Jak vyřešit přepínání napájení ze sítě a měniče?

[Jiří Schwarz]

Pokud použijete normální autoaku, musíte hlídat, aby se nevybíjely pod 80%,  jinak se zničí velmi rychle. U gelovek můžete vybíjet podstatně víc. ...

Když tomu věříte...

Chemie je chemie a nabíjení a vybíjení "olověné" AKU baterie je především chemie.
Pokud dojde při nabíjení a vybíjení k nějaké chybě a na deskách se vytvoří "cosi, co jsme nechtěli",  u klasické baterie to při dalších nabíjecích cyklech máme šanci dostat "na dno v podobě kalu",  u "gelovky" to neumím!

Takže z gelovkou bych byl opatrný. A především při provozu v trvale nabitém stavu bych si hodně hlídal maximální napětí a kontroloval teplotu. Z katalogového listu jistého seriozního výrobce je např. možné vyčíst, že pro tvrvale dobíjený režim (to je běžně v autě, v UPS,...) je to 2,3V na článek při 20 stupních, při vyšší teplotě se maximální napětí snižuje...

[Martin Novák]

Abychom se vratili k reseni problemu pana Garaje.

Myslim, ze nejlepsi reseni vsech problemu (rozbehovy proud, potkani se relatek) naznacil pan Liskar.

Tenhle problém řeší ten třetí stykač. Stačí dát zpoždění cca 10minut, což lednička ustojí...

Pomoci dvojice vzajemne mechanicky nebo elektricky blokovanych stykacu prepinat mezi siti a menicem a tretim stykacem pripojovat zatez. Proste pred kazdym prepnutim nejdriv odpojit zatez, pak uskutecnit prepnuti a se spozdenim 10-15 minut pripojit lednici. Tim spolehlive vyresite problem sepnuti kompresoru do protitlaku a vysokych rozbehovych proudu a bezne lednici ten 10-15 minutovy vypadek proudu nijak vadit nebude.

[Ján Garaj]

Neviem aký môj problém riešime s pánom Novákom. Snáď došlo len k omylu v mene, nakoľko problém má pravdepodobne pán Rous.Pre informáciu pánovi Rajmontovi uvediem, že je aj v strede Europy v Brne jedna polovica ulice,kde nemáme ešte stále elektriku od E-onu,(preto tá elektrocentrál a) napriek tomu,že sme ju už zaplatili pred dvomi rokmi  a aj trošku viac ako dva roky za to bojujem hlavne ja s právničkou.Sám by som to určite nezvládol pri mojej povahe by som sa už dávno asi s niekym aj pobil.Ale dnes som sa dozvedel potešujúcu správu,že  budúci mesiac by už mali konečne začať kopať trasy pre prípojky.Trafo stanice máme na ulici už dve, tak by sa to konečne mohlo pohnúť.Nežaluj em a ani nesťažujem sa, iba konštatujem a informujem spoludiskutujú cich. Je to v Brne a ak má niekto záujem si toto moje tvrdenie overiť som k dispozícii. Nie je to zabíjanie času pán Rajmont, verte mi je to tzv z núdze cnosť.

[Pavel Rous]

Mimochodem existuje krabička, kam připojíte cca 3-6 panelů a druhý konec strčíte do zásuvky.

Pane Rajmont - teď mne napadá - co takhle zapojit například hlídací proudové relé, například typ PRI 51 (viz google, hned první odkaz vyběhl datový list). Měřit jím odběr třeba na celé fázi hned za hodinami (snese to údajně trvale 16A). Změřit si, kolik takový malý on-grid střídač (GTI) opravdu dává a nastavit spínámí proudového relé například na o 50W vyšší výkon. No a pak spínacím kontaktem spínat přímo střídač na síť - pokud vím, tak všechny on-grid střídače ihned po vypadnutí sítě přejdou do standby, tedy by se to mělo chovat korektně - když by spotřeba na fázi přestoupila výkon střídače - automaticky by ho to aktivovalo. Když by spotřeba poklesla, tak by ho to automaticky vypnulo. Vzhledem k hysterezi relé, popisované v datovém listu, bych to raději nastavil na spínání při odběru o něco vyšším, aby byla jistota, že to neproleze ven.

To by mohlo být celkem elegantní a jednoduché řešení pro zamezení dodávky mimo objekt.

Maximálně (abych zase nedojel na ten oblouk při vypínání  ) bych tam vřadil stykač, který by to proudové relé ovládalo a připojovalo by jím střídač na síť.

[raj]

Spínejte střídači DC stranu.

[Pavel Matoušek]

Dovolil bych si navrhnout trochu jiné řešení, než je zde nabízeno. Na začátku píšete, že jste to vždy přepínal ručně, ale již vás to přestalo bavit, z toho vyvozuji, že váš jediný problém je automatické připojení záložního zdroje, sám záložní zdroj již máte odladěný, vyzkoušený a funkční a při ručním připojení je 100% OK.
Základní myšlenka spočívá v tom, že nepotřebujete lednici připojit hned, ale klidně po řádově minutách po výpadku napájení. To, co vám způsobuje problémy je vysoký náběhový proud při natlakovaném kompresoru, a zhášení oblouku na kontaktech, event. možnost, že výstup měniče bude chvíli napájen ze sítě. Osobně bych udělal ovládací obvod za použití nějakého mikrokontrolér u - pokud nemáte žádné zkušenosti, ale píšete, že jste programátor, pak bych jako nejvodnější viděl např. PICAXE, v kombinaci se dvěma stykači, jejichž ovládání by bylo trvale napájeno ze záložního zdroje. Algoritmus:
Procesor stále monitoruje přítomnost napětí v síti, pokud je přítomno, nedělá nic. Pokud není přítomno, spustí časování cca 15 min (eliminace krátkodobých výpadků),  pokud po tomto časování stále není přítomno, odpojí síť připojenou na příslušný zásuvkový obvod přes stykač a řádově po sekundách připojí přes druhý stykač tento zásuvkový obvod na UPS. Tím máte lednici napájenou z UPS a spustí se druhá programová smyčka, která monitoruje nepřítomnost napětí v síti, tentokrát nedělá nic, pokud není přítomno napětí, pokud začne být přítomno, opět 15 min prodleva a analogický postup jako při připojování UPS. V podstatě se jedná o standardní algoritmus, který se používá pro připojování DA k systémům napájeným bateriovými UPS v kombinaci s DA (jen ta několikasekund ová prodleva je využita pro přifázování DA a celé je to maličko složitější, jelikož tam není možné, aby byl systém bez napájení, což u lednice možné je. Pokud máte v objektu EZS, nemusíte nic programovat a můžete využít její výstup, který většinou umí dát signál také až po delší nepřítomnosti napájeního napětí. Vlastní návrh bude komplikovanějš í, jelikož budete muset ohlídat více stavů, pořešit právě mikrovýpadky, atd...Jako zásadní však vidím možnost testování se dvěma žárovičkami a dvěma baterkami, vlastní silovina je již naprosto standardní a až vám bude 100% chodit ovládání, můžete připojit silovinu a patrně nezničíte drahý měnič....

[Pavel Rous]

Spínejte střídači DC stranu.

Tam ale budou spínané proudy daleko vyšší (u 350W střídače to může být okolo 10A při připojení přímo na panely). Ale pořád to ještě není moc, to je pravda.

Nemám sice tušení, co GTI udělá při skokové ztrátě vstupu ale patrně mu nic než vypnout nezbyde

[Václav 3]

Tam ale budou spínané proudy daleko vyšší (u 350W střídače to může být okolo 10A při připojení přímo na panely).

Omyl! Při napájení měniče 12V bude při 350W výstupního výkonu odběr proudu z baterií přes 30A.

[Pavel Rous]

Píšu "střídač připojený přímo na panely". Tam mám pracovní napětí cca 35V DC

[Václav 3]

Zřejmě jsem někde v průběhu této dlouhé diskuse nabyl dojmu, že pracujete s napětím 12V, tím vznikla mylná informace o 30A, za což se omlouvám. Ovšem i při vyšším napětí musíte počítat s vlastní spotřebou obvodů měniče a ztrátami ve výkonovém obvodu, takže hodnota 10A bude také překročena, o kolik, to závisí na účinosti měniče.

[Tomáš Mazur]

Je toto správné zapojení? Bude to takto fungovat? Předem děkuji za informaci.

[Jiří Schwarz]

V tom schématu je několik věcí, které jsou "napadnutelné"
- na výstupu střídače N a L vodič - to je tak trochu sporné, záleží na tom, jaký střídač to bude, u menšího výkonu bych čekal výstup izolovaný od zemního potenciálu
- nezapojená svorka PEN na střídači svědčí o zásadní neznalosti problematiky z hlediska bezpečnosti!
- přepínání stykačem je problém, měly by být dva a navzájem blokované proti současnému sepnutí

Možná podrobnějším zkoumáním najde někdo i další "prohřešky"

[Tomáš Mazur]

Na měniči je klasická zásuvka pro zapojení. Tedy N, L, PEN. PEN vodič přijde přípojit na PEN v rozvaděči (společný PEN i pro síť 230V). To se omlouvám, to jsem nezakreslil. Takhle by to tedy mělo být bezpečné. Jde mi spíše o tu logiku přepinání. Tu by ve výsledku měl řešit ten stykač, ale nevím jestli to je dostačujicí a nebude docházek k nějakému oblouku, vypalení, vyhoření, apod. Předem děkuji za informaci.

[Jiří Schwarz]

Jestli si opravdu trváte na vodiči PEN, tak raději dejte ruce pryč od elektrických zařízení.

[Tomáš Mazur]

Tak ještě jednou pro upřesnění, aby bylo vše v pořádku tak jak má.  L, N, PE. Prostě je na měniči klasická zásuvka, uvnitř nevím jak zapojená. A rozvod 230 mám přes chránič, tedy zemnění je zvlášt na svorce.

[Tomáš Mazur]

Přílohou je aktualizované schématko.

[Pavel Král Gargula]

[quote author=Petr Fiedler link=topic=23879.msg175933#msg175933
Řešením by mohla být nějaká SSR (solid state relays),  která umí spínat v nule (zero-crossing SSR) a jejich spínací zpoždění bývá pod 0,1 ms.

SSR, nejsou schopna dělat galvanické oddělení obou soustav, které by přitom měly zůstat odděleny.
[/quote]

Jen doplním, že pro spínání jsou potřeba SSR, která umí spínat v nule proudu (pro čistou indukci v maximu napětí - zero-crossover - viz např.: http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=1&cad=rja&uact=8&ved=0ahUKEwjF7MbBw43MAhWHUhQKHZDlD3QQFggmMAA&url=http%3A%2F%2Fwww.te.com%2Fcommerce%2FDocumentDelivery%2FDDEController%3FAction%3Dsrchrtrv%26DocNm%3D13C3206_AppNote%26DocType%3DCS%26DocLang%3DEN&usg=AFQjCNHHXX6j7qiyLkUvmKloOTf3BYg9rw&bvm=bv.119408272,d.bGs.

Existují SSR nebo výkonové elektronické spínače, které mají izolační pevnost 1,5 kV AC/DC (DC vydrží i 4 kV).