Mohu do dřevěné zástěny kuchyňské linky instalovat zásuvky?

[Jan Franěk]

 

Vždy je dobře když to dobře dopadne a navíc pokud se to dostane i sem jako zpětná vazba.

Hezké svátky 

[Zdeněk Dančák]

Využiji existující téma a rozšířím trochu otázku.

Když použiji do "hořlavé" dřevotřískové desky krabici, která je určena i na podklady s "třídou reakce na oheň podkladového materiálu" A1-F, což splňuje v podstatě každá, která je určená pro montáž do dutých stěn, tak muže být v takové krabici použitý už obyčejný přístroj a rámeček, který nemá výslovně uvedeno, že může být montován na hořlavý podklad?

Konkrétně neznám třídu reakce na oheň desky do které budu montovat zásuvky a vypínače, takže v nejhorším případě musím uvažovat F, přístroje a to jen některé jsou ale jen do E.

Nelze krabici v takovém případě uvažovat jako požární izolaci?

[Jan Franěk]

Když použiji do "hořlavé" dřevotřískové desky krabici, která je určena i na podklady s "třídou reakce na oheň podkladového materiálu" A1-F, což splňuje v podstatě každá, která je určená pro montáž do dutých stěn, ---

To si nemyslím. Dle mého bude důležité jestli má uvnitř plamínek s 650°C, nebo 850°C.

...tak muže být v takové krabici použitý už obyčejný přístroj a rámeček, který nemá výslovně uvedeno, že může být montován na hořlavý podklad?

Konkrétně neznám třídu reakce na oheň desky do které budu montovat zásuvky a vypínače, takže v nejhorším případě musím uvažovat F, přístroje a to jen některé jsou ale jen do E.

Nelze krabici v takovém případě uvažovat jako požární izolaci?

Ne, na hořlavém povrchu nemůže být jakýkoliv rámeček, ani jakýkoliv přístroj. Použitá kvalitní krabice to nemění. Je to splnění jen části požadavku.

Dobrou zprávou ale je, že například Berker deklaruje, že používá plasty, které tuto montáž umožňují, ve všech disajnových řadách. Nicméně není v tom dnes už sám. Více výrobců změnilo plasty a jejich zásuvky a vypínače se nechají bez strachu montovat na "běžně" hořlavé povrchy. Jen musíte vědět které řady od kterých výrobců to jsou.

[Milan Hudec]

Plast nijaké velké tepelně izolační vlastnosti nemá, výjimkou jsou dvoupl.krabice, kde se spoléhá na plast+vzduchovou mezeru.
Mnohem důležitější je jít k jádru pudla, tj.zamezit/omezit možnost vůbec vzniku vysoké teploty, a to např.u levné zásuvky z bau nelze.

[Jan Franěk]

Plast nijaké velké tepelně izolační vlastnosti nemá, výjimkou jsou dvoupl.krabice, kde se spoléhá na plast+vzduchovou mezeru.
Mnohem důležitější je jít k jádru pudla, tj.zamezit/omezit možnost vůbec vzniku vysoké teploty, a to např.u levné zásuvky z bau nelze.

Nejde přece o tepelně izolační  vlastnosti plastu, ale o jeho chování při vysoké teplotě, nebo zahoření spoje. Moderní přístroje jsou z plastu, který nepodporuje hoření. A to je z tohoto pohledu požadovaná vlastnost. Jinak s tebou souhlasím. BAU přístroje jsou z nejlevnějšího plastu a spoje špatné, ze špatného a levného materiálu.

[Zdeněk Dančák]

Myslel jsem, že i obyčejná zásuvka/vypínač montovaná do cihelné zdi se zasádrovanou krabicí musí plnit nějaký nehořlavý standard, aby nezahořela a hořící nevytekla. A proto jsem taky předpokládal, že vhodnost montáže do hořlavé desky není pak už o hořlavosti materiálu přístroje, ale o interakci s hořlavým okolím, což by právě měla řešit těsná nehořlavá krabice. Řešením interakce s hořlavým okolím mám na mysli především odstínění od případných jisker, sálavého tepla/plamene, zajištění dostatečné vzdálenosti od zdroje tepla (žhnoucí kontakt) a taky o zajištění těsnosti před hořlavým prachem, aby se nedostal tam kde by se snadno vznítil, protože jakýkoliv prach hořlavého materiálu je mnohem snáze zápalný, někdy až výbušný, přestože původní celistvý materiál je jen průměrně hořlavý. Nějaká časem nadrolená dřevotříska nebo nanesená mravenci apod, do kontaktu vypínače je extrémní riziko.

Nicméně chápu, že požadavky jsou zřejmě jiné než mé úvahy a dikuji za váš výklad a pohled.

BAU noname přístroje jsem zavrhl, nechci je házet do jednoho pytle ale nechci je ani testovat. Jednou jsem měl v ruce noname chránič, který byl sice levný, ale nebylo možné u něj ani utáhnout vodič do svorky, protože závity šroubků se příčily a zasekly- řešení bylo použít WD (špatné řešení) nebo hodit do koše :-). Taky vím, že některé plasty umí zkřehnout, takže nechci ani riskovat, že se přístroj časem rozpadne... průměrné ABB, které myslím lze považovat za solidní produkt, není zas tak drahé. Jen si pohlídám aby mělo odpovídající třídu a zkusím si nechat doložit i třídu reakce na požár u kuchyňské desky.

[Milan Hudec]

Nejde přece o tepelně izolační  vlastnosti plastu, ale o jeho chování při vysoké teplotě, nebo zahoření spoje. Moderní přístroje jsou z plastu, který nepodporuje hoření. A to je z tohoto pohledu požadovaná vlastnost. Jinak s tebou souhlasím. BAU přístroje jsou z nejlevnějšího plastu a spoje špatné, ze špatného a levného materiálu.

Nesouhlasím.
"Nehořlavost" plastu je jen řešení části problému.
Stejně tak je důležité, aby nadměrná teplota neohřála dřevo pod krabicí.

[Radim Strycharski]

Postačí dodržet ČSN 33 2312 ed. 2. Osobně problematiku chápu tak, že buď mám zařízení určené pro uložení na nebo do materiálu dané reakce na oheň, nebo musím splnit opatření podle tabulky 1 ČSN 33 2312 ed. 2. Krabici beru jako prostorové oddělení od podkladu a buď krabice vyhovuje čl. 4.5 ČSN 33 2312 ed.2 a je vše splněno, nebo nevyhovuje a pak se musí opatřit úpravou podle tabulky 1. Značky na předmětech podle kapitoly 6 zřejmě platí pro případy, kdy má být předmět uložen přímo na nebo v podkladu.

Řešením interakce s hořlavým okolím mám na mysli především odstínění od případných jisker, sálavého tepla/plamene, zajištění dostatečné vzdálenosti od zdroje tepla (žhnoucí kontakt)...

Ano, tuto záležitost zmiňuje hned v úvodu ČSN 33 2312 ed. 2.

A propo, zajímavé je, že KOPOS si zřejmě zaměnil sloupečky z tabulky A.1, když uvádí třídu reakce na oheň A až C3.

[Milan Hudec]

Radime, obávám se, že krabice jsou z této normy vyjmuty a "žijí si vlastním životem",  přičemž o vhodnosti jejich použití rozhoduje výrobce s doprovodnou přirozenou snahou o jejich nenáročné montáži......

[Milan Hudec]

Takový ranní rychlopokus, krabice no name bez atestu a nová s atestem 850.
Obě bez prolisů ve spodní části, položeny na seně, do každé položena stejně rozpálená matice, seno začalo doutnat v obou případech stejně, ovšem dvouplášťová za stejných podmínek se chovala jako izolační a seno netknuté...
Samozřejmě to nejsou laboratorní podmínky, některá matka mohla být o něco teplejší atd.,  ale i tento hrubý pokusíček o něčem svědčí.

[Zdeněk Dančák]

váš test nerozporuji a souhlasím že dvouplášť přenese méně tepla, diky izolační vzduchové vrstvě. Nicméně atest 850°C je tuším test žhavou smyčkou, která se nedotýká materiálu ale je v určitém odstupu ne? Takže pokud vám budou žhnout kontakty na 850°C, tak v tom seně obstojí možná i ta jednoplášťová krabice.

Reálně je otázkou co se může stát. Upadne kus žhavého přístroje na stěnu krabice, nebo bude něco žhnout? Teď mne napadlo, že měď jako perfektní vodič tepla navíc teplo rozdistribuuje mimo krabici, takže ani perfektní žáruvzdorná tepelně izolační krabice nemusí stačit, zvlášť pokud teplo bude vnikat na špatném kontaktu.

[Jan Franěk]

Nesouhlasím.
.............. .............. ....

Ano, to je tvoje právo.
Osobně nevidím důvot k testování vlastností krabic, pokud je to na nich uvedeno. Dokonce ani nejsem 1 -přesvědčený o tom že tvůj pokus odpovídal požadovaným parametrům, 2 - že měl vůbec nějaký smysl.
TO, že dvě plastové překážky pro žhavý předmět, budou lepší než jedna překážka, šlo odvodit bez pokusu. A to nemusím být ani žádný vědátor. Že se plast po nějakém čase protaví, lze také snadno vydedukovat, bez ohledu na vlastnosti krabice.  Je otázkou, čeho jsi tímto pokusem chtěl dosáhnout. S tím si márně lámu hlavu.
Jestli má sestava produktů umístěných do hořlavé desky (neurčité určení hořlavosti materiálu) splňovat nějaké parametry, tak ty mi garantuje jejich výrobce. Jestli tuto garanci najdu vyraženou na dne té krabice, nebudu si to ověřovat dalšími pokusy. Pokud chci být pečlivější a mít instalaci bezpečnější, vyberu určitě dvoupláštovou krabici. To nezpochybňuji. Za mne to ale bude v pořádku i s tou jednoduchou krabicí, bez ohledu na výsledek tvého pokusu. Pokud krabice bude splňovat normominimum. Tečka

[Radim Strycharski]

Radime, obávám se, že krabice jsou z této normy vyjmuty a "žijí si vlastním životem",   přičemž o vhodnosti jejich použití rozhoduje výrobce s doprovodnou přirozenou snahou o jejich nenáročné montáži......

Požadavky na krabice jsou uvedeny v čl. 4.5. Jinak není důvod odněkud vyjímat zrovna krabice. Stejně tak si svým životem žije jiný typ krytu, rozvaděč nebo svítidlo a instalační norma je mimo jiné od toho, aby mi dala možnosti, jak instalovat takové výrobky někam, kam s nimi výrobce nepočítá.

[Milan Hudec]

Hudec to vidí stejně jako Kopos:

A nyní k normě ČSN 33 2312 Elektrická zařízení v hořlavých látkách a na nich. Již zmiňovanou změnou Z1 se do úvodního odstavce původní normy ČSN 33 2312 z 8.5.1985 doplňuje odstavec, který odkazuje na současnou platnost této normy společně s normou ČSN EN 60670-1-Krabice a úplné kryty pro elektrická příslušenství pro domovní a jiné podobné pevné elektrické instalace. Tato norma od 1.10.2007 pro krabice normu ČSN 33 2312 zcela nahradí. Již tedy 7 let se elektroinstala ční krabice řídí jinou normou, než je v povědomí elektrotechnic ké veřejnosti ještě běžné.

[Radim Strycharski]

Hudec to vidí stejně jako Kopos:

Takže bereš bez připomínek, že existuje třída reakce na oheň C3?

A nyní k normě ČSN 33 2312 Elektrická zařízení v hořlavých látkách a na nich. Již zmiňovanou změnou Z1 se do úvodního odstavce původní normy ČSN 33 2312 z 8.5.1985 doplňuje odstavec, který odkazuje na současnou platnost této normy společně s normou ČSN EN 60670-1-Krabice a úplné kryty pro elektrická příslušenství pro domovní a jiné podobné pevné elektrické instalace. Tato norma od 1.10.2007 pro krabice normu ČSN 33 2312 zcela nahradí. Již tedy 7 let se elektroinstala ční krabice řídí jinou normou, než je v povědomí elektrotechnic ké veřejnosti ještě běžné.

Milane, máš pravdu, že to v době platnosti ČSN 33 2312/Z1 tak bylo. Zřejmě šlo o nutnou reakci na tehdy novou normu ČSN EN 60670-1. Ovšem v dnes platné ČSN 33 2312 ed. 2 nic takového není a na krabice se vztahuje. ČSN EN 60670-1 je výrobková norma a splnění jejích požadavků samo o sobě nestačí k instalaci krabice do hořlavé stěny. Krabice musí navíc vyhovovat zkoušce žhavou smyčkou 850°C podle ČSN EN 60695-2-11, což je požadavek přísnější a je předepsán ČSN 33 2312 ed.2, takže tuto normu ignorovat nelze.

[KOPOS Kolín]

Postačí dodržet ČSN 33 2312 ed. 2. Osobně problematiku chápu tak, že buď mám zařízení určené pro uložení na nebo do materiálu dané reakce na oheň, nebo musím splnit opatření podle tabulky 1 ČSN 33 2312 ed. 2. Krabici beru jako prostorové oddělení od podkladu a buď krabice vyhovuje čl. 4.5 ČSN 33 2312 ed.2 a je vše splněno, nebo nevyhovuje a pak se musí opatřit úpravou podle tabulky 1. Značky na předmětech podle kapitoly 6 zřejmě platí pro případy, kdy má být předmět uložen přímo na nebo v podkladu.
Ano, tuto záležitost zmiňuje hned v úvodu ČSN 33 2312 ed. 2.

A propo, zajímavé je, že KOPOS si zřejmě zaměnil sloupečky z tabulky A.1, když uvádí třídu reakce na oheň A až C3.

Tento úryvek z našich internetových stránek je pro krabici KI 68 L/1, která je zkoušena a vyhovuje dříve platné normě ČSN 730862 a proto u ní uvádíme původní označení pro umístění na hořlavé podlahy stupně hořlavosti A-C3.
Všechny ostatní krabice do dutých stěn splňují umístění do a na materiály třídy reakce na oheň A1-F ve smyslu normy ČSN EN 13501-1.   Vlastimil Volejník