Bude fungovat třífázový motor jako dvoufázový generátor?

[Jan Alin]

Mimo téma: Kdo si pamatuje, že počátkem 60.let bylo dynamo úzký profil a vozilo se to z NDR?

Už jsem byl u toho ale nepamatuju  . Zato pamatuju že sehnat kolo aby bylo dynamo na co připevnit byl ještě větší problém a bez známého to bylo zcela vyloučeno.

[JKlaik]

Čistě logické zamyšlení. Když jsem jezdil na kole a zapnul si dynamo, tak jsem za chvíli funěl jak vysavač a to byl součet žároviček asi 10W. Na plánovaných 200W výkonu, to musíte mí za chatou solidní říčku... Možná bych spíše zvážil přípravu protipovodňový ch hrází.

Já myslím, že ten zdroj proudu vodou neroztočíte.

"Marktube",  to mě trošku podceňujete a upřímně vůbec netuším co vás k tomu vede. Já věci nedělám tím způsobem, že bych po dvou litrech lihoviny načal třetí a očekával nějaké zjevení, třeba jak přeměnit svou okapovou rouru v horkého konkurenta Gabčíkova. Jsem od přírody realista a sázím více na vědu a aplikovanou matematiku, než na dojmy a pocity. V tomto případě se prostě vynásobí známé parametry hustoty vody, gravitačního zrychlení, průtoku, spádu a účinnosti. U mě např. činí proměnné průtok 20 l/s a spád 1,5m. Jak jednoduché... Dojmologie opravdu není můj obor. 
Mohu vás na každý pád ujistit, že těch 200-250W energetického potenciálu na hřídeli onoho kola vám je schopno při těch 40 otáčkách zlámat všechny kosti v těle.
Nechci vám sahat do svědomí, každopádně na tom logickém zamyšlení ohledně cyklisty na kole a osvětlovacího alternátorku by se dalo ještě hodně zapracovat. Abyste se měl od čeho odrážet, sdělím vám indicii - průměrný netrénovaný cyklista je schopen podat výkon cca 3W na kilogram své hmotnosti.

[Milan Hudec]

Takže průměrná žena na rotopedu dokáže utáhnout ledničku

[DYDAS]

Asynchronní stroj připojený přes frekvenční měnič a nebo v autonomním provozu má každé otáčky "synchronní". Asynchronní stroj dodávající energii do sítě s pevným kmitočetem přes měnič může mít v generátorickém stavu libovolné otáčky. To znamená od otáček blízkých nule až po otáčky překračující synchronní otáčky odvozené od kmitočtu sítě.
Připojení zdroje k síti není jednoduché. Některé body opakuji.
1. Digitální elektroměr nemá klasickou brzdu proti zpětnému chodu. PŘÍKLAD: Ze sítě odeberete 1 kWh, do sítě dodáte 2 kWh. Zaplatíte 1 + 2 = 3 kWh!! Pokud máte dost peněz?
2. Síť bude (byť i jen v jedné fázi) napájena ze dvou stran! Po odpojení distribučního transformátoru ze strany vn bude v síti i na vn straně transformátoru napětí. Stejné nebezpečí je i při odpojení na straně nn. Tím můžete zavinit smrtelný úraz elekrikáře!! Proto musíte připojený zdroj nahlásit rozvodnému závodu.
3. Pro dodávku energie do sítě musíte mít licenci dle Energetického zákona č. 458/2000 Sb. ve znění zák. 670/2004 Sb.
Varuji před připojením (tak malého výkonu) k síti.

[Ján Pitoňák]

Asynchronní stroj připojený přes frekvenční měnič a nebo v autonomním provozu má každé otáčky "synchronní".

Synchrónne s čím? S točivým poľom? Potom by musel byť sklz rovný nule.

Asynchronní stroj dodávající energii do sítě s pevným kmitočetem přes měnič může mít v generátorickém stavu libovolné otáčky. To znamená od otáček blízkých nule až po otáčky překračující synchronní otáčky odvozené od kmitočtu sítě.

Áno to platí v prípade rekuperačných meničov, ktoré sa používajú napr. u niektorých veterných elektrárni s asynchrónnymi generátormi. Taký menič však JKlaik používať určite nebude.   

Připojení zdroje k síti není jednoduché. Některé body opakuji.
1. Digitální elektroměr nemá klasickou brzdu proti zpětnému chodu. PŘÍKLAD: Ze sítě odeberete 1 kWh, do sítě dodáte 2 kWh. Zaplatíte 1 + 2 = 3 kWh! Pokud máte dost peněz?

Áno niektoré typy digitálnych elektromerov sčítavajú obidva smery tokov do jedného. Má sa tým zabrániť manipulácii, resp. zneužitiu prehodením prívodov. 

2. Síť bude (byť i jen v jedné fázi) napájena ze dvou stran! Po odpojení distribučního transformátoru ze strany vn bude v síti i na vn straně transformátoru napětí. Stejné nebezpečí je i při odpojení na straně nn. Tím můžete zavinit smrtelný úraz elekrikáře!! Proto musíte připojený zdroj nahlásit rozvodnému závodu.

Toto neplatí u asynchrónnych generátorov, ktoré si odoberajú jalovinu zo siete. Po výpadku elektriny sa generátor veľmi rýchlo odbudí a prestane dodávať prúd.

[Josef Pentoda]

Nepředpokládám že je to podstatné, ale situace se má takto. Občasný kutil v chalupě, osazené jednofázovým el. rozvodem, k níž přiléhá malý potok, na něm samoúčelně a čistě pro radost se točící vodní kolo s teoretickým výkonem cca 200-250W. Kutil přemýšlí, jak potěšení ze svého snažení umocnit přeměnou samoúčelnosti vodního motoru v účel prakticky využitelný, tedy využít místní energetický potenciál třeba k pohonu ledničky a jiných drobných spotřebičů, případně momentální přebytek vracet do sítě a tím vyjít vstříc jak své peněžence, tak svému niterně "zelenému" smýšlení. Výkon kola zmiňovaných 200-250W při cca 40 ot./min.

Není kutil jako kutil. Ve vašem případě bych potok využil ke zřízení vodotrysku na zahrádce před chatou.

[DYDAS]

Ján Pitoňák
Asynchronní stroj připojený přes frekvenční měnič a nebo v autonomním provozu má každé otáčky "synchronní".
Synchrónne s čím? S točivým poľom? Potom by musel byť sklz rovný nule.
Úmyslně jsem uvedl synchronní v uvozovkách.

Nevím jaký měnič bude JKlaik používat, ale pokud bude mít měnič tak musí být schpen práce ve druhém kvadrantu.

Asynchronní generátor může odebírat magnetizační energii ze sítě nebo z připojených kondenzátorů nebo z kapacity napájecího vedení.

[Martin Kurka]

Jklaik má opravdu jen zájem o co nejjednodušší zařízení – žádné frekvenční měniče ani střídače, nic než asynchronní motor nadsynchronně poháněný vodním motorem – vodním kolem, patrně nějaký Poncelet. Výkon a otáčky kola má odhadem ze spádu a průtoku spočítány střídmě.
Jeho spočítání ekonomiky je však horší, zapomněl, že:
1) Kdykoliv může ČEZ vyměnit elektroměr za elektronický a dobročinnost Jklaika v dodávce nadbytečné energie do sítě zadarmo u klasického elektroměru se mění na dvojnásobnou dobročinnost vůči ČEZu – zdarma dodanou energii ČEZu Jklaik ještě ČEZu zaplatí, jako svůj odběr.
2) Kdykoliv změnou průtoku, nebo odpory v mechanizmu mohou otáčky kola klesnout pod synchronní a Jklaik bude elektromotorem za energií placenou ČEZu pohánět potok, aby tekl rychleji. Tento stav nepozná –kolo se bude pořád točit a Jklaik bude v omylu, jak mu to pěkně klape. Například v týdnu bude 5 dnů kolo poháněné elektromotorem a o víkendu bude vyrábět energii (podle přírodních zákonů prší většinou o víkendu).
Proti bodu 2 existuje částečná laciná ochrana – volnoběžka (jako u byciklu, nebo jako bývala u Wartburgu) – při podsynchronníc h otáčkách motor poběží sice naprázdno (sice odběr, ale malý),  ale vodní kolo zpomalí, nebo se až zastaví. 
Proti bodu 2 existuje perfektní ochrana – zpětné wattové relé. To ale stojí řečeno v Budvarové ekonomice (kterou zavedl Jklaik na basy) 300 lahváčů, přitom výnos z 180W 24hodin  365dnů v roce je 400 lahváčů a to jen v případě, že veškerá energie se spotřebuje v chatě samé.
Druhé zpětné wattové relé by bylo potřeba jako ochrana proti bodu 1) – jenže dalších 300 lahváčů

Ale abych odpověděl na prvotázku. Teoreticky je jednofázový motor výhodnější, protože má lepší plnění jednofázovým vinutím a hlavní vinutí má menší ohmický odpor při stejné osové výšce motoru. Jenže jak si sám odpověděl Jklaik, nízkootáčkový jednofázový motor aby jeden špendlíčkem hrabal. Tudíž mírně lepší energetická účinnost jednofázového motoru se ztrácí v převodech do rychla. Převody u vodního motoru nejsou jednoduché, pořád kolem něj cáká voda, v zimě se měnící na ledovou tříšť.

Jklaik správně tvrdí, že asynchronní motor je robustní a odzkoušená a jednoduchá technologie. Jenže to platí pro trojfázový motor a trojfázovou síť. Jednofázový motor vytváří nebo potřebuje eliptické magnetické a točivé pole a jeho eliptičnost, jak již upozornil kolega Rajmont, je závislá na zátěži. Eliptičnost znamená, že se tam mění nějaký vektor napětí a proudu jak velikostí, tak směrem, jsou tu najednou harmonické a vzhledem k možné součinnosti například s nějakým pulzním zdrojem PC, nebo TV to může vytvářet velmi velké podivnosti a rušení. Takže závislosti na velikosti a typu zátěže by klidně mohl být výzkum hodný NASA. Eliptičnost popsali již klasici Křemílek  a Vochomůrka v pohádce o tchoři Šuperkovi – vejce je šišaté, bude s ním legrace. A tady legrace bude a právě před tím varují zkušení praktici anavrhují přejít na ss generátor, nebo na trojfázovou síť. I když proti gustu žádný dišputát a jako zábava to bude aspoň na dlouhé letní i zimní večery. Lepší než na chatě čučet na TV.  A každý koníček a každá zábava a každý dobrý pocit něco stojí, tam je ekonomika v něčem jiném. Tak co.

[Václav 3]

Původně, po přečtení několika prvních příspěvků,  jsem si říkal, že to snad ani nebudu číst. Dnes, když jsem zjistil, že téma má již tři stránky, mi to nedalo a dočetl jsem až do konce. Jediný přínos je ten, že se člověk opět přesvědčí, že pokud někdo chce zrealizovat jakýsi svůj sen, nelze předpokládat, že ho přesvědčí sto odborníků stem argumentů proč to nedělat.

Nyní k samotné problematice: počítat s tím, že RZ nevymění v dohledné době starý elměr za nový, elektronický, je krátkozraké. Elektronické elměry registrují podstatně menší odběry, než klasické elektromechani cké, jsou přesnější, lépe chrání před černým odběrem, takže váš starý přístroj bude nejspíš vyměněn dříve než mu dojde cejchovní termín a buď půjde do šrotu, nebo bude po kontrole cejchovnou prodán do elektroodbytů jako podružný (tytam jsou doby, kdy ještě na začátku 90. let sloužily jako úřední elměry z války a 30. let a nejen na chatách).

Vaše plánované soustrojí považuji za nevhodné z důvodů již zmíněných kolegy výše a také proto, že ho chcete nainstalovat na chatě či chalupě, kde nebude převážnou část doby provozu vůbec kontrolováno.

S ohledem na Vámi požadovanou láci, bych jednoznačně použil jako generátor automobilní alternátor s elektronickým regulátorem, jehož výstupem bych nabíjel akumulátor a vytvořil bych samostatnou stejnosměrnou síť, ze které bych napájel např. zabezpečovací ústřednu, pomocí autonabíječek nabíjel mobilní telefony a případně v noci osvětloval chodníčky na zahradě světýlky s LED. O konverzi stejnosměrného napětí na 230V~  elektronickým měničem bych z důvodů ekonomických i technických také neuvažoval.

Vy se sice o stejnosměrné síti vyjadřujete v jednom ze svých příspěvků dost pohrdavě, ovšem zamyslete se, kolik spotřebičů v domácnosti používá k napájení síťový adaptér na malé ss napětí a zde je další cesta k úsporám. Běžný malý adaptér zapojený celý rok v zásuvce spotřebuje elektřiny podle tarifu i za několik set Kč a to přístroj nemusí ani běžet.  Takováto zařízení by mohla po malých úpravách na ss síť běžet také. Tím bych zajistil jakousi úsporu EE bez nebezpečí, že se úspora promění v dosti velký prodělek.

[JKlaik]

Těší mě že aspoň někteří nepíší zcesty, že si přečetli dotaz a případně aspoň pochytili obsah tématu. Nakonec tedy použiju stávající třífázový motor.

Pane Kurka, jak jsem uvedl, ekonomická stránka pro mě není rozhodující, ale samozřejmě Romanova sponzora bych dělal velmi nerad. Pročež bych určitě dával pozor jaký elektroměr mám osazen, ale zatím je tam mechanický, fungující bez potíží, tak vycházím z toho co je. Až se podmínky změní, budu je řešit. K druhému bodu - pokud vím, nikdo rozumný nedělá vodní pohon tak, že by používal kapacitu veškerého toku a nemyslel na rezervu. Dělá se to tak, že u malých toků stavidly vymezíte poměrně přesně kolik vody vám má jít do kola/turbíny a přebytek odvádíte stranou, přičemž tento přebytek je rezervou. Nicméně vzhledem k existenci nesčetného množství nepředvídateln ých závad se samozřejmě musí mj. zabránit přechodu z generátorickéh o na motorový režim. Je to možné udělat třeba tím relé, nebo také mnohem levněji kladkou se spínačem na pohonném řemenu, nebo mnoha jinými způsoby dle invence konstruktéra. Bod číslo 1 budu řešit až bude aktuální a v tom případě mám vlastně řešení v rukávu záhy. Překonfiguruji stavidla, předimenzuji kolo, zažádám o třífázovou přípojku, osadím silnější motor a pustím do toho plný potenciál potoku, který odhaduji na cca 2kW. Těch pár desítek tisíc na zřízení, revizi a administrativn í záležitosti se mi v podobě plateb od ČEZu formou zeleného bonusu hravě vrátí dřív než zřizovatelům FVE. Závěr bude zřejmý - nelíbilo se vám že jsem vám dodával do sítě bezplatně pár wattů? Tak mi budete platit desetitisíce. Podotýkám ale že to není můj záměr, pouze možné řešení v případě nutnosti.

Pane "Václave 3",  kdyby se to tady tolik hemžilo odborníky, tak by asi nebylo takto triviální téma roztaháno na tři stránky, ale na jednoduchý dotaz by zřejmě padly jednoduché odpovědi ano/ne příp. za jakých podmínek. Co si však myslet, když na dotaz jestli bude fungovat asynchronní třífázový motor jako jednofázový generátor v neostrovním režimu, se dozvídám cosi o stejnosměrných individuálních sítích, že při vracení jednotek wattů do sítě bych se měl snad cítit jako kriminální živel, že 200W nemůže být voda schopná vygenerovat, cosi o frekvenčních měničích, o smrtelném nebezpečí nenapájeného asynchronního generátoru aj. Snad že jsem se ocitl na fóru dyslektiků?
Vím že stejnosměrná síť by měla své využití a možná by byla i efektivnější, ale já jsem přítel jednoduchosti, spolehlivosti a pracnosti jen v míře nezbytně nutné.

Každopádně pár lidí kteří o tématu elektřiny vědí a umí dokonce číst(nebudu jmenovat, je to zřejmé),  se díky Bohu na fóru o elektřině našlo a díky za to. Jinak je ale fenomén mluvicích hlav, které po vzoru našich politiků nemají co říct ale o to rozvláčněji dokáží řečnit, na všemožných fórech velmi rozšířený. Přeji si aby dotyční hlavně nedokázali otrávit ty, kteří mají co říct a jsou ochotní se podělit.

[Krýdl Petr]

Vážený JKlaik, se zájmem sleduji vaši zarputilou snahu o informace ohledně motorického chodu vámi uváděného motoru. Jak je vidět hded tak vás něco od problému neodradí, ale dovolte mi jednu osobní poznámku. Já sám mám trochu zkušenosti s výstavbou a ovládáním MVE a mohu vám sdělit, že uváděné problémy diskutujícími kolegy mohou vzniknout a jsou nejenom nepříjemné, ale hlavně nebezpečné. Jesti chcete jít svojí cestou a na vašem vodním toku si uděláte zkušební polygon, to je vaše věc, právní následky si poté nesete sám nikdo vám to nezakazuje. Podle sděleni ve vašem vysvětlení usuzuji, že o problematice MVE něco víte.
Na váš dotaz, zda bude 3 f motor zapojený v 1 f síti v přeběhu jako generátor vám odpovím, že já osobně to NEVÍM, ani variantu 1 f motoru zapojeného v přeběhu vám taky nepotvrdím.
Zatím na tuto technickou otázku nikdo neodpověděl, tak bych to zkusil přímo na výrobce motoru a ten by vám mohl tyto údaje sdělit. Pro 3 f as. motory se dá s výrobcem mluvit a získat informace (tyto motory jsou trochu upravené).
Vaše zarputilost k plánovanému vyrobenému výkonu v řádech stovek wattů je ovšem obdivuhodná.
Jesti se vám povede váš záměr uskutečnit, dejte na fóru vědět jak jste dopadl.
Přeji vám hodně úspěchů.

[Ján Pitoňák]

Asynchronní stroj připojený přes frekvenční měnič a nebo v autonomním provozu má každé otáčky "synchronní".
Synchrónne s čím? S točivým poľom? Potom by musel byť sklz rovný nule.
Úmyslně jsem uvedl synchronní v uvozovkách.

Neviem, čo ste však chcel tými úvodzovkami povedať?

Nevím jaký měnič bude JKlaik používat, ale pokud bude mít měnič tak musí být schpen práce ve druhém kvadrantu.

Čo máte stále s tým meničom? Načo by si JKlaik komplikoval život. Nie som si istý, či sa vôbec také malé meniče vyrábajú? To nie je totiž obyčajný menič pre riadenie otáčok motora. Videl som hodne väčších aj menších MVE, ale ani jedna nebežala s meničom.   

Asynchronní generátor může odebírat magnetizační energii ze sítě nebo z připojených kondenzátorů nebo z kapacity napájecího vedení.

Z kapacity napájacieho vedenia? To nemyslite Vážne? To by muselo byť aké dlhé vedenie? A čo serióva indukčnosť vedenia?
A načo by ste pripájal kondenzátory, keď máte jalovinu zadarmo zo siete. Kondenzátory sa používajú iba v ostrovnej prevádzke.

[Ján Pitoňák]

To Kurka: Plne súhlasím s vašou odpoveďou v príspevku č.43. Mám,však trochu výhrady voči tomu eliptickému poľu. Jednofázový asynchrónny motor nemá počiatočný rozbehový moment z dôvodu, že nevytvára točivé, ale iba pulzujúce mag. pole. Z toho dôvodu sa používa pomocná fáza zapojená cez kondenzátor resp. cez indukčnosť. Aby sa vinutie motora nepoškodilo, musí sa táto pomocná fáza po rozbehu motora odpojiť. Eliptické pole vzniká v magnetickom obvode motora iba pri rozbehu. Po odpojení pomocnej fáze už toto eliptické pole neexistuje, a motor má už určitý moment, ktorý si môžme predstaviť ako súčet  dvoch opačných momentových charakteristík trojfázového motora.

Či však bude naozaj fungovať jednofázový asynchrónny motor ako generátor neviem. Nikdy som sa s tým nestretol, ale vylúčiť sa to nedá. Určite s tým budú spojené nejaké problémy. V podstate každý jednofázový asynchrónny motor sa vyrába, resp. má vinutie konštruované ako trojfázový motor. Je to iba vec zapojenia jeho vinutí. Asi aj preto sa generátory vyrábajú ako trojfázové. Jednofázové motory sa však použijú tam, kde sa trojfázový motor použiť nedá.
Možno by nebolo na škodu, ak by to JKlaik odskúšal a dal nám vedieť.

[Fuk Tomáš]

To: JKlaik

Vážený pane,
to, že vám někteří diskutující říkají věci, které nechcete slyšet, ještě neznamená, že nemají pravdu.
Jestli jste si nevšiml, jste tu na návštěvě, a není na vás, abyste kritizoval ostatní diskutující. Zabývejte se radši věcnými argumenty.

[Václav 3]

to JKlaik:

Jak vidím, ti, jejichž příspěvky se vám nelíbí, označujete jejich jmény v uvozovkách. Mohu vás ubezpečit, že jsem pokřtěný Václav a jsem třetí ve svém rodu, proč zde nepoužívám příjmení má vážný osobní důvod, který tady nehodlám rozebírat. Ostatně Vy jste se nám zde také nepředstavil skutečným jménem.

Abych odpověděl přímo na Vaši původní otázku (mimochodem špatně položenou): fungovat bude, ovšem s nízkou účinností, protože obvyklá konstrukce jednofázových generátorů je úplně jiná.

[Martin Kurka]

To Ján Pitoňák:

Jednofázový asynchrónny motor nemá počiatočný rozbehový moment z dôvodu, že nevytvára točivé, ale iba pulzujúce mag. pole. ...  Eliptické pole vzniká v magnetickom obvode motora iba pri rozbehu. Po odpojení pomocnej fáze už toto eliptické pole neexistuje, a motor má už určitý moment

Krásně nám to vysvětloval kantor už na průmce:"Když chcete nad hlavou roztočit na špagátě kámen, musíte nejprve vytvořit rukou točivý nebo eliptický pohyb, aby se kámen dal do pohybu. Na ustálené otáčky vám stačí kývat rukou dopředu, nebo dozadu tou správnou frekvencí, mírně vyšší než se točí ten šutr. Mírně je skluz. Pokud chcete zrychlit, nebo zbrzdit, musíte točit mírně elipticky a samozřejmě změnit kmitočet pohybu ruky."
No a já si myslím (nemám to odzkoušené, ani podepřené teorií),  že pokud budu chtít dostat z jednofázově napojeného generátoru nějaký rozumný výkon, že  i tomu jednofázovému zapojení budu muset trvale dodávat nějaké mírně eliptické pole - teda že do pomocné fáze bude třeba pouštět trvale přes kondenzátor magnetizační proud příčného pole - samozřejmě daleko menší než pro rozběh.
Opírám se o praxi, že výkonnější jednofázové elektromotory mají jak běhový, tak rozběhový kondenzátor. A jen rozběhový se odpíná, běhový zůstává a trvale vytváří mírné eliptické pole přispívající stabilitě chodu při změnách zátěže.

Navíc si myslím, že pokud jde o ustálený běh v blízkosti synchronních otáček, že se kmitavé pole v elektromotoru chytí k otáčkám vodního kola a v rámci skluzu do cca 10% nevypadne. Tam problém nevidím. Jenže při náběhu, kdy bude mít vodní kolo vyšší otáčky, kmitavé pole se nechytí a občas to může jít i do silové protifáze.  A tomu vyrovnání otáček pomůže jedině eliptické pole. Takže si myslím, že tam bude potřeba mít kondenzátor trvale.
Ale to jsou jen teorie, pokud má někde na střední škole někdo v laboratoři postavenou úlohu na měření asynchronního motoru v generátorickém režimu, pak je úprava zapojení  a ověření této teorie otázkou 15 minut. Třeba se někdo z kolektivu profesorů ozve.

Či však bude naozaj fungovať jednofázový asynchrónny motor ako generátor neviem. Nikdy som sa s tým nestretol, ale vylúčiť sa to nedá.

Podle Cimrmanovy vylučovací teorie je vyloučeno, aby tomu bylo jinak.

S tímto zapojením jsem se já také nikdy nesetkal. Proto je toto téma odborně zajímavé, ne proto, že by zde všichni chtěli tazateli horlivě pomoci, jen proto, že je to téma, ke které mu se i v archivu bude někdo vracet a které může někdo z osvícených vyučujících dát jako úlohu pro měření.

Možno by nebolo na škodu, ak by to JKlaik odskúšal a dal nám vedieť.

Tazatel je stejně o svém řešení přesvědčen a podle Cimrmanovy teorie je vyloučeno, aby to udělal jinak. A jestli dá vědět, jak dopadnul to bude ten přínos.  Osobně si myslím, že to nebude naprosto jasné průkopnictví slepých uliček, ale že to bude stát hodně času, prostředků i nervů při zkoušení. Je to zábava pro volný čas, která má možnost ukončení přechodem na standardní trojfázové řešení.