Je kabel obtočený okolo hromosvodu dobrá volba?

[Jan Alin]

Také jsem byl u nás upozorněn ať zbytečně nerýpu, nebo mě to bude stát dost peněz navíc  .

Že to provedení hromosvodů na panelácích není přesně dle žádné normy je jasné. Na druhou stranu je časem již ověřeno, že je víceméně dostatečné, protože prostě funguje.
Když jsem zabředl do hovoru mezi čtyřma očima s projektanty, kteří tvrdili že hromosvod vyprojektují dle současné legislativy tak přiznali, že to udělají úplně stejně jako dřív, jen tam bude víc svodů. U paneláku je tolik kovových předmětů naprosto nepředvídateln ě, že závazně dodržet jakékoli vzdálenosti je nesmysl.

Oddálený hromosvod má význam v okamžiku, kdy jsem si jist, že kovová nepospojená část je bezpečně svedena na zem vodičem pospojení. Slovíčkaření v normách je blesku jedno a je lepší použít řešení, které je časem ověřené, než experimentovat např. s vodiči HVI, jejichž vlastnosti v čase jsou nejisté a dostat malý úder např. přímo do nepospojeného komínku větrací šachty. Jímací soustava zůstane netknuta a celý výboj půjde právě jen tou zasaženou konstrukcí.

Prostě nový hromosvod lze poctivě udělat jen na budově, která je k tomu konstrukčně připravena, na starém objektu to bude vždy kompromis.
Nebezpečí bych minimalizoval tím, že jímací soustavu nacpu do oblastí s největší pravděpodobnos tí úderu a zbytek s ní prostě pospojím, protože si nikdy nebudu jistý, jak je která část spojena se zemí a kde vlastně končí.

[IM]

Jen mě pořád nikdo nevysvětlil, jak bylo možné zrevidovat hromosvody na panelácích.

Dříve psacím strojem, či vyplněním předtisku, později na PC.

[Lukáš Rotrekl]

Samozřejmě jsem myslel "legálně vystavit revizní zprávu s kladným výsledkem"

[Milan Hudec]

Rozhodně bych nepoužil armování jako svod, na druhou stranu jsem přesvědčen o schopnosti armování zafungovat dostatečně na dílčí proud vzniklý přeskokem při nedodržení dostatečné vzdálenosti svodů, za podmínky řádného provedeni jejich uzemnění nejlépe nerezovým materiálem, největší riziko vidím v ochraně klimatízace a pod prvků na střeše kde bych o neoddáleném systému ani neuvažoval, samostatnou otázkou je umístění svodů do zateplení objektu, zde v případě umístění svodů vně vidím stále rezervu v konstrukci dostatečně dlouhého a pevného držáku svodů

[Lukáš Rotrekl]

A co dodržení vzdáleností mezi svodem hromosvodu a armováním panelu. Přeskok přes zateplení polystyrénem .... 

[Milan Hudec]

Ano to je správná připomínka, na jejímž základě může být skrytý svod k možnému poškození zateplení šetrnější

[Lukáš Rotrekl]

Zase o kus náchylnější k přeskoku.....

[Milan Hudec]

Kolego přečtete si prosím muj první příspěvek, jinak musím odpovědět zcela netechnicky, přeskoku se nebojím, přeskok je spravedlivý bojím se však své nevědomosti protože přeskok je spqavedlivý

[Lukáš Rotrekl]

A vybere si ten blesk armování, které bude nějak snad uzemněný nebo radši kabel o pár centimetrů dál, který je uzemněný poměrně spolehlivě?

[Jan Alin]

A vybere si ten blesk armování, které bude nějak snad uzemněný nebo radši kabel o pár centimetrů dál, který je uzemněný poměrně spolehlivě?

Můj typ je že oboje a čím víc tras tím lépe.   

[Lukáš Rotrekl]

To je ta lepší varianta....,  ale šprcguma snese hodně, ale pak se protrhne v jednom nejslabším místě a ne na několika současně...

[Oldřich Morávek]

Ač nerad, tak si dovolím souhlasit s kolegou Hudcem.

Nikdo z nás sice neví, jak je armatura provařená, ani jak vypadají sváry po třiceti a více letech, ale jejich množství je zřejmě dostačující, protože statistika říká, že paneláky nehoří a nevím ani o větší škodě na elektronice.
Navíc pokud je vodivý beton v základech pro zemnič, je vodivý i beton v panelu pro armování.

[Milan Hudec]

Proč nerad? také nejsem nadšen když se mnou hned někdo souhlasí, je to známka, že jsem nedal svému názoru dostatečně barevný rozměr

[Oldřich Morávek]

Protože to armování ve mně nevzbuzuje důvěru

[Jan Hájek]

Oddálený hromosvod má význam v okamžiku, kdy jsem si jist, že kovová nepospojená část je bezpečně svedena na zem vodičem pospojení.

Čtěte prosím svoje příspěvky před odesláním, nechce se mi věřit, že by člověk Vašich znalostí doporučil volit řešení, kdy špatně propojenou a neurčitě trasovanou konstrukcí teče několik desítek kA jako bezpečnější, než několik málo mA, které by se do ní naindukovaly v případě vytvoření izolované jímací soustavy.

PS: Léty prověřená konstrukce ochrany před bleskem panelových domů sice co vím nestála zatím lidský život, ale každý rok díky STA anténám, pod kterými se krčí paneláky odchází do křemíkového nebe tuny elektroniky.

[Milan Hudec]

Za sebe vim o dvou případech kdy blesk zničil elektroniku v paneláku, v jednom komplet ve všech bytech, přičež zajímavé bylo, že škody byly viditelnější ve spodních podlažích, druhý případ je ze včera kdy blesk v jednom z bytů přeskočil z nevyužívané zásuvky ST na radiátor, přičemž mu stála v cestě prodlužka s napájenou elektronikou, vše v čudu protože majitel nedodržel zásadu umístění adaptéru s ochranou těsně u zařízení

[Jan Alin]

Čtěte prosím svoje příspěvky před odesláním, nechce se mi věřit, že by člověk Vašich znalostí doporučil volit řešení, kdy špatně propojenou a neurčitě trasovanou konstrukcí teče několik desítek kA jako bezpečnější, než několik málo mA, které by se do ní naindukovaly v případě vytvoření izolované jímací soustavy.

PS: Léty prověřená konstrukce ochrany před bleskem panelových domů sice co vím nestála zatím lidský život, ale každý rok díky STA anténám, pod kterými se krčí paneláky odchází do křemíkového nebe tuny elektroniky.

Možná jsem se nevyjádřil dost jasně tak to zkusím znovu.

Když mám na střeše panelového domu například kovový komínek a netuším kam vlastně vede, ani jakým způsobem je spojen se zemí, myslím že je lepší ho chránit pomocným jímačem spojeným přímo s tělesem komínku a s jímací soustavou objektu. Je jasné že při úderu blesku touto cestou poteče část proudu a je tu určité riziko, které tu ovšem bylo vždy a obecně není zaznamenám větší počet úrazů díky tomuto spojení.
Pokud bych ho ale chránil oddáleným jímačem a nechal komínek izolovaně uložený od jímací soustavy tak může nastat případ kdy se hlavně slabší výboje prostě netrefí do jímače, ale jen do toho komínku. Potom výboj jde jen trasou která je neznámá a netuším jestli není spojena se zemí jen přes zvonkový drát, dotyk s provrtanou armaturou, nebo vůbec. V tomto případě považuji spojení tělesa komínku za jistější a ověřenou metodu.
Jiná situace by nastala, kdyby to byla novostavba a já bych mohl zajistit bezpečné spojení této kovové konstrukce na zem mimo jímací soustavu, pak bych určitě pospojení nedoporučoval.

To že existují blesky, které si vyberou prostě menší objekt a na větší se vykašlou nehledě na ochranná pásma mám na očích celkem pravidelně. Dost často chodím kolem křížku kde člověka zabil blesk který do něj přímo udeřil ačkoli stál cca 1m od stromu a strom zůstal nedotčen. Celé to na vlastní oči viděl známý který tam byl s ním ale stál kus vedle. Je to trochu smutné, ale dost výrazně to změnilo můj pohled na problematiku ochrany před bleskem.

Elektroniku ve stávající panelákové výstavbě kde je TN-C, hliník a občas si elektrikáři pomohli tím že je PEN spojen na armování neochrání ani svěcená voda. Investice do spolehlivé ochrany by v tomto případě určitě několikanásobn ě převýšila cenu chráněných předmětů a nejspíš i finanční možnosti případných investorů.

[Milan Hudec]

Možná jsem se nevyjádřil dost jasně tak to zkusím znovu.

Když mám na střeše panelového domu například kovový komínek a netuším kam vlastně vede, ani jakým způsobem je spojen se zemí, myslím že je lepší ho chránit pomocným jímačem spojeným přímo s tělesem komínku a s jímací soustavou objektu. Je jasné že při úderu blesku touto cestou poteče část proudu a je tu určité riziko, které tu ovšem bylo vždy a obecně není zaznamenám větší počet úrazů díky tomuto spojení.

Pane kolego, máte pravdu, jde o výběr menšího zla ze dvou variant, což se mě v těchto případech nedaří, tudíž nabízím svoje násl. řešení:
Komínek v každém případě umístit do ochr. prostoru, přičemž jeho horní vodivou část  spojit vodičem cca  Cu 25mm s HOP (většinou to jde realizovat šachtou klimatizace a pod bez větších problémů, jakož nákladů.