Souhlasíte s autorem článku? PROČPAK HOŘÍ, MÁ PANENKO?

[jacr]

PROČPAK HOŘÍ, MÁ PANENKO?
23.04.11   Petr Novák

Vy máte doma elektrický spotřebič. Neříkejte že ne, každý ho má,
dokonce ne jeden, ale celou kohortu. Ale zůstaňme u toho jednoho. On je
sestrojený tak, aby v širokých mezích kladl stejný odpor protékajícímu proudu a navíc
funguje nejlépe při určitém napětí. Bejvávalo, že parametry napětí v naší síti
byly v hodnotách 380/220V. Teď už ne. Nápadeček se zrodil v Německu a protože
šlo o spolehlivé vykrádání peněženek občanů, vláda ho uvedla roku 1987 úplně
potichoučku do praxe a změnila parametry sítě na 400/230V a navíc
rozšířila toleranci z dřívějších 8% na 10%,  takže dodavatel se může pohybovat v
mezích od 360/208 do 440/254V.
Je jasné, že pravda vadí a když se jí dopouštím, mnozí se budou snažit
usvědčit mne ze lži. Mají na to chechtáky a slouhy od tajných služeb po kohorty
právníků, také noviny, rozhlas a televizi, mají zkrátka všechno - kromě pravdy.
Takže já bych začal něčím zdánlivě nepatrným a nedůležitým a zvolím
něco, co si každý z nás může kliďánko ověřit. Multimetr mám na dosah ruky,
nastavuji. Je 18.12.2010, čas 20.20. Měřím a napětí v zásuvce činí 235V. Multimetr
si může opatřit každý a měření je snadné..Naměře ná hodnota není vysoká, když
si prohlížím záznamy o sérii 18-ti měření z intervalu 27.9.2009 až
12.2.2010, je průměrné naměřené napětí 238,5V v rozpětí od 231 do 245V. Nenudím vás?
Viďte, že ano? Tak já s tím přestanu a začnu o něčem ještě horším.

Teď k principu fintičky: Lidé měli spotřebiče, které jsou hospodárné
při 220V a když do nich pustíte v průměru 230V, sežerou navíc (zbytečný) výkon
o velikosti 9,3%,  takže aniž by vláda hnula prstem, zdražila lidem
elektriku o 9,3% - a neinformovala je o tom. Navíc jsou spotřebiče stavěné na
určité parametry a dlouhodobé přepětí nevydrží, shoří a občánek maže do krámu
a koupí si za své šušníky nový spotřebič. To je tedy vláda za všechny prachy,
nicht wahr? My máme lepší, heč!

 Ale co vás vede! Od roku 2009 vstoupila v platnost norma ČSN 330121 a
 i v naší síti napětí poskočilo stejně, jako v Německu. Samozřejmě potichoučku,
 přece nebudete lidem vykládat, že jim zdražíte elektriku v průměru o 9,3%?
 
 No ale podívejme se na některé technické důsledky. Řekněme, že máte
 někde žárovku 100W - a ona najednou spotřebuje v průměru 109,3W a navíc, na
 takové nominální zatížení není sestrojená a brzy zkolabuje (při průměrném
 naměřeném napětí 238,5W vás vláda okradla o 17,5% platby a žárovka shoří ještě
 dřív).

  Podnikáte? Tak podnikejte. Koupil jste jeden provoz a máte v něm sklad
 nebo dílnu. A jste úspěšný, takže začínáte pěkně nasírat bolševika, který
 dělá totéž, protože mu to soudruzi po převratu přiklepli. Zvedne tedy telefon a do
 sítě vašeho nového provozu, která je konstruována na 380/220V, najednou
 proudí o 32% větší výkon - a už hoří, plameny šlehají do výše, hasiči houkají,
 Všimněte si, furt u nás někde hoří. I trolejbusy nějak záhadně furt hoří.
Vyšetřovatelé dospějí k názoru, že chyba byla v rozvodné síti - a nic! Pojišťovna si
s vámi následně vytře pr... pardon, nic vám nedá.

Když naši vládnoucí filutové viděli, jak jsou lidi blbí a nechají se v
oboru energie okrádat jako jehňata, jejich sebevědomí se zvedlo a vymýšleli
dál. Využili povolenek na emise (o tomhle podfuku byste měli vědět a jestli
ne, později si o něm počtete) a darovali spřáteleným firmám 100 miliard
vašich penízků ve formě povolenek. Nejspíš docela nezištně, jak jinak, že? A
prošlo jim to, takže pokračovali. Ve fotovoltaice. Dostali vás do situace, že
budete zase platit víc, bude to něco pod pět procent. Poslancové se k tomu při
veřejných projevech staví jako vyjevení jelimani, ale nevěřte jim.
Oni totiž, pokud jde o vykrádání vašich kapes, pracují v naprosté
shodě, tak říkajíc napříč politickým spektrem. Nejprve tedy sehráli hru, jako že
hnusní fotovoltaici je oklamali a zdraží se o 10, ale oni, hrdinové, zasáhnou
a zdraží se jen o 5. No nejsou k zulíbání? A to ještě mají v záloze excelentní
lupičský nástroj jménem arbitráž a může se stát, že budeme všichni ronit krvavé
energetické slzy.

Mohu uvést příklady i z jiných oborů, ale myslím, že tenhle stačí.
Budete platit za elektriku a jiné komodity jako mourovatí a pokud jde o popsaný
elektrický podfuk, opravdu si ho můžete snadno ověřit. Chce-li někdo měřit a hrát
si s  číslíčky, pak tedy výkon se změní podle vzorečku   P = P0 x (U : U0)2.
 A právě druhá mocnina podílu napětí ukazuje, o kolik víc zaplatíte.
Při přechodu z 220 na 230V odebere váš spotřebič o 9,3% výkonu víc a vy to
zaplatíte. Nevymýšlím si.
Když jsem byl kluk a bastlil krystalku a později i jednoduchý
tranzistorák a další hračičky, měl jsem starý voltmetr z Metry Blansko. Neměl
izolované kontakty a každou chvíli mne praštil, ale byl dost přesný. A tak vím,
že tenkrát bylo v síti podpětí. Norma umožňovala výrobci jít až na 202,4V, ale
tak daleko to nikdy nedošlo. Mez byla někde na 215V, ale tehdejší spotřebiče,
 třeba první televizory, byly na podpětí citlivé a tak si lidé kupovali ještě
 stabilizátory napětí. Občas dnes měřím a v síti jsem zatím nikdy nezjistil podpětí,
 vždycky jenom přepětí. A přepětí znamená, že spotřebiče polykají více
 elektřiny a ta se musí vyrobit a zaplatit a výroba se neobejde bez devastace
 prostředí...
 
 (c)2011 Petr Novák

[Jiří Schwarz]

Mezi odborníky si můžeme říkat co je fakt a co není.
Ale mezi laiky, kteří "chtějí slyšet" nějaký "horror",  asi nepochodíme...

Když si zapnu PC, spínaný zdroj mi dodá to, co PC potřebuje, s nějakou účinností a rozhodně při zvášení napětí se mi nezvýší spotřeba podle toho, co tvrdí autor článku.
Když si dám ohřát vodu, 1kWh se dá přepočítat na J (joule) a to už mi vypovídá o tom kolik vody o kolik stupňů mi jistá odebraná energie ohřeje.
A tak by se dalo pokračovat...

I když v něčem má autor pravdu. Třeba takový adaptér s transformátore m, vyrobený kdesi daleko na východě, navržený tak, aby i při napětí 200V dával dostatečné výstupní napětí, když připojím k napětí 240V, bude na výstupu víc, pokud tam bude spojitý regulátor, bude "srážet a měnit na teplo" více energie, protože se dostanu na větší sycení magnetického obvodu, budou tam větší ztráty v magnetickém obvodu, ...

Není to tak dávno, co jsem měl v ruce přístroj (DVD přehrávač),  kde výrobce garantoval funkci při napájení 100 - 250V DC nebo AC!
A taky jsem měl v ruce holicí strojek, který fungoval v rozsahu napájecích napětí 12-250V, takže se jen vyměnila přívodní šňůra a místo do klasické zásuvky na 230V/50Hz se mohl připojit na rozvod 12 nebo 24V v autě!
Dnešní spínané zdroje "umí moc",  možná ti, co jsou podepsáni pod změnou napětí z 220 na 230V jen nepočítali s tím, že budou mezi lidni tak oblíbené a rozšířené "šmejdy zastarlé koncepce"!

[Vojtěch Běhunčík]

Nikdo vám nebrání usadit se tak daleko od civilizace, že na vstupním bodě do svého rozvodu budete mít kýžených 220 V.
Mimochodem o šetření nákladů na osvětlení snížením napětí se zde již mnohokrát diskutovalo.

[Oldřich Morávek]

Souhlasím s kolegou Schwarzem.
Ta pravda je jen poloviční, a takové pravdy bývají velmi zavádějící.

Další možností, jak ušetřit, je postavit si vlastní fotovoltaiku, či větrnou elektrárničku, nakoupit sadu baterek, střídač a provozovat si vlastní domácnost v ostrovním režimu.
Jen se bojím, že cena takto vyrobené a spotřebované MWh bude výrazně vyšší, než koupená od ČEZu, nehledě na životnost spotřebičů.

Při množství spínaných zdrojů nevalné kvality, nebo jejich pokročilého stáří, bych se spíš bál množství "nepořádku" a přepěťových špiček v síti, které generují, jakožto tichého, pomalého, ale vytrvalého likvidátora elektrozařízen í, než čistého napětí zvýšeného o pár procent.

[Milan Hudec]

Pouze bych podotkl, že trolejbusy nejezdí na 220/230V.

[Jirka Š. Svejkovský]

Myslím, že autor pominul fakt, že 90% spotřebičů dimenzovaných na 220V už dávno odpočívá ve spotřebičím nebi. U velké části spotřebičů úvaha neplatí. Namátkou tepelné spotřebiče, pohony (trolejbusy jsou už hodně velký úlet) nebo stabilizované zdroje. Tedy 80% spotřeby běžné domácnosti. Mimochodem, dnešní spotřebiče jsou dimenzovány na 250V Uef.

Cenu elektrické energie určuje u občanů Regulační úřad, u ostatních trh. Oběma je naprosto šumák, jestli elektrárna tlačí o 9% proudu víc do drátů. Cena se za pár měsíců pohne jinam podle pravidla vyšší spotřeba = nižší cena.

Autor úvahy se nám snaží naznačit, že existuje jakési spiknutí mocných proti chudákům ovčanům. Bohužel, úvaha vychází z nepřesných až vysloveně nepravdivýc faktů. Chcete-li někým manipulovat, tady se vám to moc dařit nebude.

[Daniel Hudzík]

Pouze bych podotkl, že trolejbusy nejezdí na 220/230V.

OT:
Jazdia napr. na 65VDC (v umyvarke)

[Martin Novák]

Je jeden fakt, ze skutecne stare spotrebice delane jeste nekdy pred 20 lety (treba dvouplotenka, stary vysavac, nebo zasoby nakoupenych zarovek) skutecne maji vetsi spotrebu a poskytuji vykon na ktery nejsou dimenzovaný, takze odchod spotrebice na vecnost a nutnost nakupu noveho je realitou.

[Jiří Schwarz]

Když už tady padla zmínka o trolejbusu, trochu úsměvu a nadsázky:
v Plzni se kříží trolejbusová trasa směrem na Novou Hospodu (výpadovka na Domažlice) s železniční tratí. Je to jeden z problémů, který by bylo třeba ošetřit, kdyby se trať elektrifikoval a. Teoreticky je problém vyřešený, "Japonci" mají vyvinutý trolejbus s hybridním pohonem a automatické stahování a laserové navádění sběračů.
Ale kdyby "laser zklamal",  to by se trolejbus otřásl,kdyby míst těch asi 600V stejnosměrných dostal 25kV střídavých...

A jedna informace pro "expedici E-kára" - v Plzni "trolejbusy" nejezdí. Když to má "tykadla",  je to TYKADELNÍK!

[Daniel Hudzík]

Když už tady padla zmínka o trolejbusu, trochu úsměvu a nadsázky:
v Plzni se kříží trolejbusová trasa směrem na Novou Hospodu (výpadovka na Domažlice) s železniční tratí. Je to jeden z problémů, který by bylo třeba ošetřit, kdyby se trať elektrifikoval a. Teoreticky je problém vyřešený, "Japonci" mají vyvinutý trolejbus s hybridním pohonem a automatické stahování a laserové navádění sběračů.
Ale kdyby "laser zklamal",  to by se trolejbus otřásl,kdyby míst těch asi 600V stejnosměrných dostal 25kV střídavých...

A jedna informace pro "expedici E-kára" - v Plzni "trolejbusy" nejezdí. Když to má "tykadla",  je to TYKADELNÍK!

Neexistuje krizenie trolejbus-vlak pre 25kV AC? lebo pre trate o napati 3kV DC krizenia existuju.. V Kosiciach su pouzite(myslim ze aj elektrickove aj trolejbusove)

[Václav 3]

Hned na úvod opravím mylná tvrzení autora úvodního příspěvku. Máme nyní síťové napětí 230/400V a mělo by se pohybovat v toleranci -5%,  +5%,  t.j. 219 až 242 V pro fázové napětí a 380 až 420V pro napětí sdružené, hranice desetiprocentn í t.j. pro napětí fázové 207 až 253V jsou hranice, které by neměly být překročeny, ale neměl by být tento stav trvalý.

Přechodem ze síťového napětí 220V na 230V jsme se vyrovnali s trendy nastoupenými v západní části Evropy již na začátku 80. let, ovšem v roce 1993 se jednalo spíš o administrativn í úkon, protože v celém přechodném desetiletém období (t.j. do r. 2003) se žádné zásadní úpravy v distribuční síti nedělaly. Teprve od r. 2003 máme síťové napětí 230V s dovolenou tolerancí - 10%,  +10% ( V přechodném období bylo +6%,  což je 244V).

Spotřebiče určené pro síťové napětí 220V musí být schopny pracovat s napájením 198 až 242V (opět -10%,  + 10%),  tak byly také konstruovány, protože již tehdá bylo zvykem na DT nastavovat odbočky tak, aby výstupní napětí bylo 231V (220V +5%),  takže obyvatelé nejbližších objektů u trafostanice měli 230V již za totality! Také např. obyčejné žárovky se vyráběly na 230 nebo 235V. V současné době moje měření doma i u zákazníků spíše potvrzují to, že distributoři stále se staršími spotřebiči na 220V počítají, protože napětí prakticky nikde při mých měřeních nepřesahuje hranici 240V, ani v případě velice blízké trafostanice a téměř neměřitelného vnitřního odporu sítě. Také používané DT jsou v převážné většině stále typy s jmenovitým napětím 220/380V.

Nedalo mi to a došel jsem do dílny a přeměřil aktuální napětí v této noční hodině ve všech třech fázích a jsou 229, 232 a 234V, je paradoxní, že před 20. léty jsem naměřil obvykle napětí kolem 245 V. Pro dokreslení dodávám, že sice nejsem hned vedle DT, ovšem vnitřní odpor sítě měřený na vstupu do domu mám menší než 0,2 Ohmu.

O ekonomice provozu a životnosti nejen starších spotřebičů by bylo lze diskutovat dlouze, já se soustředím jen na některé základní myšlenky. U spotřebičů s termostaty (boiler, žehlička, topná tělesa) dojde pouze k rychlejšímu ohřátí, které může být nakonec i ekonomičtější, poškození odporového materiálu spirál hrozí spíš díky zeslabení okysličováním po dlouhou dobu provozu, než přímo samotným zvýšením napětí, spotřebiče s komutátorovými motorky tj. vysavače, vrtačky a mixery, se budou točit o něco málo rychleji, jejich spotřeba díky vlastnostem motorků tohoto typu nijak zásadně nevzroste, jejich poškození, pokud jsou obecně v dobré kondici nehrozí. Klasické síťové transformátork y starších radií, magnetofonů, gramofonů a pod. zařízení jsou obvykle mírně či více předimenzované (dáno tehdejšími technologiemi a také myšlenkou, že zařízení musí dlouho a spolehlivě sloužit),  takže podle mých zkušeností se nijak zásadně nehřejí ani při mírně zvýšeném napětí a pokud se nehřejí, tak jim destrukce také nehrozí.  O zařízeních se spínanými zdroji zde již hovořil kol. Schwarz, já dodám, že se to týká nejen zdrojů počítačů a nejmodernějšíc h přístrojů, ale i televizory staré 25 let již obvykle mají spínaný zdroj s regulační smyčkou ve zpětné vazbě, takže si také nevezmou více a neměly by se poškodit, pokud nevykazují jiné závady vzniklé stářím.

Pro ty, kteří chtějí svým starším spotřebičům ulevit, mohu doporučit jednoduché, levné zařízení sestavené z dostupných komponentů a to jednoduchý autotransformá tor zhotovený pomocí klasického trafa 100W (elektronické nelze použít!) pro halogenové osvětlení 12V. Primární vinutí se zapojí paralelně na síť, sekundární vinutí se zapojí do serie s fází tak, aby docházelo k "odtransformová ní"  12V (muže dojít i k přičtení 12V, potom je vývody nutno prohodit). S trafem 100W, které má12V vinutí dimenzováno na 8,75 A můžete napájet spotřebiče až do celkového příkonu 1900W, pokud by bylo třeba napájet spotřebič větší, není nic jednoduššího použít trafo silnější, např 150W (12,5A). U starších spotřebičů, které měly přepínač síťových napětí, můžete použít polohu 240V - pokud ji mají, mírné podpětí spíše spotřebič ušetří.

Úvodní příspěvek je hodně tendenční a připomíná mi články zveřejňované v  některých bulvárních tiskovinách, čemuž také napovídá copyright na jeho konci, což soudnému čtenáři dostatečně napoví, do jaké míry ho brát vážně. Myšlenka, že nám někdo tahá peníze z kapes je totiž hodně chytlavá, že to tak děláme hlavně sami, to si obvykle nepřipouštíme. Jeden příklad za všechny, starší vysavače ETA měly příkon 800W a pokud byly v pořádku, pracovaly velice spolehlivě, jejich výkon stačil k pohodlné i rychlé práci, dnes si mnozí pořídí vysavač s příkonem 1500 a více W a nakonec aby vůbec utáhli hubici po koberci, tak otevřou přístup falešného vzduchu na hadicové koncovce téměř naplno.

[Milan Hudec]

Z dnešního nejprodávanějš ího tisku:

I když zapojení lustru, či zásuvky není náročné, do elektrických rozvodů s napětím 220 voltů smí legálně zasahovat jen lidé s el. vzděláním, tedy vyučení, absolventi elektrotechnic kých průmyslovek nebo vysoké školy v oboru elektro, kteří mají platné osvědčení. Laici mohou zasahovat do rozvodů s napětím nejvýše 100V.

[Jirka Š. Svejkovský]

Tak přeju panu redachtorovi zásah 100V. A samozřejmě, aby to ve zdraví přežil a mohl o tom napsat, jaké to bylo.

[Jiří Mudra]

Je to jeden z problémů, který by bylo třeba ošetřit, kdyby se trať elektrifikoval a. Teoreticky je problém vyřešený, "Japonci" mají vyvinutý trolejbus s hybridním pohonem a automatické stahování a laserové navádění sběračů.

Jen bych doplnil, že již někdy v roce 2004 měly PMDP k dispozici několik trolejbusů vybavených dieselagregáte m. Tuším že jde o vozy škoda 25TRBT...

omlouvám se za OT, to jen abychom netahali japonské technologie tam, kde je již vyřešeno 

[Jozef BABJAK]

Máme nyní síťové napětí 230/400V a mělo by se pohybovat v toleranci -5%,  +5%,  t.j. 219 až 242 V pro fázové napětí a 380 až 420V pro napětí sdružené, hranice desetiprocentn í t.j. pro napětí fázové 207 až 253V jsou hranice, které by neměly být překročeny, ale neměl by být tento stav trvalý.

Ako je to s tými toleranciami? U mojich rodičov je prakticky neustále napätie L-N cca 250V. Je to na dedine, 3. dom od trafa, na začiatku mnoho stovák metrov dlhej vetvy. Mám pocit, že výstup z trafa je schválne nastavený na na hornej hranici tolerancie, aby na konci tej vetvy ešte stále boli v tolerancii. Nikdy som nemal možnosť to zmerať na vzdialenom konci. Aký môže byť úbytok napätia na povedzme 1km dlhej vetve od trafa, kde je pripojených povedzme 50 rodinných domov "zbernicovo",  t.j. dva rady domov  okolo cesty a potoka v uzkej horskej doline?

Na margo pôvodného bulvárneho príspevku len dodám, že napriek trvalému napätiu okolo 250V nie sú dlhodobo pozorované žiadne poškodenia spotrebičov, a to vrátane takých muzeálnych kúskov ako je elektrónkové rádio Stradivari 11E91-3D vyrobené niekedy v polovici 50. rokov minulého storočia.

[Václav 3]

U mojich rodičov je prakticky neustále napätie L-N cca 250V. Je to na dedine, 3. dom od trafa, na začiatku mnoho stovák metrov dlhej vetvy. Mám pocit, že výstup z trafa je schválne nastavený na na hornej hranici tolerancie, aby na konci tej vetvy ešte stále boli v tolerancii. Nikdy som nemal možnosť to zmerať na vzdialenom konci. Aký môže byť úbytok napätia na povedzme 1km dlhej vetve od trafa, kde je pripojených povedzme 50 rodinných domov "zbernicovo",  t.j. dva rady domov  okolo cesty a potoka v uzkej horskej doline?

To, co popisujete je klasický způsob řešení problému u starých, nevyhovujících rozvodů v obcích. V posledním (nebo skoro posledním) objektu na tomto rozvodu si stěžovali na nízké napětí, proto na DT posunuli napětí co nejvýše. V mém příspěvku píši, jak by to být mělo, to že se tak neděje, je bohužel odrazem situace v našich zemích v posledních 20 létech.

Pro ty, kteří se o tuto problematiku zajímají mohu doporučit brožurku: Ing. František Popolanský, Jmenovitá napětí, vydalo vydavatelství STRO-M 1993, právě v souvislosti s přechodem z 220 na 230V. S ohledem na stáří publikace ovšem nevím, jak bude k dosažení, snad v nějaké tech. knihovně k zapůjčení nebo prostudování bude.

[IM]

Úvodní příspěvek je hodně tendenční ...

Proč to nenapsat přímo. Je to blbost. Autor nechápe rozdíl mezi výkonem a energií a na základě toho konstruuje dál. 

[Milan Hudec]

Proč to nenapsat přímo. Je to blbost. Autor nechápe rozdíl mezi výkonem a energií a na základě toho konstruuje dál. 

No řekl bych, že v některých věcech má autor pravdu, leč neuvědomil si jednoduchou rovnici.

Vzdálenější přípojná místa jsou stále více energeticky náročná (dříve uhlokamna, dnes přímotop),  aby mohl distributor splnit energetický zákon může budto navýšit U, či měnit dráty za silnější, a když vymění dráty za silnější, kdo to zaplatí? - všichni odběratelé.
Takže já jsem naopak za přechod na 250V.