Zohledňuje se u impedance poruchové smyčky charakteristika jistícího prvku?

[Jan Polínek]

Bere se v potaz charakteristik a jistícího prvku při výpočtu např. impedanční smyčky, nebo když bych chtěl v síti TT použít jako ochranu pouze jistící prvek?

[Jirka Š. Svejkovský]

Samozřejmě.

U ochrany automatickým odpojením musíte poruchový proud dostat nad zkratovou část charakteristik y. U jističů jsou to násobky 5 (B),  10 (C) a 20 (D) jmenovitého proudu, u pojistek je nutné znát její charakteriskik u. Pro proudový chránič platí obvykle pětinásobek reziduálního proudu.

Z toho také vyplývá, že u ochrany TT jističi a pojistkami velkou slávu nenaděláte (nemluvím o jištění proti přetížení). Pro 16A/B potřebujete 2,8 Ohm, s bezpečnostním koeficientm je to 1,9 Ohm. Takové uzemnění asi nemáte.

Zde je použití FI na místě (čl. 411.5.3). Ověření provedete podle vzorečku R_A x I_DN < 50V. Pokud je hodnota uzemnění například 10 Ohm a chránič 100mA (pro účely výpočtu budem počítat pětinásobek, tedy 500mA),  vyjde nám, že 5V < 50V a je vyřešeno.

[Rozmahel Vladimír]

Pouhý dotaz:
Ve 4-41 je uveden základní vzorec RA x IDN < 50V. 50V platí pro normální prostory.
Idn je uveden jako jmenovitý reziduální. Není tam násobek.
Který článek nařizuje provádět výpočet s 5xIdn?
Chápu to tak, že se předpokládá, že 5x je reálný stav při poruše a při tom je zaručen čas odpojení dle tab.41.1. viz. Poznámka 4.

[Jirka Š. Svejkovský]

Ten článek píše 50V bez ohledu na vnější vlivy. Nevidím v tom problém, podmínka se splní lehce i pro menší napětí.

Pětinásobek se uvažuje v Poznámce 4 a je to celkem rozumný požadavek. Já to tak pochopil a počítám s ním. Pokud někdo bude počítat pouze s jednonásobkem, asi se nic neděje.

Jinak se soustavou TT se moc nesetkávám, jednou jsem jí potkal na nádraží ČD, kde tím byly napájeny reklamy a informační panely.

[Jan Polínek]

Samozřejmě.

U ochrany automatickým odpojením musíte poruchový proud dostat nad zkratovou část charakteristik y. U jističů jsou to násobky 5 (B),  10 (C) a 20 (D) jmenovitého proudu, u pojistek je nutné znát její charakteriskik u. Pro proudový chránič platí obvykle pětinásobek reziduálního proudu.

Z toho také vyplývá, že u ochrany TT jističi a pojistkami velkou slávu nenaděláte (nemluvím o jištění proti přetížení). Pro 16A/B potřebujete 2,8 Ohm, s bezpečnostním koeficientm je to 1,9 Ohm. Takové uzemnění asi nemáte.

Zde je použití FI na místě (čl. 411.5.3). Ověření provedete podle vzorečku R_A x I_DN < 50V. Pokud je hodnota uzemnění například 10 Ohm a chránič 100mA (pro účely výpočtu budem počítat pětinásobek, tedy 500mA),  vyjde nám, že 5V < 50V a je vyřešeno.

Ten výsledek, by měl potom být 0,625ohm.Jestliže tam započítám i tu charakteristik u 16krát 5= 80 a potom 50:80=0,625.

[Rozmahel Vladimír]

TO:Polínek
Původní výpočet je správně. U jističe se uvažuje 230V. Je to změna oproti ...1010.
Ty chrániče ohledně Ia platí obecně i pro TN.
Viz.411.4.4 a Poznámka.
Ty napětí jsou podle prostorů obecně. Viz. např. NA.4   33 2000-6.

[Jirka Š. Svejkovský]

Nee, ten vzoreček platí při použití proudového chrániče. Ten je mimochodem pro soustavu TT povinný (čl. 411.5.2). Jeho úkolem je pouze ověření, zda při poruše nepřesáhne napětí 50V. Je to trošku hloupost, protože chránič proud neomezí co do velikosti ale pouze v čase a proto je výpočet s dosazeným pětinásobkem (reálnější hodnota) lepší (dle mého názoru).

Ostatně hodnotu uzemnění 0,6 Ohm nedosáhnete ani náhodou.

Mrkněte do ČSN 33 2000-4-41 ed. 2 na článek 411.5. Tam je vše popsáno.

[Rozmahel Vladimír]

Jeho úkolem je pouze ověření, zda při poruše nepřesáhne napětí 50V. Je to trošku hloupost, protože chránič proud neomezí co do velikosti ale pouze v čase a proto je výpočet s dosazeným pětinásobkem (reálnější hodnota) lepší (dle mého názoru).

To je právě ta změna v úhlu pohledu na ochranu před dotykem. Rozhodující veličina je čas. Tab. 41.1.
Chápu to tak, že pokud vyjde výpočet při Idn nebo i při měření vybavení chrániče s Idn, tak při 5 násobku je ten čas tutovka.

[Jan Polínek]

Nee, ten vzoreček platí při použití proudového chrániče. Ten je mimochodem pro soustavu TT povinný (čl. 411.5.2). Jeho úkolem je pouze ověření, zda při poruše nepřesáhne napětí 50V. Je to trošku hloupost, protože chránič proud neomezí co do velikosti ale pouze v čase a proto je výpočet s dosazeným pětinásobkem (reálnější hodnota) lepší (dle mého názoru).

Ostatně hodnotu uzemnění 0,6 Ohm nedosáhnete ani náhodou.

Mrkněte do ČSN 33 2000-4-41 ed. 2 na článek 411.5. Tam je vše popsáno.

Norma udává,že se může použít jako ochrana i nadproudový prvek,pokud se dosáhne dostatečně nízké impedance. Samozřejmě proudové chrániče jsou tu zcela na místě. P.S. Když u těch chráničů nebudu brát v potaz,ten 5násobek,ale jen R=50:0.03,co se stane?

[IM]

Ostatně hodnotu uzemnění 0,6 Ohm nedosáhnete ani náhodou.

Často ho někdo dosáhne, ale chybným měřením.

[Jirka Š. Svejkovský]

Nic.

Pro vzorec 50V/0,03A vám vyjde odpor uzemnění 1,7 kOhm (to dáte, ne?) oproti 330 Ohm (to dáte taky).

Pro splnění podmínek automatického vypnutí v dostatečně krátkém čase R < Uf/Ia je to 230/0,03 (resp. 230/0,15) vychází 7,7 kOhm (resp. 1,5 kOhm).

Jinak, nemusíte použít chránič 0,03A, stačí 0,1A. Zamezíte tím nežádoucímu vypnutí. Hodnoty odporu uzemnění si snadno přepočítáte, ale pořád zůstávají na snadno realizovatelný ch hodnotách. Na rozdíl od jističe 16A/B.

Často ho někdo dosáhne, ale chybným měřením.

Často ho někdo dosáhne záměnou za odpor smyčky naměřený klešťákem

[Jaroslav Hasala]

V situacích, kdy je použitá rozsáhlejší uzemňovací soustava a je spojeno "všechno se vším" je poměrně obtížné doměřit se nějakých použitelných hodnot. Zejména v průmyslu nebo v zemědělství (kovové konstrukce) je měření zemního odporu někdy v podstatě neproveditelné .
Jinak je pravdou, že (čistá) hodnota zemního odporu pod 1 Ohm je velmi vyjímečná záležitost.

[Rozmahel Vladimír]

Ano, to je pravda. Ale i u rozpojeného zemniče, / mám na mysli např. vývod FeZn ze země / měřeného PU 430 se taková hodnota dá naměřit. Je to dáno tím, že ta páska je smyčkováním napojena přes rozlehlou síť a je jinde galvanicky spojena s PEN. Např. velké středisko ZD. Je nesmysl toto spojení jinde demontovat a zkoušet zjišťovat odpor samotné pásky. Není ani znalost o tom, kde to spojení může všude být. Vývod FeZn ze země je ale v daném místě pro účel měření zemnič, průřez vstupující do země je vyhovující a hodnota je taková jaká se naměří.

[cenda101_1]

Takhle jsem měřil odpor uzemnění na nové hale v podniku. Podnik u řeky, 20m od trafostanice. Všude kolem beton a asfalt takže zatloukat někam kolíky bylo nemožné. Tak jsem si natáhl k svodu prodlužovák změřil jsem si impedanci L-N na prodlužováku. Pak jsem si změřil impedanci L-Svod. Od toho jsem odečetl L-N/2 a vyšlo mi 0,2 Ohmu  . Schodili jsme hlavní vypínač odpojili přívodní PEN vodič a to semé. Je to kovová hala spojená se vším v okolí a nad 0,2 Ohmu jsme se nedostali.

[Jirka Š. Svejkovský]

Průmyslové areály, to je jiná liga. Tam se obvykle odpor uzemnění určí befelem a hotovo. Třeba 0,5 Ohm a nejsou daleko od pravdy. Pak stačí ověřit spojitost se zemí a máte vyděláno.

[Jan Polínek]

Nic.

Pro vzorec 50V/0,03A vám vyjde odpor uzemnění 1,7 kOhm (to dáte, ne?) oproti 330 Ohm (to dáte taky).

Pro splnění podmínek automatického vypnutí v dostatečně krátkém čase R < Uf/Ia je to 230/0,03 (resp. 230/0,15) vychází 7,7 kOhm (resp. 1,5 kOhm).

Jinak, nemusíte použít chránič 0,03A, stačí 0,1A. Zamezíte tím nežádoucímu vypnutí. Hodnoty odporu uzemnění si snadno přepočítáte, ale pořád zůstávají na snadno realizovatelný ch hodnotách. Na rozdíl od jističe 16A/B.
Často ho někdo dosáhne záměnou za odpor smyčky naměřený klešťákem

Děkuji!