proti této sběrnici jen měřím spojitost se všemi motory a navěšenou elektrikou na stroji. Používal jsem zdroj proudu PELV o minimální hodnotě 10 A, AC. Hodnoty odporů se pohybují v desítkách miliohmů.

Pokud je jistota připojení PE svorek motorů na velké kovové plochy, stačí  být provedený vnitřní rozvod trojvodičově. Je to vše otázka pospojování. Napětí mezi fázemi a zemi je závislé na délce kabelového rozvodu a kapacitních proudech. Přímo u trafa nenaměříte proti zemi žádné napětí.

Soustava IT se hodně používá v průmyslu protože umožňuje další provoz s jednou poruchou motoru. Na příklad probitá isolace na kostru. Pak se ale zvedne napětí proti zemi na plnou hodnotu sítě. Je to poruchový stav, který lze odstavit v odstávce.

[Robert_Palm]

plně podporuji kolegu - bob

[Radim Cienciala]

A měření impedance vypínací smyčky?
Při měření impedance se musí vyvolat první porucha, pak lze impedanci měřit.
Píšu to správně?

[Jiří Koubek]

A musí se při revizi v dané soustavě měřit odpor vypínací smyčky?A čím se měří se měří (3x500 V)? Revizní přístroje jsou zpravidla do 230V resp. 400V.

[Jan Bocek]

Impedance smyčky se měřila a to zcela teoreticky pouze v případech, kdy se neprováděla trvala kontrola isolačního stavu. takto to vyžadovali pracovníci IBP. Impedance by se musela měřit mezi dvěma fázovými vodiči.
Z hlediska ochrany je to navíc technický nesmysl. IT soustava není určená pro laiky, ale pro odborný personál.

Ale pokud někdo opravdu chce za každou cenu změřit impedanci vypínací smyčky při poruše, pak spojíte jednu fázi se zemi, vytvoříte tak tu první poruchu, a měříme impedanci. A pak kontrolujeme správné přiřazení pojistek a tím i správné dimenzování vodičů. To je možné při výchozí revizi, pokud nebudu mít jistotu, že je projekt v pořádku a že montážní firma nepostupovala podle projektu. Měříme jen otázku pospojování jak jsem uváděl výše.

Proto u IT soustavy je nařízeno používat hlídače isolačního stavu a poruchový stav řešit.
Málokdy se ale řeší a čeká se na druhou poruchu "až to bouchne".

Měření impedanční smyčky v soustavě IT je nemoc, podobná jako je nemoc kontroly hladiny cholesterolu. Obojí je sice nějaký ukazatel, ale obvykle k ničemu.

[Jirka Š. Svejkovský]

Přestože by se impedance vypínací smyčky ověřovat měla (splnění podmínky při druhé poruše),  neznám nikoho, kdo to dělá.

Právě problém s měřením je dost podstatný. Záměrné vyvolání první poruchy je dost problematické, obvykle se nám splaší HIS nebo dokonce může dojít k odstavení důležitých zařízení. Nedostatek měřáků je taky problém.

Sítě 500VAC IT nebo 220VDC IT jsou prakticky vždy pod kontrolou osob znalých, tak se dá tento problém tolerovat.

[Miroš Jan]

Jene, přesně tak  

[Milan Hudec]

Impedance síťe nejvzdálenější ho bodu rozvodu + pospojení = impedance při druhé poruše a to ještě s rezervou pro vedení kratší.
S podmínkou stejných průřezů vedení.
Horší případ je pak rozvod kombinovaný se zemněním po skupinách kdy jednak musí být splněna podmínka jako v TN v rámci skupiny a navíc podmínka TT v rámci více skupin.
Výjimka kdy se s druhou závadou nepočítá je pokud vím pouze pro zabezpečovací zařízení železnic.

[Maroš Klein]

Pokiaľ dobre vidím u seba, tak v ČSN 33 2000-4-41 ed. 2 máte chybu. Teda skôr chybičku.
Nič podstatné, len v čl. 411.6.4 je v poznámke N odkaz na neexistujúci 41.4.4, namiesto 411.4.4. 

[Jan Bocek]

Nedalo mi to a podíval jsem sena Eurotest 61557 a skutečně měří impedanci jen do 400V. Při vyšším napětí se zablokuje. Výrobci nepočítají s měřením impedance v sítí 3x500V. Zde zbývá jen voltamperická metoda. Dobrá úloha z měření pro vyšší kvalifikační stupeň elektrikářů. Zdokonalili by se v "měřících protokolech". Jako školní úloha dobré.
Anebo máte někdo měřák se zátěži na měření impedance do 1000 V ?

V dobách, kdy v průmyslu byl rozvod 3x500 V v isolované soustavě velice rozšířen ( TNC se vůbec nepoužíval),  tak kontrola isolačního stavu byla prováděná pouze v rozvodnách, kde byly trafa. A to se ještě signalizovalo světelnou signalizaci, prostě žárovky proti zemi. Tehdy se používaly žárovky 260 V a proto dvě nebo i tři v serií. A zemní spojení se vyhledávalo postupným vypínáním rozvaděčů a nakonec spotřebičů. V rozsáhlém rozvodu práce na 8 hodin.

To se samozřejmě v 70. létech nelíbilo inšpektorům IBP. A kladli nůž na krk. Bud budete mít HISky v každém rozvaděči,  nebo budete pravidelně měřit impedanci smyčky a povedete o tom záznamy. A protože náš šef byl velice tvrdohlavý, tak žádné HISky nebudou a budeme měřit impedanci. Jenže ve firmě kde je více než 500 MVA příkonu a stovky rozvaděčů to bylo nereálné. Dlouho to trvalo, než jsem jej přesvědčil, že je to hovadina. Navíc se začaly dělat nějaké generální opravy a tam již HIS byly.

Myslím, že ideální je, když žádné skupiny zemnění nevznikají a vše je propojené, prostě pospojováno. Naši předkové hodně šetřili a používali jen 3 žilové kabely. A někdy se u koncového spotřebiče zapomnělo na uzemnění. Přitom připojeno na "kostru" to bylo.....  

[Jirka Š. Svejkovský]

Kdysi v elektropravěku jsem potřeboval měřit trošku menší hodnoty, než mi dovoloval můj QU130. Ten měl přesnost 2,5% z 20 Ohm, tedy 0,5 Ohm chybu, pro jištění zhruba nad 100A tedy k ničemu.

Sestrojil jsem si tedy soupravu, kde měření zajistil poměrně přesný digitální voltmetr (tuším 0,5MH% plus pár digit) a odpor 50 Ohm ze soupravy (RU 10),  který jsem si přeměřil při studeném i teplém stavu.

Pak stačilo změřit napětí naprázdno a napětí při zátěži a měl jsem impedanci s podstatně lepší přesností (schválně neuvádím jakou, byl to stejně jenom odhad přesnosti).

[Jan Bocek]

Kdysi v elektropravěku jsem potřeboval měřit trošku menší hodnoty, ...

A kdy ten elektropravěk skončil?
Ještě v době, kdy QU a PU 130 nebyly, tak jsem používal jako zátěž 7,5 kW přenosný fukar.
Mým oblíbeným měřákem byla DU20
Později, když již byly QU 130, tak jsme 50 ohmové cylindry zabudovali do 5 litrových konzerv s pojišťovákem. Naplnili cca 3-4 litry trafoolejem a byla skvělá zátěž. Originální zátěž nedovolovala často za sebou měřit, max cca 30 sec a dost. Bimetal to vypnul....

Závěr, aby to nebyla jen historie:
volt ampérová neboli Ohmová metoda měření je stále vhodná, pokud nevyhovuje měřící přístroj svým rozsahem. Na tomto principu měření jsou založené skoro všechny měřiče impedance na nízkém napětí.

K položené otázce.
Měříme především ochranné uzemnění. Důležitost a vážnost tohoto měření je hlavně při výchozí revizi elektrického zařízení. V podstatě je to měření přechodových odporů.

Impedanci jsme měřili ale i na 6 a 22 kV rozvodnách typu Irodel. Jenže ve vypnutém stavu se zkratovačkami a napájením z trafa, které dalo 1000 A. Pak se měří úbytky napětí na spojích a růžicích.