Znáte definici tl.nouzového vypnutí dle ČSN EN 60 204-1 z r.95?

[Miroš Jan]

Petře norma ČSN EN 60 204-1, z Října 1992, nahradila normu ČSN 33 2200 část 1 z 15. 2. 1988 v celém rozsahu. Takže pokud je uvedená instalace z roku 1995,měla by odpovídat již žhora uvedené normě.

ČSN 33 2130 (1983) - kapitola 6 - elektrické silové rozvody v zemědělských provozech,
čl. 6.5.2 - U technologickýc h linek je nutno instalovat zařízení "Central stop" pro rychlé zastavení celé technologické linky. Zařízení "Central stop" nesmí vyřadit z funkce ta zařízení, která slouží k zajištění bezpečnosti, nebo jejichž provoz nesmí být okamžitě přerušen (odsávání nebezpečných látek, osvětlení). Zařízení "Central stop" nelze považovat za hlavní vypínač objektu, jímž lze odpojit elektrické zařízení v případě požáru. Jako zařízení "Central stop"  může být použit hlavní vypínač objektu. Provedení zařízení "Central stop" musí odpovídat ČSN 34 1630 (ČSN 34 1630 bude nahrazena normou ČSN 33 2200)

Kapitola 6, z ČSN 33 2130, byla nahrazena normou ČSN 33 2000-7-705, 1992.

Posuzovat instalaci nebo technologické zařízení které bylo instalované někde před 20 roky není jednoduché a ani nemůžete požadovat jednoznačnou odpověď. Jak uved již P.Doležal, v normě 34 1630 se doporučovalo hřibové tlačítko. Domnívám že je důležité aby tlačítka byly řádně označené k čemu slouží a obsluha byla o tom poučena. Jestliže je v provozu více tlačítek a obsluha neví k čemu slouží, tak je jedno jestli mají aretaci, nebo výrazný podklad, když nejsou schopni tlačítka vypnout protože je nikdo nepoučil. Doporučuji zvýraznit pozadí tlačítek a doplnit k čemu slouží. Bude to rychlejší než shánět vhodný článek do závady.
Posuzovat by jste měl jak jsou tlačítka zapojena a co vypínají. Aby vám u té dojírny nevypnuly celou budovu včetně osvětlení a obsluha by klopítala potmě mez dobytkem. Už 34 1630 doporučovala zapojovat na funkci centrál stop vypínacích kontaktů. Zdaleka ne všechna zapojení byla takto provedena. Pokud je nějaká dokumentace, mělo by se z ní vycházet. Zatím se na vše díváme z pohledu norem. Zkuste si přečíst a prostudovat NV č.378/2001, kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů a technických zařízení. Možná že z toho budete, anebo také nebudete chytřejší. Odkažte provozovatele na posouzení rizik na pracovištích.

Já si myslím, že to zas až tak složité není.

[Petr Doležal]

Hmm, já čerpal informace odtud

[Miroš Jan]

Petře čerpal jsem ze svého archivu.

[Petr Doseděl lit]

to Rozmahel - "Asi je taky nutno zohlednit možnost snadného zneužití tlačítka pro Blackout. Zrovna tak nahoře, když bude jeřáb vyjetý dozadu, je pro obsluhu jeřábu cesta zpět pěšky docela horor bez zábradlí. Vypnutí seníku plného teplého sena..." Naprosto souhlasím. U seníku jako jediný význam tl.nouz. vidím pro rychlé vypnutí v případě požáru. Tomu, ale odporuje znění normy 33 2130 "Central stop" nelze považovat za hlavní vypínač objektu, jímž lze odpojit elektrické zařízení v případě požáru",  jak upozornil kolega Kvita. Pak ale nechápu proč tam ty tlačítka občas jsou. Snad jen proto, aby to měla obsluha při odchodu jednodušší s vypínáním. Jako ideální bych viděl nahradit hřibová tl. tlačítkami pod sklem, aby byla zabezpečena ochrana proti Blackoutu.

to Nosek - Ano jsem stejného názoru - "Doporučuji zvýraznit pozadí tlačítek a doplnit k čemu slouží. Bude to rychlejší než shánět vhodný článek do závady." Tyto nápravná opatření se budu snažit realizovat.

Shrnutí: Čili od r.1985 kdy vyšla 1.edice normy 33 2200 musí být tl.nouz.vyp. hřibovitého tvaru na žlutém podkladu. Předpokládám že 1.edice normy ČSN EN 60 204-1 přejala tyto podmínky v tom smyslu, že musí být (ne pouze doporučení). Souhlasíte páni kolegové?
Jen mi není jasná ještě zcela ta aretace. v první ed. 33 2200 se píše v kap.5.6.1.3 "Je-li na stroji několik ovládačů zařízení nouzového zastavení, musí ovládací prvek zůstat po zapůsobení ve vypnuté poloze a stroj může být znovu spuštěn až po mechanickém uvedení ovládacího prvku do původní, výchozí polohy." Měnili následující normy tento text?

[Rozmahel Vladimír]

Pokud máme oba na mysli halové seníky, které se budovaly v 80. letech, tak ke všem byla obsažná technická dokumentace. Při pravidelné revizi musíte porovnat shodu tohoto zařízení s projektovou dokumentací a postupovat podle tehdy platných předpisů. Dle mého soudu je vhodné posoudit podmínky automatického odpojení podle platných předpisů. Tím chci říct, že dohledávat při pravidelné revizi něco dle nových předpisů není váš úkol, pokud o to nejste požádán.
Vypínač central stop by neměl vypínat osvětlení, atd... Tím se to míjí účinkem pro účel vypnutí při požáru.
Aby mohl být použit z důvodu požáru, musel by vypínat hlavní jistič, včetně vedení k tlačítkům / podle zapojení / aby byl objekt skutečně bez napětí.
Dole začne hořet, někdo použije central stop a jeřábník vzadu má smůlu...
Praxe ukázala, že pokud se nepodaří uhasit oheň v takové seníku v okamžiku vzniku, pomocí PHP, tak celý objekt vyhoří a není možno nic zachránit, samozřejmě podle množství naskladnění. Pouze chladit okolí. Rychlý zásah ale předpokládá přítomnost obsluhy, která oheň včas zpozoruje, atd....
Jinak citované čl. 6.5. a další v ČSN 33 2130 mají nadpis pevné připojení spotřebičů a mluví se tam o pracovních strojích, nebo strojích sdružených do linek. Nevím zda je to správné aplikovat na el.instalaci seníku.

[Jiří Buben]

Jen mi není jasná ještě zcela ta aretace. v první ed. 33 2200 se píše v kap.5.6.1.3 "Je-li na stroji několik ovládačů zařízení nouzového zastavení, musí ovládací prvek zůstat po zapůsobení ve vypnuté poloze a stroj může být znovu spuštěn až po mechanickém uvedení ovládacího prvku do původní, výchozí polohy." Měnili následující normy tento text?

Řekl bych, že v principu to zůstalo stejné.
Důležité jsou také požadavky v té době platné ČSN EN 418 u nás vydané v 5/1994, která stanovovala konstrukční zásady pro zařízení nouzového zastavení. V článku 4.1.11 se hovoří o to, že jakýkoliv úkon na ovladači, jehož následkem je vyvolání příkazu nouzového zastavení, musí současně způsobit zablokování ovládacího prvku, aby i při přerušení působení na ovladač zůstal příkaz nouzového zastavení zachovan až do doby než se ovládací prvek opět nenastaví. V článku 4.1.12. se hovoří o tom, že opětovné nastavení ovládacího prvku musí být možné pouze ručně.
Takže toto byly v té době jasné ukazatele na nutnost použít ovladače nouzového zastavení s aretací.
Já jsem i u hodně starých strojů pokud to bylo trochu možné raději doporučil vyměnit ,  nebo sám vyměnil tlačítka nouzového zastavení za nová s aretací. Tím se nic nezkazí, právě naopak. Pokud někdo na jednom stanovišti použije tlačítko nouzového zastavení, nehrozí, že mu to obsluha u ovládacího panelu znovu zapne aniž by řešila kde a proč toto bylo aktivováno.

[Miroš Jan]

Shrnutí: Čili od r.1985 kdy vyšla 1.edice normy 33 2200 musí být tl.nouz.vyp. hřibovitého tvaru na žlutém podkladu. Předpokládám že 1.edice normy ČSN EN 60 204-1 přejala tyto podmínky v tom smyslu, že musí být (ne pouze doporučení). Souhlasíte páni kolegové?
Jen mi není jasná ještě zcela ta aretace. v první ed. 33 2200 se píše v kap.5.6.1.3 "Je-li na stroji několik ovládačů zařízení nouzového zastavení, musí ovládací prvek zůstat po zapůsobení ve vypnuté poloze a stroj může být znovu spuštěn až po mechanickém uvedení ovládacího prvku do původní, výchozí polohy." Měnili následující normy tento text?

K tomu prvnímu odstavci, ano ovladač nouzového vypnutí musí být hřibového tvaru,musí být na žlutém podkladě.
 
K tomu druhému odstavci ano ovladač nouzového vypnutí musí být s aretací.

Nějak nechápu, proč neustále uvádíš normu ČSN 33 2200, když její platnost skončila v roce 1992, a ty uvádíš, že zařízení je z roku 1995?
 

[Miroš Jan]

Jenom doplním. Kontakty přístrojů ovladačů nouzového zastavení s funkcí nuceného rozpínání. Také musí být opatřeny značkou,(šipka v kroužku směřující z leva do prava) grafickou podobu nemám zrovna po ruce.