Jak řešit nevyhovující selektivitu u RD?

[IM]

To pravdu není. Ale 10ms neomezí velikost zkratového proudu, jenom zkrátí jeho působení na maximálně jednu půlvlnu. S omezující schopností jistícího prvku to nemá celkem nic společného.

Mohl byste tedy uvést princip, jak omezí jistič zkratový proud?

[IM]

Jak trefit ten "nejlepší okamžik" pro vytvoření zkratu...?
Půlvlna trvá 10ms, za 5ms tedy vzroste proud z nuly na maximum. Nečekal bych, že se "kotvička elektromagnetu" pohne v době, kdy je proud blízký minimu...
Nemám vybavení, abych se tomu věnoval a něco zkoušel...

Proto se jističe obecně považují za prvek neomezující zkratový proud.

[Jirka Š. Svejkovský]

Mohl byste tedy uvést princip, jak omezí jistič zkratový proud?

Jističe obvykle zkratový proud neomezí (ty instalační). Pouze zkrátí dobu jeho působení.

[Fuk Tomáš]

Proto se jističe obecně považují za prvek neomezující zkratový proud.

S tou drobnou výhradou, že např. jističem 6A o impedanci 0,03 Ohm v obvodu 230V zkratový proud 10 kA neprocpete, ani kdybyste se na hlavu postavil 

[Jirka Š. Svejkovský]

Pro 6A jednoho nejmenovaného českého výrobce uvádí katalog 26 mOhm. Zkratový proud mi vychází 8,8kA. To se dost nebezpečně blíží 10kA. Jističem 16A teoreticky protlačím až 30kA.

Myslím, že jsme se od původního dotazu dostali někam dost jinam.

[Milan Hudec]

Pro 6A jednoho nejmenovaného českého výrobce uvádí katalog 26 mOhm. Zkratový proud mi vychází 8,8kA. To se dost nebezpečně blíží 10kA. Jističem 16A teoreticky protlačím až 30kA.

Myslím, že jsme se od původního dotazu dostali někam dost jinam.

To bych ale musel bydlet přímo v elektrárně
Každopádně, nevím, zda jste kdo postřehl sice nepatrnou, ale velmi podstatnou změnu  čl.434.2 normy starší čl.434.1 normy nové.

Ještě by mne zajímalo, čím kdo měříte impedance pod jmenovité hodnoty přístrojů (pokud se dobře pamatuji, tak Eurotest a Profitest 0,1Ohmu, Eurotesty nové generace dokonce 0,25)

[Jiří Schwarz]

To bych ale musel bydlet přímo v elektrárně
...

Vím minimálně o 2 lokalitách, kde mi shodně Eurotest i Zerotest dokázal "naměřit" impedanci smyčky "NULA".
Otázkou je serioznost a přesnost měření, ale i za jističem 16A řady 10kA byla smyčka se zkratovým proudem teoreticky na hranici 10kA nebo mírně nad.

[IM]

Pokud se bavíme o první  půlvlně, tak čím více zkrátíme čas odpojení, tím více omezíme zkratový proud.
Ale jinak souhlas, není se o čem bavit, tyto základy jsou na tomto fóru jen nošením dříví do lesa.

V podstatě mi šlo o to, co uvádíte v 1. větě. K druhé větě bych uvedl, že v lese je dosti mýtin.  

[Marián K]

... a 3f zásuvka je jištěna dokonce 3B/20A. Existují nějaká jiná rizika než to, že při přetížení vypadne hlavní jistič a obyvatelé domu budou muset jít ven?

Ak je 3f zásuvka 16A/400V istená 3B/20A je to prvý a vážny problém. Ak je 32A/400V máte vystarané. Detailné riešenie selektivity v RD  v rozsahu charakteristík istenia považujem za blbosť.
Riziká sú, ak sa nejaký člen rodiny rozhodne zavesiť svojvoľne obraz na jemu presne známe miesto (Murphyho zákon) a vypadne rodinný počítač. Škoda jak bejk.
Možno tá blbá selektivita raz vyrazí aj istenie v RIS pred meraním na odbočke zo stĺpa, aspoň sa niekto raz za čas pozrie ako mu to tam za 20 rokov všetko zhnilo.
Selektivita má svoje opodstatnenie napr. pri výrobných linkách, ale riešiť problém, že musím prebehnúť pár metrov raz za čas kvôli prestárnutému bimetalu v 20 ročnom ITV ?
Apropo, riziko začína narodením, nech si ho spočíta každý sám  .

[halik]

I kdybyste tam selektivitu ve velikostech jističů měl, tj. např. hlavní jistič 3x25A, podružný 3fáz 3x20A, 1fázi 1x16A a 1x10A... tak se stejně nedá zaručit, že prvně nevybaví hlavní jistič (mně se to děje běžně). Klidně se může stát, že žádný z podružných jističů nebude přetížen, ale přesto se přetíží hlavní jistič.
Takže bych se tím vůbec nezalamoval.