Kdy bude elektromobil na našich silnicích standardní vozidlo?

[Fuk Tomáš]

100% (palivo ) - 60 (ztráty výroby) - 20 (ztráty distribuce) - 10 (ztráty pohonu) = 10% z celkové energie vložené na začátku. Benzín 30 - 40 %. 

Jenže takhle se s procenty nepočítá.
100% (palivo) x 40% (výroba) x 80% (distribuce) x 90% (pohon) = 29%.

Z dostupných zdrojů pokusů a  zkoušek z běžného provozu vyplývá, že rekuperace přinese 10 -15 % energie a okolnosti provozu sníží využitelnost (na dojezd)  energie i více jak o polovinu. Z toho plyne, že reálná potřeba energie pro dojezd na stejnou vzdálenost  je mnohem vyšší než prostá matematická. Matematicky musím dojet, ale reálně půjdu polovinu pěšky.  Podobně výrobci automobilů zkreslují spotřebu benzínu a uvádějí  přepočtené laboratorní údaje, přičemž spotřeba  v reálném provozu je vždy o něco vyšší.

Tak jako při výpočtu spotřeby benzínu nevycházíme z marketingových "až",  ale ze skutečné spotřeby v milionech tun, tak ani při převodu na EE nemůžete tu EE navíc násobit faktorem tabulková/skutečná spotřeba.

Takže jste mne nepřesvědčil 

[Maroš Klein]

Štandardom zatiaľ bohužiaľ nie je ani prístup záchranárov pri nehode.

clesInSectionT ab=2" target="_blank">http://www.teraz.sk/zahranicie/nehoda-elektromobil-tesla/216398-clanok.html?mostViewedArti clesInSectionT ab=2

[Jiří_Hrubý]

Štandardom zatiaľ bohužiaľ nie je ani prístup záchranárov pri nehode.

clesInSectionT ab=2" target="_blank">http://www.teraz.sk/zahranicie/nehoda-elektromobil-tesla/216398-clanok.html?mostViewedArti clesInSectionT ab=2

No, já čet verzi, že už byl mrtev po nárazu a proto nebyl důvod riskovat. Prý byly obavy z poškozených AKU.
Navíc uhasit Li akumulátor není úplně snadné. Pár jich už shořelo (ne že by se to benzínovým nestávalo) http://www.autoforum.cz/bleskovky/tesla-model-s-shorela-u-nabijecky-supercharger-do-mrte-foto-video/ ale ty případy budou spíš brutálním nášlehem akumulátorů.
A nedavno jsem čet nářky nějakého američana, že domácí nabíječka pro jeho Teslu žere citelně víc, než výrobce uvádí, má nižší účinost a že i díky tomu se jeho spotřeba po přepočtu na benzín pohybuje mezi 7-8 litry na 100.

[František Kabát]

Měli jsme v práci setkání s odborníkem z ABB. V současné době u nás uvažují u zřízení nabíjecí stanice. Současná auta jsou zařízena na rychlonabíjení (to "rychlo" je 2 hodiny na 75% kapacity). Nabíjecí stanice má špičkový příkon 60kW, který je řízen elektronikou v autě podle stavu baterie, nabíjení je konstantním napětím. Mají spousty zakázek od obchodních center a soukromých investorů, prý je to investice do budoucna. Tak uvidíme.

[Maroš Klein]

Otázka témy o štandarde by vyznela asi dosť úsmevne vo švajčiarskej dedinke Zermatt.
Tam je to už dávno – pradávno  síce zvláštny štandard, ale zato absolútny. 
http://magazin.e15.cz/cestovani/v-zermattu-zakazali-auta-i-moderni-design-241851

[Karl Centrino]

Jenže takhle se s procenty nepočítá.
100% (palivo) x 40% (výroba) x 80% (distribuce) x 90% (pohon) = 29%.
Tak jako při výpočtu spotřeby benzínu nevycházíme z marketingových "až",  ale ze skutečné spotřeby v milionech tun, tak ani při převodu na EE nemůžete tu EE navíc násobit faktorem tabulková/skutečná spotřeba.

Takže jste mne nepřesvědčil 

Ok, není úmyslem přesvědčovat, ale jen reálně uvažovat.
Ale myslím, že mám zhruba pravdu, na náhradu benzínu by bylo zapotřebí těch 20 TWh elektřiny.  Je pravdou, že odečítání procent účinnosti ze stejného základu 100 není správné, ale chtěl jsem to zjednodušit a do ztrát výroba distribuce je započítána i průměrná ztráta účinnosti nabíjecího cyklu 2O% ( 60 -90% podle baterií). Což je tedy odečtem 29 - 6 = 23.

 No, a jsme u jádra pudla (10%),   což je průměrné využití energie u reálného průměrného elektromobilu (ne SMART) a toto činí dle testů dojezdu v reálném provozu zhruba 50% z načerpané energie, která je rozdílem mezi údajem  při načerpání a údajem z palubního přístroje na konci testů. Jednoduše řečeno, reálné okolnosti snižují  deklarovaný dojezd a využití uložené energie na 50%.  A jsme opět na 10% z původních 100% vložených do elektrárny. Můžeme se přít, že je to správně 11,5%.

 Nepojednávám nic o výhodách, či nevýhodách benzín x elektřina z hlediska ekonomického, či obchodního. Pouze z hlediska reálné potřeby a využití elektrické energie.
 Údaj o spotřebě benzínu je údajem statistickým, který je použit jako množství energie, které je potřeba objektivně nahradit elektřinou, při uvažovaném stejném množství přepravy. Nelze při tom nepočítat se všemi významnými proměnnými, které do ztrát patří. A ztráty nabíjení, ukládání a reálné využití energie pro dojezd na stejnou vzdálenost nejsou marketingové ztráty, ale naprosto reálné a musí být zahrnuty.

 Jestliže reálně dojedu do poloviny vzdálenosti a spotřebuji celou zásobu elektřiny, nebo dojedu do cíle, ale musím načerpat dvojnásobek energie, jde přeci o ztráty 50%. Tedy elektromobil vykoná polovinu práce.  A čím častěji budu doplňovat (četnost nabíjení),  tím více se bude zhoršovat celková účinnost z důvodů 20% ztrát při  každém čerpání a ukládání energie. A každé nedočerpání energie na 100% kapacity rovněž zhorší celkovou účinnost právě z důvodů vyššího absolutního počtu čerpání. Proměnných by se našla ještě celá řada.
 
Při návrhu kabelu ke garáži laik jednoduše koukne na tabulkové hodnoty průřezu a  proudu a jde kupovat, odborník použije mnoho dalších proměnných a kabel nakonec vyjde jiný.
 
   Až bude nějak reálně vyřešeno skladování, nejlépe výroba elektřiny přímo v automobilu, a odstraněny tím hlavní nectnosti, tak bude  masový provoz realitou. A koupím si jej.

[Milan Hudec]

Přesně tak. Domnívat se, že jde o neschopnost je pozůstatek socialistickýc h představ o světlých zítřcích. Avšak paradoxně se sdílení výrobních prostředků, tak jak Marx kázal, blíží filozofie Průmyslu 4.0!
Tedy "sdílení" bude klíč k mnoha řešením, které si dnes nedovedeme konvenční dosavadní cestou představit.

Možná nás vývoj překvapí a auta se budou krmit pomocí nějaké power banky.

[Fuk Tomáš]

No, a jsme u jádra pudla (10%),   což je průměrné využití energie u reálného průměrného elektromobilu (ne SMART) a toto činí dle testů dojezdu v reálném provozu zhruba 50% z načerpané energie...

Takže Vy tu pořád dokola tvrdíte, že provoz elektromobilu je, měřeno mechanickou prací na hřídeli motoru, dvakrát náročnější než provoz benzínového čmoudila.
Můžete to doložit, kromě svého přesvědčení, také odkazem na seriózní publikaci?
Já totiž pro takový nesmysl nevidím jediný důvod.
- Aerodynamický odpor - nová euta budou mít jistě v průměru lepší aerodynamiku než současná, průměrně 14 let stará auta.
- Valivý odpor pneumatik - ano, elektromobily budou o něco těžší, spotřebují na překonání valivého odporu o něco více energie. Odhadneme-li např.,  že překonávání valivého odporu tvoří třetinu spotřeby, a že euto bude o třetinu těžší, znamená to nárůst spotřeby o 11%.
- Zrychlování/brzdění, překonávání výškových rozdílů - zde mají zase naopak elektromobily díky rekuperačníému brzdění navrch, v zásadě to kompenzuje slabinu z předchozí odrážky. Sám jste uvedl, že se tímto získá 15% spotřeby.
- Vytápění v zimním období - to by mohlo, při využití tepelného čerpadla (klimatizace) dělat třeba 5% roční spotřeby.
Takže ve výsledku není žádný důvod pro to, aby se pro roční přepravní výkony potřeba mechanické práce motoru výrazně lišila u spalovacího motoru a u elektromotoru. Vychází to 1:1.

[Jiří Schwarz]

Pro vozidla, která jezdí pravidelně, ale moc toho během dne nenajezdí, by mohly být zajímavé nějaké nové technologie, které by umožnili povrch auta pokrýt něčím, co by dobíjelo vestavěnou baterii s využitím dopadajícího světla. Samozřejmě nechci nějaké panely, které by se musely při zastavení vysunout, natočit... Ani nechci něco, co by výrazně poškodilo aerodynamiku vozidla.

[Fuk Tomáš]

Pro vozidla, která jezdí pravidelně, ale moc toho během dne nenajezdí, by mohly být zajímavé nějaké nové technologie, které by umožnili povrch auta pokrýt něčím, co by dobíjelo vestavěnou baterii s využitím dopadajícího světla...

V našich podmínkách by energetická bilance vypadala tak, že by to baterku euta nabilo tak za rok. (2 m²,  výkon 200 W při optimálním náklonu, roční výtěžek cca 100 kWh, pořizovací cena takové fíčury 100.000 Kč  ).

[Jan Franěk]

http://www.teslafan.cz/clanky/karta-se-obraci-vsechny-velke-automobilky-nasleduji-teslu

Shodou okolností jsem v minulém týdnu připravoval jedno nabíjecí místo v garáži bytového družstva, pro Teslu X. Stačila zásuvka 5P/16A/400V .

Za mne nádherné auto 

[Jan Franěk]

https://www.novinky.cz/auto/422540-prototyp-tahace-na-palivove-clanky-je-na-svete.html?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu

[Jan Franěk]

Že by posun v akumulátorech pro eauta? A navíc od chytrých hlav z malé kotliny uprostřed Evropy?

https://www.novinky.cz/ekonomika/424114-cesi-chteji-vyrabet-revolucni-baterie-pro-cely-svet-pro-budovy-i-auta.html


uvidíme 

[Juraj Rojko]

Bylo by to fajn, ale na můj vkus je kolem toho zatím příliš mnoho marketingových řečí a málo technických parametrů. Jedny z mála konkrétních čísel jsou v přiložené tabulce. Ovšem, buď mi to dnes moc nemyslí, nebo je ta tabulka nějaká divná.

[Václav Třetí]

  
V současné době by se začínají vyrábět 3D akumulátory na bázi nanotechnologi í české firmy HE3DA pod vedením vědce Jana Procházky. Měly by představovat velký technologický skok v akumulátorech pro elektromobily a též velké zdroje UPS.

Co na to říkáte?

[Fuk Tomáš]

Bylo by to fajn, ale na můj vkus je kolem toho zatím příliš mnoho marketingových řečí a málo technických parametrů. Jedny z mála konkrétních čísel jsou v přiložené tabulce. Ovšem, buď mi to dnes moc nemyslí, nebo je ta tabulka nějaká divná.

Ta tabulka je nějaká divná nejspíš proto, že to vypadá spíše na nějakou vylepšenou verzi ultracapacitor u, než na prostý elektrochemick ý akumulátorový článek. Vybíjecí proud nepřímo úměrný stupni nabití... Hned vedle té tabulky mají foto demovýrobku, na kterém je nominální napětí 3,7 V, max. nabíjení na 4,1 V a max. vybíjení do 2,0 V.
Proč se tají skutečné podrobné technické údaje výrobku, který se údajně ode dneška seriově vyrábí, se můžeme jen domýšlet.

P.S. podle té tabulky tenčí elektrody znamenají větší měrnou kapacitu a zároveň rychlejší nabíjení/vybíjení, zatímco podle textu článku by větší měrnou kapacitu měly mít tlusté elektrody. Som z toho voľaký zmätený.
P.P.S. Údajně to zainvestoval jeden Číňan 50 mil. €,  a vlastní 49%.

[Juraj Rojko]

Já mám právě pocit, že hodnoty v těch sloupcích mají celkově nějak zpřeházené...

PS: Na jiném místě se píše: V současné době dosahují HE3DA baterie určené pro elektromobily následujících parametrů:

•Měrná kapacita bateriového systému 520 Wh/litr, 125 Wh/kg
•Doba nabití 70% za 15 min.,  90% za 30 min

To zase potvrzuje, že čím vyšší kapacita, tím rychlejší nabíjení vybíjení. Jen pak zase postrádám důvod proč vyrábět baterii, která má všechny parametry horší (při stejné účinnosti).

[Fuk Tomáš]

Jen pak zase postrádám důvod proč vyrábět baterii, která má všechny parametry horší (při stejné účinnosti).

On tam asi bude nějaký neuvedený parametr, třeba špičková zatižitelnost (potažmo vnitřní odpor).