Mám připojit solární kolektor přímo na hromosvod nebo vytvořit jiný svod?

[Tomáš Kraus]

Na něm se pak může dít to, že když na jedné straně dojde k prudké změně potenciálu na Up, tak vedením (okapem) se šíří čelo vlny (samozřejmě že zde rychlostí světla) a za tím čelem teče proud Up/Zv, kde Zv je tzv. vlnová impedance vedení (zde okapu). ...

Jedna technicka. Elektromagneti cka vlna se siri rychlosti svetla jen a pouze ve vakuu, kde jsou nosice energie fotony s nulovou klidovou hmotnosti a zadne jine castice je tam "nebrzdi".
V kovu foton obvykle daleko nedoleti a navic se nam tam elektricka energie prenasi elektrony. No a ty uz nulovou klidovou hmotnost nemaji. Takze pokud je budeme urychlovat na rychlost svetla, jejich relativisticka hmotnost nam poroste k nekonecnu. Lorentzuv faktor je zkratka potvora zakerna.

Jinak pocitat vlnu s parametry blesku na vlnovodu ve tvaru okapove roury nebo zlabu je docela odvazne. Ono se to na konci asi odrazi (teto casti i verim),  ale nejake interference a narust napeti a cela ta dynamika jevu, to mi prijde uz trochu jako vesteni z kristalove koule. Zkousel to nekdo popsat rovnicema a odsimulovat? Tam kazdy ohyb a prechod z 1 prostredi do druheho (roura/zlab/drat/...) znamena zmenu impedance a pokazde nam cast te vlny projde a cast se nekam odrazi. Takze nez se ten prechodovy jev postupne pozere, tak to tam bude litat vsemy smery a vubec si netroufam rici jak.

[Jiří Kantner]

V kovu foton obvykle daleko nedoleti a navic se nam tam elektricka energie prenasi elektrony. No a ty uz nulovou klidovou hmotnost nemaji. Takze pokud je budeme urychlovat na rychlost svetla, jejich relativisticka hmotnost nam poroste k nekonecnu. Lorentzuv faktor je zkratka potvora zakerna.

Jinak pocitat vlnu s parametry blesku na vlnovodu ve tvaru okapove roury nebo zlabu je docela odvazne. Ono se to na konci asi odrazi (teto casti i verim),   ale nejake interference a narust napeti a cela ta dynamika jevu, to mi prijde uz trochu jako vesteni z kristalove koule. Zkousel to nekdo popsat rovnicema a odsimulovat? T

No na přenos výkonu elektromagneti ckou vlnou se relativistická fyzika používat nemusí, co kde dělá konkrétní elektron je z hlediskapole mírně irelevantní. Ale zpět k jádru problému. Pokud chcete vytvořit obecné pravidlo pro výpočety napěťových špiček na jednotlivých částech hromosvodu a dovových prvků v jeho okolí, musíte udělat analýzu fyzikálních jevů, kvantifikovat jejich vliv (zanedbat vše nepodstatné) a dát "inženýrský" vzorec pro technickou veřejnost. Nikdo nebude počítat hromosvod  nebo okap jako goubau vedení s impedančními diskontinuiata mi a podle elektrických délek počítat superpozice stojatého vlnění k původní bleskové vlně.
Když myslím inženýrský vzorec, tak mám na mysli vzorec kde se nepočítají integrály ani derivace. Těch zjednodušení je spousta a dospělo se k nim jak výpočty tak laboratorními testy.

Jinak k těm měděným komponentům - problém může být elektrochemick é kompatabilita s jinými kovovými komponenty aby nevznikal článek. Dříve se spoje Fe- Cu dělaly pomocí olověné vložky, olovo je dnes zakázané.  Ale Cu se dobře snáší s nerezem.
Měděný pásek do země může být problém v případě kovových vodovodních trubek nebo krátký přechod plynového potrubí z plastu na kov na který se myslím  musí  použít Fe trubka (zas podle  jiného předpisu).
Prvotní problém je, že jak dodavatel hromosvodu tak projektant a revizní technik nesou za dílo zodpovědnost a proto nový projekt začíná z "čistého stolu".
Nicméně na střechách je často vidět takové množství "šíleností a bastlů" realizovaných relativně nedávno, že bych se nedivil vůbec ničemu. V nejhorším případě shoří dům. Podle statistik je v ČR počet požárů budov vybavených hromosvodem o 1/2 až 2/3 nižší, než počet požárů budov bez hromosvodu. Dovoluji si tvrdit, že naprostá většina těch požárů u budov  vybavených hromosvodem se dá přičíst na vrub špatného provedení nebo ignorace norem při návrhu, nebo dodatečná instalace antén, kabelů v nebezpečné vzdálenosti.

[Tomáš Kraus]

Tak me jen do oci prastila ta rychlost svetla sireni vlny. Ale uznavam, ze jestli to prebehne tam a zpet za delsi dobu a zaroven trochu vic "rozplizle" je asi jedno, kdyz se tu bavime o napetich v desitkach az stovkach MV a proudech cca v nizsich desitkach kA.

Jenze zrovna my mame strechu tak pekne oplechovanou ze vsech stran, ze dodrzet nejakych (streleno od boku, hodnotu nemam spocitanou) 70 cm od jakehokoliv kovoveho kusu je proste nedatelne. Ten puvodni projekt pred nastupem nove normy to proste resil pospojovanim na svody a samozrejme jen na jednom miste nekde na zacatku zlabu jak jim to vyslo. Takze tu mam dokonalou laborator na mereni vyse popsaneho jevu.

A stozary - to uz tu jednou padlo, jsou na tom stejne. Vlastne jedina pozitivni zprava jsou ty pomerne tvrde svody, takze vetsina proudu by si aspon nasla tu spravnou cestu.
Navic stozary jsou vlastne skoro na hrebeni, anteny tu na vyloznikach trci do vsech stran jak jezek a vyresit tu oddalene jimace a jeste vsechno dostatecne daleko obejit a zaroven tak, aby nic nevrhalo stin na FVE panely, to bude docela orisek.
Proto jsem se shanel po nejakem modelovacim nastroji, chci si nejdriv sam udelat trochu predstavu co to vsechno bude obnaset a jake stavebni upravy me budou cekat.

[Milan Jakeš]

Jedna technicka. Elektromagneti cka vlna se siri rychlosti svetla jen a pouze ve vakuu, kde jsou nosice energie fotony s nulovou klidovou hmotnosti a zadne jine castice je tam "nebrzdi".
V kovu foton obvykle daleko nedoleti a navic se nam tam elektricka energie prenasi elektrony.

Hlavně jste ale zapomněl, že kovem okapu často bývá i feromagnetická ocel : ))

Kdysi kdosi řekl: "Učit se, učit se, učit se!"

Tak šup na VŠ, studovat matematickou analýzu, vektorovou analýzu a teorii elmg pole a poté odvodit mimo jiné i základní jevy na elektrických vedeních.

Příslušné důležité a základní rovnice pro Zv a další elementrární veličiny vedení bych sem sice mohl snadno vypsat ale není nad to, když se je naučíte i odvodit.

PS1: Bez znalosti teorie vedení bych byl v mé práci úplně marný : ))

PS2: Myslíte že víte, jak velký je elektron v elektronovém plynu vodivostního pásu mřížkové struktury kovu? Ony elektrony totiž obvykle nejsou nějaké cvrnkací kuličky : ))

PS3: Na klasických vedeních máme okolí obvykle velmi dobře definované. To ale u svodu hromosvodu vůbec neplatí. Stejně ale do rychlosti šíření elmg. vlny po vodorovném dlouhém okapu bude vstupovat z praktického hlediska jen efektivní permitivita prostředí a ta bude permitivitě vakua opravdu velmi blízká. Takže speciálně tzv. grupová rychlost (v nedisperzivním prostředí shodná s rychlostí čela vlny) na okapu bude opravdu velice blízká rychlosti světla.

PS4: Ta výše zmíněná feromagnetično st vodiče bude mít vliv jen na tzv. hloubku vniku do vodiče (ale zato dost zásadní vliv).

PS5: Odrazy na vedeních fungují naprosto dokonale, o nějakém věštění z koule zde vůbec nemůže být řeč. S běžným generátorem a osciloskopem je můžete velmi detailně monitorovat i na 10m vedení.

[Tomáš Kraus]

Tak šup na VŠ, studovat matematickou analýzu, vektorovou analýzu a teorii elmg pole a poté odvodit mimo jiné i základní jevy na elektrických vedeních.

Proc bych to delal. 1. statnici z matiky jsme mel za 18 bodu z 20. A algebra byla tehda soucasti Matiky 1. Na pole jsme meli Fixu, takze to rovnez nebyla zadna davacka.

Jinak k tem vedenim, to co se pocitalo na obvodech a poli byly dost zjednodusene ulohy. Vetsinou nejaka dvoulinka nebo koax, maximalne nejaky jednoduchy vlnovod. K okapu to melo dost daleko. Ale i to malo by melo stacit pro predstavu, co se tam deje. Ja proste jen konstatoval 2 fakty - rychlost svetla to byt nemuze. A na tom trvam a asi nebude tak tezke to dokazat. Jak moc se k te rychlosti limitne priblizime je jina otazka. Ve vzduchu hodne.

Odrazy na vedeni taky nikdo nepopira (vsak na ethernetu jeste na sbernicovych sitich se to hodne resilo),  spis by me zajimal vliv na pruchod vlny treba skrz spojeni zlab - roura. Tam nemuze projit vsechno a to je vlastne ta druha poznamka - kolik se toho cestou ztrati (odrazi zpet a podobne) a jak velka cast vlastne doputuje na konec, nez se odrazi zpet. Tj. je-li vliv tech ztrat po ceste zanedbatelny ci nikoliv.

Jinak me teda zajimaji spis frameworky pro Javu v cloudu, preci jen mi katedra pocitacu byla trochu bliz, nez ten zbytek FEL. A pro kazdodenni praci vlny pocitat nepotrebuju. ale jestli si chcete popovidat treba na tema zasobnikovych automatu a bezkontextovyc h gramatik, pripadne nejakych sitovych protokolu a dalsich zalezitosti, proc ne. A nebo sup do skolnich lavic se to zase naucit.

[Milan Jakeš]

Státnice z matematiky na FEL? Taky jsem prošel touto fakultou ale státnice z matematiky se tam teda fakt nedělali. Pod ČVUT je obor "Aplikovaná algebra a analýza" na FJFI a to je myslím jediná fakulta, kde byste mohl dělat státnice z matematiky.

[Milan Jakeš]

Ach ty pravopisné chyby   

[Tomáš Kraus]

Státnice z matematiky na FEL? Taky jsem prošel touto fakultou ale státnice z matematiky se tam teda fakt nedělali. Pod ČVUT je obor "Aplikovaná algebra a analýza" na FJFI a to je myslím jediná fakulta, kde byste mohl dělat státnice z matematiky.

Skutecne tam byly. Muj rocnik (nastup 1992) jeste nemel souborky, ale jmenovalo se to prvni statni zkouska. Delaly se ze zakladniho sestiboje - matika, fyzika, programovani, obvody, pole a mereni po 2. rocniku.

[Milan Jakeš]

Skutecne tam byly. Muj rocnik (nastup 1992) jeste nemel souborky, ale jmenovalo se to prvni statni zkouska. Delaly se ze zakladniho sestiboje - matika, fyzika, programovani, obvody, pole a mereni po 2. rocniku.

Tak to jsme byli skoro spolužáci : )) Ano, byly tam nějaké zkoušky pro postup ze základních ročníků dál, ale že by se nazývaly jako státní zkoušky? Budiž. Já je dělat nemusel, byl tam na to nějaký prospěchový limit a já šel od začátku hodně tvrdě po maximálních stipendiích.

Z katedry teorie pole si vybavuji Novotného a Chvojkovou. Už je to dlouhá doba, tak Fixa se mi z hlavy nějak vypařil : ))

Při vyšetřování šíření vln na vedení je vždy zcela zásadní návratová cesta náboje a ta je u bleskového výboje opravdu dosti komplikovaná. Je taky celkem rozdíl, jestli jde okap vodorovně a jen zabočí vodorovně a nebo zda skončí a dál pokračuje svislou trubkou. V mé analýze situace jsem s pokračováním okapu okapovou rourou jednoduše nepočítal. Ale chcete-li tam počítat s okapovou rourou, tak při zásahu bleskem téměř s jistotu bude proud pokračovat z okapové roury přímo do země. Pro přítomné napětí tam nebude případná 10cm vzduchová mezera vůbec překážkou. Chcete-li mít vodorovný roh na okapu, tak tam bude určitý vliv lokálně zvýšené indukčnosti ale nebude to nic moc podstatného - zahnutá mikropásková vedení samozřejmě fungují také zcela běžně.

Vliv efektivní permitivity na grupovou rychlost na vedení je přesně tento: v_g = c_0/sqrt(epsilon_rel_ef). Vezmete-li epsilon_rel_ef rovnou vzduchu (1,0006),  vyjde vám rychlost šíření elektrických vln na přímém kontinuálním vedení 1,0003 x menší, než c_0 (rychlost světla). U okapu budete mít okapové háky, ty by vám mohly grupovou rychlost snížit ale vzhledem k jejich rozměrům a výšce nad zemí se tak zřejmě nestane.

Ok. Důležité bylo si uvědomit, že SW Dehn pro výpočet vzdáleností implicitně počítá s přímým zásahem i do konce okapu a proto pak na okapech vycházejí velké vzdálenosti s. Stačí ale programu určit místo zásahu bleskem v místě jímačů a pak už vzdálenost s od okapů vychází s souladu s očekáváním.

[Tomáš Kraus]

Ok. Důležité bylo si uvědomit, že SW Dehn pro výpočet vzdáleností implicitně počítá s přímým zásahem i do konce okapu a proto pak na okapech vycházejí velké vzdálenosti s. Stačí ale programu určit místo zásahu bleskem v místě jímačů a pak už vzdálenost s od okapů vychází s souladu s očekáváním.

OK, dobre vedet. Zlaby stejne vedou tesne pod strechou a mely by byt v ochranne zone vcetne roury. Takze pravdepodobnos t primeho zasahu bude hodne nizka. Tj. ono je otazka, zda nakonec nebude jednodussi je od svodu odstrihnout a chovat se k nim jako k chranenym objektum, pak cela tahle maskarada odpada.
A kdyz uz to nejde, tak proste kazdou rouru ktera je pripojena kousek nad zemi vybavim vlastnim svodem a mam klid a resim vsude jen tu snadnou cestu dolu, ktera je pak i bezpecna pro nahodne kolemjdouci. .

[Jiří Schwarz]

... chci si nejdriv sam udelat trochu predstavu co to vsechno bude obnaset a jake stavebni upravy me budou cekat.

Pár fotek napoví víc než dlouhý popis...
A pohled "zkušeného oka" přímo na objekt napoví ještě mnohem víc než nějaké fotky...