Jak řešíte vnitřní ochranu v souladu s aktivním hromosvodem vy?

[Jan Franěk]

Přiznávám se, že jsem to jednou řešit chtěl. Ale když jsem volal "projektantovi"toho zázraku, tak mě poslal do ... . Vůbec ho to nezajímá. On dělá pouze ESE a nic víc. Nějaká koordinace? NA to kašle. To je prý můj problém. Výsledek? První oprava elektroniky stála loni v létě cca 35TisKč.
Dodávám jenom. Uvidíme, jak to dopadne letos.

Pro mě jasná fakta a důkaz o tom, jak to nemá vypadat a jak se to nemá řešit.

[Jiří Schwarz]

...Uvidíme, jak to dopadne letos.
...

Už jsi  objednal na Spojku nějakou přiměřeně velkou bouřku ve vhodné vzdálenosti, aby se dala zkoumat, pozorovat a nemusel se přitom řešit hromosvod "nad opékajícím se masem"...

Šikovnou prezentací by se dalo ledacos "obchodně zneužít".
Honza H. si možná vzpomene na aktivní hlavici na objektu jisté "prodejny automobilů".
Propagátor aktiváku by mohl pravdivě uvádět, že za dobu, co tam mají hlavici, neměli problém se škodami po zásahu bleskem.
Odpůrci aktiváku by mohli tvrdit, že nebyl prokázán žádný zásah objektu bleskem a i kdyby si ho blesk vybral, taková kovová "kostka",  dobře uzemněná, zvládne blesk i bez aktivní hlavice.

Kdo má pravdu? Asi oba.

[Milan Hudec]

Kolegové promiňte, ale je to tady jak u Tatarů, legislativa aktivák nepřipouští, odborníci o jeho přínosu pochybují, fyzikálně je jeden svod nebezpečný, jeho aplikace je přinejmenším sporná s ohledem na zvýšení rizika pro sousední budovy atd. a vy stále vymýšlíte nějaká vylepšení.

[Petr M]

U nás v práci se teď dostavuje část třípatrové budovy a postavili tady celkem vysoký jeřáb. Zrovna ráno jsem si všiml, jak rameno parkovali nad sousedním skladem jiné firmy rovnou nad aktivákem. Tak čekám, co to při první bouřce udělá - počítám, že nikdo asi neřešil kovovou konstrukci mezi bambulí a mrakem   

[Jirka Š. Svejkovský]

Včera večer se přehnala první jarní bouřka. Jeden z blesků byl zvlášť povedený. Udeřil cca 3 km od místa, kde jsem se nacházel. Tlaková vlna rozkmitala skla v oknech.

Přibližně v těch místech jsem loni řešil revizi pro pojišťovnu. Blesk udeřil do sousedního domu a po kabelu poslal přepětí do instalace. Výsledkem byl vyhořelý rozvaděč a zničená elektronika v celém domě.

Navrhl jsem majiteli instalaci přepěťovky. Slíbil, že se ozve. Mám takový dojem, že se ozve v nejbližší době ...  

[Oldřich Morávek]

Řeším jí bezohledně, především s důrazem na bezpečnost mé maličkosti.
Vysvětlím investorovi protiprávnost takové instalace, upozorním ho na namátkou zjištěné rozpory s použitou normou, na existující rizika a s nabídkou na podporu při reklamaci a přáním hezkého dne odcházím.

[novy2]

Zeptám se obráceně?? Zjistil někdo (laboratorně) že to nefunguje??

  Možno veriť, že laboratórne merania ukazujú na prednosti aktivákov, ale v prírode počas búrky je to inak. Takéto podmienky laboratórne nevieme nasimulovať už aj preto, lebo fyzikálna povaha blesku nie je ešte dostatočne odhalená.
  Pred úderom blesku sa dajú pozorovať v prírodné javy ako sršanie z vyvýšených bodov v teréne a niekedy aj tzv. Eliašov oheň. Aj naše vlasy reagujú na "elektrinu v ovzduší". Vyvýšené body sa v predstihu "pripravujú" na budúci príchod čela elektrického výboja. Ten predstih môže trvať aj sekundy.
  Tak ktovie ako prebieha deklarované kmitanie v hlavici aktiváku v tom "sršavom" prostredí.
 
 

[Jiří Schwarz]

Řeším jí bezohledně, ....

Ty asi nebudeč člověkem, který dá za prachy razítko pod cokoliv, co zákazník zaplatí. Bohužel takové borce mezi sebou máme!!

Počkejte až bude sestříhaný záznam z AmpérFóra 2014, tam mimo jiné odborníci moc zajímavě diskutovali o chování vysokých napětí, chování prostředí, přeskocích, tedy i tom, co může nebo nemůže nějaká aktivní hlavice ovlivnit, změnit,...

[Jirka Š. Svejkovský]

Teda, napsat do revize, že aktivák s jedním svodem vyhovuje ČSN 34 1390 chce hodně odvahy ... To evidenční číslo osvědčení je drážní?

[J Lhava]

Bohužel takové borce mezi sebou máme!!

Máme mezi sebou i jiné borce  
Navíc se vlastně otevřeně přiznává, že už od roku 1992 soustavně porušuje předpisy. Taky nevím o tom, že by mezi pravidly pro používání autorizačního razítka byla zmínka o tom, že se mají razítkovat nějaká prohlášení prodejců .... no hlavně že to sype na provizích.

[František Šohajda]

Co tak sleduji (pokud mám čas)   ,  tak úder blesku, po kterém vyhoří totálně objekt,
je mnohem více u klasického typu než u ESE ....
Alespoň co se dostane do médií!
Možná i vzhledem k (ne) prováděné údržbě starých instalací klasických hromosvodů!

Možná by byla zajímavá tabulka se srovnáním? Ale to asi nikdo neřeší??

[Wolfgang Marks II]

Citace: Ne, špatně, on tam je, a pokud plní svojí funkci dle proklamací výrobce, stahuje blesky z mnohem větší plochy, tudíž riziko je daleko větší a Vaše opatření nemusí stačit.

Bohužel tam podle normy ČSN EN 62305 není. Jiná opatření než vyrovnání potenciálů a řízení potenciálu (uvnitř i vně) není.

[Milan Hudec]

Vámi uvedený soubor neřeší situaci, kdy jsou k budově tvořeny uměle další kanály, ale je založen na pravděpodobnos ti úderu v "normálním" prostředí, takže ho nemůžete využít.

[Pavel Horský]

Já stále nechápu, jak někdo může napsat revizi hromosvodu na dva listy formátu A4. To ji pak překládá u přezkoušení na obhájení RT? Pokud ano a je mu to schváleno, je tu něco opravdu hodně špatně.

[František Šohajda]

Já stále nechápu, jak někdo může napsat revizi hromosvodu na dva listy formátu A4. To ji pak překládá u přezkoušení na obhájení RT? Pokud ano a je mu to schváleno, je tu něco opravdu hodně špatně.

Dvě stránky je už "moc" !!
Já viděl nedávno RZ hromů ,která byla na 1/2 stránky jedné A4.....
Podle čísla, byl kolega" v roce 2013 přezkoušen!

[David Hruda]

Mluvil jsem s člověkem z SOTD MO o "kvalitě" revizí z poptávek.
Řekl mi, že se pokoušeli rozporovat revizní zprávy, kde vlastně není nic napsáno, ovšem jejich právník je vyvedl z omylu- není nikde zakotveno, jak a v jakém rozsahu má zpráva vypadat, tudíž když někdo napíše na papír dvě věty, výsledek "VYHOVUJE",  dá tam datum a podpis, je to dostatečné a nenapadnutelné . 

[Jiří Schwarz]

Co tak sleduji (pokud mám čas)   ,  tak úder blesku, po kterém vyhoří totálně objekt,
je mnohem více u klasického typu než u ESE ....
Alespoň co se dostane do médií!
Možná i vzhledem k (ne) prováděné údržbě starých instalací klasických hromosvodů!

Možná by byla zajímavá tabulka se srovnáním? Ale to asi nikdo neřeší??

Ona by ta statistika byla zajímavá, kdyby to bylo zodpovědně rozděleno a přepočítáno:
- kolik ESE a kolik klasických hroosvodů je a kolik jich "selhalo"
- u klasických, které selhaly, jak jsou staré, kdy byla provedena poslední revize (kontrola),  jak jsou udělané
- kolik klasických, které selhaly, bylo "model 50. léta",  tedy satelitně provedený jímač s jedním svodem, bez spojení s HOP! A že takových objektů není málo!! On takový redaktor TV NOHA nebo PIPKA dokáže sugestivně prohlásit, že ani hromosvod nezachránil dům před požárem, ale divák už se nedozví, že to nebyl "hromosvod v provedení, u kterého se dá čekat, že dům ochrání"!

[Petr M]

Zeptám se obráceně?? Zjistil někdo (laboratorně) že to nefunguje??

Asi ne. Být výrobce, tak by nebylo nic jednoduššího, než veřejná předváděčka v laboratoři. Šel bych na to asi takhle:

1. Je potřeba vn. Ok, vyrobím si ho Teslovou cívkou. Tu je potřeba budit střídavinou a "náhodou" budou malý kapacity, takže je zvlněný až hrůza. To, že navíc "náhodou" bylo na rezonanční frekvenci hlavice, se přece nikam psát nemusí. Prostě tam bylo xxkV a hotovo.
2. Je potřeba něco na simulaci mraku. Kovová deska nebo kovový pletivo v rámu metr nad lesem jímačů bude OK. Raděj to pletivo, dá se o nějaký centimetr nebo dva prověsit dolů a nikdo si toho nevšimne.
3. Je potřeba správně rozmístnit hlavice. Aktivák pod průvěs nebo blízko rámu, který vyčnívá kousek dolů. Ale o tom pst, prostě to bylo "pod mrakem"
4. Přizemnění hlavic. No, ten náš systém toho pochytá víc, bezvýhradně mu věříme. Takže dáme kratší a o stupeň silnější lano...
5. Dostatek svědků. Ideálně natočit a hodit na net. Samozžejmě tak, aby rám ani průvěs nebyl vidět, jenom špice hlavic a blesky. Stříhat to není potřeba, klidně tam mohu nechat LED digitálky s vteřinovkou na zdi v záběru a brát to z několika úhlů...

A pak toho v laborce většina práská do aktiváku. Ale:
1. V přírodě není pidicívka krmená střídavinou, ale pořádký atmosférický a tvrdý kondík.
2. Elektricky se ptodlouží o půl metru, v metrové vzdálenosti od zdroje je to sakra poznat. Co z toho, že v reálu tam budou minimálně stovky metrů...
3. To v praxi taky, ideálně na plynojem, školku, dřevěnou tribunu na hřišti, ...
4. To znáte asi líp než já  
5. Tady je to potřeba naopak, hlavně pokud opravdu přijde bouřka.