Vážený pane Kučero,
Kdy a jak poznám, že mám správně navrženou velikost elektromotoru?
Starý praktik pohonář mi to prozradil pregnantně: "Mladej, pokud na tom motoru v plný zátěži udržíš ruku, je předimenzovane
j. Za čas poznáš, že strojaři neumí přiřadit pohonu správný motor a maj je už v nárhu předimenzované jako lano u výtahu"
Tohle mi pak vysvětlili MEZáci. Izolace motoru ve třídě F je pro teploty přes 100°C, takže provozní teplota motoru při plné zátěži je při okolní teplotě 20°C mezi 55-65°C a tam dlouhodobě ruku neudržíte. (Já mám vyzkoušeno, že minutu udržím 56°C ).
Také jsem se dozvěděl, že dokud budou středoškolské strojnické tabulky obsahovat návrhy výkonu motorů, jaké tam jsou ještě od dob, kdy nebyly vírové klece, tak to strojaři budou mydlit pořád podle nich. Protože dříve (kdy byly jen tyčové klece) měly asynchronní motory malý záběrový proud a musely se předimenzováva
t hlavně kvůli rozběhu. A protože strojaři vysokoškoláci navrhují motory podle středoškolskýc
h tabulek
.
P.S.
Tato laická zkouška využití motoru dnes u účinných motoru neplatí, jejich povrchová teplota je nízká i při plné zátěži.Možná jsem ve škole chyběl.... Ale uvededu jeden příklad: motor Mez Frenštát 7,5kW 900ot. x krát převíjený.... odběr 13,5A jsem vyměnil za new 7,5kW 900ot. účinnost EFF2 odběr 14,5A. Při měření analyzátorem sítě CHAUVIN ARNOUX F27. Se měřené hodnoty změnily jen v řádech desetin teda až na odebíraný proud, ten je o ampéru vyšší.... Kde je pravda ?
Hledejte pravdu i jinde.
1)
Proud motorem neříká nic o jeho účinnosti.
Měřte činný příkon (Watty ne ampéry) a výkon na hřídeli, pak lze posuzovat účinnost. Navíc porovnávací úroveň hodnoty proudu platí pouze při konstantním napětí a stejné konstrukci motoru.
2) Účinné a úsporné motory se zavádí nikoliv proto, že by byly až o tolik účinnější při plném výkonu. Ony jsou hlavně
účinnější v širším pásmu zatížení 60-100% a ne jen 98-100%.
To "až o tolik" je spíš pro naše kraje, ony motory MEZ byly pro 50Hz poměrně nadčasové a kvalitní s účinností hodně k mezi EFF2.Teprve až metody výpočtů konečných prvků přinesly nějaké hmatatelné zlepšení - zejména obojakost 50 i 60Hz, efektivitu EFF1 a hlavně široké pásmo účinnosti. Jak vidíte z přiloženého grafu u 7,5 kW motoru se pohybuje zvýšení účinnosti asi o 2,5% což je cca 200W. To je vidět u 100 motorů (taková obrobna) - 20kW už úspory jsou.
Také je to vidět u motorů běžících na 3 směny - oběhová čerpadla, čerpadla pitné vody, kompresory... Zkrátka u energetických zařízení se výměna motorů za efektivnější vyplatí- teda pokud pořizujete nové zařízení, nebo měníte motor, jinak je návratnost nenávratností.
Ale řešením může být, když pořizujete nebo měníte motory u zařízení s krátkodobým během pořídit účinný motor a udělat dvojsměnu. Do energetického zařízení dát motor nový a do krátkodoběji užívaného zařízení dát motor starý, méně úsporný.
Např. mám instalovaný elektromotor o výkonu 18,5kW a za provozu odebírá 14A.
Štítová hodnota je u tohoto motoru 28,5A.
Tudíž ho využívám jen na cca. 40%.
Vůbec to nemusí být pravda, musel byste měřit kW příkonu a ne ampéry.
Jak poznám že se mi vyplatí na tento pohon dát meší motor?
Spočítáte si cenové náklady na běh za jeho životnost, odhadnete nárůst ceny energie a na druhou stranu rozhodování dáte náklady na pořízení menšího motoru, jeho výměnu, náklady na jeho běh. A zjistíte, že se to (zatím) nevyplatí.
...
Když ho vyměním za menší ušetřím nějakou energii ?
Jak poznám že se mi vyplatí na tento pohon dát meší motor?
Energii ušetříte. Sice je menší motor mírně méně účinný, ale to platí pro plnou zátěž. Pro částečnou zátěž účinnost klesá strměji, než pokles účinnosti nižší výkonové řady motoru. Menší plně zatížený motor je účinnější než větší zatížený částečně. Rapidní je to při zátěži motoru pod 60%.
Menší motor se vyplatí dát vždy, jste-li ve fázi návrhu pohonu - pokud to rozhodnete výběrem dobrého projektanta. Tady je vidět, proč se vyplatí dobrý projektant, dobrý pohonář. Ve Vašem případě mohl být menší frekvenční měnič a investiční úspory mohly být značné. Jednak by cena měniče mohla být asi poloviční, levnější by bylo i odrušení, rozvaděč, kabeláž...
Dobrý projektant ví, že s frekvenčním měničem nemusí mít tak velkou rezervu pro rozběh, že kvalitní frekvenční měnič umí nastavit režim úspory energie (sníží buzení motoru podle jeho okamžité zátěže) atd.
Zkrátka ve Vašem případě by nějaká návratnost asi byla, kdybyste šel dolů i s měničem a pro tento měnič měl nějaké využití. Jinak nula od nuly by pošla - spíše ztráta - úspory nejsou takové. Nejsou to megawatty.
Ale je vidět, že se o úspory zajímáte, požadujte na nových dodaných zařízeních, nebo na opravách výměnným způsobem motory EFF1, nebo aspoň EFF2, zde se mírné navýšení pořizovací ceny vyplatí, zejména u motorů běžících na 2-3 směny nepřetržitě, nebo u velkých motorů s částečným zatížením a jen občasným plným.
Vzhledem k tomu, že za FM bývá cos fí téměř rovno jedné, problém s účiníkem odpadá.
Lépe řečeno před FM. Ale i za měničem je to lepší než při napájení ze sítě, FM si motor při menším zatížení odbudí a udržuje magnetizační proud jen na nezbytné hodnotě - tohle zejména dělají vektorové měniče.
Ale - u nezatíženého motoru se před FM zvyšuje zatížení sítě rušením a harmonickými. Při malém zatížení motoru je úhel otevření vstupního usměrňovače FM menší, jsou to až jehlové pulzy proudu v okolí maxima síťového napětí a to namáhá i napěťově elektroinstala
ci před FM.
Oblast definic pojmů
Autor
