K čemu vlastně slouží bezpečná vzdálenost u hromosvodů?

[Pavel Ryšavý]

Protože to chce pojišťovna...

No a dál už neřešte jestli hromosvod ano nebo ne, ale jak

[RadekBeč]

No právě...
A jak?

[Lukáš Rotrekl]

Zeptám se: Hromosvod na fve ano či ne?
Co si o tom myslíte? Spousta lidí ho dělá, spousta ne. Není to žel malá investice.

To myslíte vážně? Navrhoval sem hromo na FVE jednomu "kamarádovi",  Celková investice cca 16M Kč. Z toho hromosvod a uzemnění tvořil naprosto šílených 200t Kč. tj  1,25%. Je fakt, že by se k tomu musely přihodit ještě zemní práce, které tipuju někde lehce pod  100t Kč, takže se dostaneme na náklad neuvěřitelných a naprosto šílených cca 1,75 %....
Nojo, když on ten hromosvod nevyrábí......

[RadekBeč]

To myslíte vážně? Navrhoval sem hromo na FVE jednomu "kamarádovi",  Celková investice cca 16M Kč. Z toho hromosvod a uzemnění tvořil naprosto šílených 200t Kč. tj  1,25%. Je fakt, že by se k tomu musely přihodit ještě zemní práce, které tipuju někde lehce pod  100t Kč, takže se dostaneme na náklad neuvěřitelných a naprosto šílených cca 1,75 %....
Nojo, když on ten hromosvod nevyrábí......

Ano myslím. Přesně,hromosvod nevyrábí.
Ale jde o to jestli se vyplatí ta investice do něčeho co investorovi nezaručí  kýženou ochranu.
A je nesmysl tvrdit,že 1,75% nejsou peníze.
Benzín taky lidi kupují o 40haléřů/l levněji. A ušetří celých 20Kč na 50 litrech. A proč tedy?? Jsou to vždy jen peníze.
Pan Ryšavý správně konstatoval,že dle pojistné smlouvy.
Ale když to pojistka nevyžaduje?
PS: nemyslím uzemnění, to beru jako samozřejmost. Jde mi o kvalitní oddálené jímače- ano či ne.

[Fuk Tomáš]

Ale jde o to jestli se vyplatí ta investice do něčeho co investorovi nezaručí  kýženou ochranu.

To je snad na projektantovi, aby spočítal riziko, že dojde k významné škodě (pojistka asi nebude zahrnovat i ušlé tržby za dobu opravy, zvlášť pokud pojistná smlouva LPS nevyžaduje, o nějaké spoluúčasti nemluvě),  a aby to porovnal s náklady na LPS, jak mu to ostatně doporučuje i ČSN EN 62305.
To se nevyřeší diskusí na internetu, ale případ od případu zodpovědným výpočtem.

FVE za 16 M vyrobí za průměrný červenec el. energie za 150.000 Kč (v cenách pro FVE postavené v r. 2010). Ještě pořád vám 1,75% pořizovací ceny FVE připadá hodně?

[Jan Alin]

Jaký je vlastně rozdíl při úderu blesku do oddáleného jímače a při úderu do kovové konstrukce solárních panelů? Jímače které jsem viděl na místech kde určitě došlo v posledních deseti letech k úderu blesku nebyly ani nijak opáleny. Konstrukce to vydrží zrovna tak. V místě úderu s největší pravděpodobnos tí dojde k poškození panelu a průrazu izolace ale jak konstrukce tak hromosvod jsou z principu na jednom zemniči a tím pádem rozdíl potenciálů vzniklý úderem bude v obou případech zhruba stejný. Je to opravdu kromě pojišťovny takový rozdíl?

[RadekBeč]

Jaký je vlastně rozdíl při úderu blesku do oddáleného jímače a při úderu do kovové konstrukce solárních panelů? Jímače které jsem viděl na místech kde určitě došlo v posledních deseti letech k úderu blesku nebyly ani nijak opáleny. Konstrukce to vydrží zrovna tak. V místě úderu s největší pravděpodobnos tí dojde k poškození panelu a průrazu izolace ale jak konstrukce tak hromosvod jsou z principu na jednom zemniči a tím pádem rozdíl potenciálů vzniklý úderem bude v obou případech zhruba stejný. Je to opravdu kromě pojišťovny takový rozdíl?

Děkuji!!

Neumím izolovat konstrukci,tak aby nebyl byť s oddáleným jímačem spojen.

[Jan Alin]

Děkuji!

Neumím izolovat konstrukci,tak aby nebyl byť s oddáleným jímačem spojen.

Aby jsme si rozuměli, netvrdím že je tam hromosvod úplně zbytečný ale jeho hlavní důvod vidím v požadavku pojišťovny nikoli ve vzniklých škodách po úderu. Spíš bych viděl smysl investovat řádně do přepěťových ochran. Na druhou stranu kolem této technologie jen chodím nemám ji rád a neznám ji takže se mohu mýlit.

[RadekBeč]

Aby jsme si rozuměli, netvrdím že je tam hromosvod úplně zbytečný ale jeho hlavní důvod vidím v požadavku pojišťovny nikoli ve vzniklých škodách po úderu. Spíš bych viděl smysl investovat řádně do přepěťových ochran. Na druhou stranu kolem této technologie jen chodím nemám ji rád a neznám ji takže se mohu mýlit.

Rozumíme. Taky neříkám nikdy, neříkám k ničemu. Ptám se jak to třeba řeší jiní. Svodiče mohu dát na odvody,ale jednotlivé panely neochráním . Jsou na konstrukci krásně spojené se zemí.
Pozor stále mluvím o fve na poli s konstrukcí v zemi. Na střeše, panelech atp. je to něco jiného. Tam se to udělat izolovaně, Dehn to umí dobře,ale nevejde se člověk do těch 2% 

[Fuk Tomáš]

Neumím izolovat konstrukci,tak aby nebyl byť s oddáleným jímačem spojen.

Nějak nerozumím Vašim pochybnostem.
Jestli jsem to správně pochopil, tak při cestě blesku mrak - oddálený jímač - svod - zemnič - země - nosná konstrukce panelů se obáváte, že se na nosnou konstrukci přenese nějaké nepříjemně vysoké napětí.
Tak tomu ale není. Zemina není zrovna dobrý vodič, a pokud je zemnič hromosvodu dostatečně vzdálen od stojin té podpůrné konstrukce (aby nedošlo k přeskoku),  tak se do nejbližší stojiny - přes její poměrně velký zemní odpor - dostane jen malá část bleskového proudu, který se už pak tou konstrukcí v pohodě rozvede do ostatních stojin, bez nějakých extrémních napěťových efektů.

[RadekBeč]

Nějak nerozumím Vašim pochybnostem.
Jestli jsem to správně pochopil, tak při cestě blesku mrak - oddálený jímač - svod - zemnič - země - nosná konstrukce panelů se obáváte, že se na nosnou konstrukci přenese nějaké nepříjemně vysoké napětí.
Tak tomu ale není. Zemina není zrovna dobrý vodič, a pokud je zemnič hromosvodu dostatečně vzdálen od stojin té podpůrné konstrukce (aby nedošlo k přeskoku),  tak se do nejbližší stojiny - přes její poměrně velký zemní odpor - dostane jen malá část bleskového proudu, který se už pak tou konstrukcí v pohodě rozvede do ostatních stojin, bez nějakých extrémních napěťových efektů.

Jestli se mýlím,tak jedině dobře. Ale jde o to,že konstrukce bývají od sebe vzdálené relativně málo. Např:4m. Takže 2m bývá tak střed mezi nimi. Myslíte tedy,že to je dostatečná vzdálenost, aby nedošlo k poškození panelů? Děkuji

[Jan Alin]

Jestli jsem to správně pochopil, tak při cestě blesku mrak - oddálený jímač - svod - zemnič - země - nosná konstrukce panelů se obáváte, že se na nosnou konstrukci přenese nějaké nepříjemně vysoké napětí.

O nosnou konstrukci nejde, ta vydrží i přímý zásah. Při úderu blesku dojde ovšem k velkému rozdílu potenciálů mezi potenciálem konstrukce kde bude vlastně takřka potenciál místa úderu blesku a mezi potenciálem vlastních panelů a vodičů mezi nimi. Zemnič se v poli panelů oddálit zrovna moc nedá, je to jako kličkování mezi řádky brambor. Podobné jako to bylo u diskutovaného úmrtí po úderu blesku chlapa v chatě u stolu.

[Lukáš Rotrekl]

Jen aby nedošlo k mýlce, mých zmiňovaných cca 200 000Kč bylo vč. uzemnění!
Jímače už byly v podstatě minimum.  Myslím to tehdy vycházelo asi na 90 jímačů AlMgSi (možná pak investor chtěl i pozink) 4m délky. Bylo navrhováno pro LPSII.

Samozřejmě riziko nejde vyloučit, ale taky nemusíte pojišťovat. Ale měl bych obavu, že pojišťovna, pak nepojistí ani proti krádeži, aby nedocházelo k tomu, že panely poškozené bleskem, druhý den v poledne nebudou hlášeny jako ukradené...... .

[Fuk Tomáš]

O nosnou konstrukci nejde, ta vydrží i přímý zásah. Při úderu blesku dojde ovšem k velkému rozdílu potenciálů mezi potenciálem konstrukce kde bude vlastně takřka potenciál místa úderu blesku a mezi potenciálem vlastních panelů a vodičů mezi nimi. Zemnič se v poli panelů oddálit zrovna moc nedá, je to jako kličkování mezi řádky brambor. Podobné jako to bylo u diskutovaného úmrtí po úderu blesku chlapa v chatě u stolu.

Myslím, že nikoli.
U toho chlapa blesk nebyl zaveden hluboko do země, ale dostal se na povrch a hledal si další cestu. Chlapovou smůlou bylo, že si ji našel po povrchu, směrem pod chalupu.

U zemniče hromosvodu je situace jiná - proud je zaveden hluboko do země a odtamtud se šíří všemi směry - tedy také ke stojinám té panelonosné konstrukce. Ale už se do těch stojin dostane jen zlomek celkového proudu, a ten ta konstrukce v pohodě rozvede. Potenciál, na který se konstrukce dostane, bude o několik řádů nižší, než jaký by byl při přímém zásahu do té konstrukce.

[Fuk Tomáš]

Dostal jsem echo, že u FVE bývá ta panelonosná konstrukce napojena na tentýž zemnič, jako hromosvod.
V takovém případě je ovšem přínos oddáleného svodu podstatně menší, než jsem uváděl pro oddálený zemnič.

[Jan Hájek]

Čím dále je jímací tyč od panelů FVE, tím menší je elektromagneti cká indukce, která také poměrně úspěšně posílá panely do křemíkového nebe.
Kolik se do panelu dokáže naindukovat, zjišťovali kolegové v Neumarktu  ještě v době, kdy se černaly pouze střechy nadšenců, to DEHN + SÖHNE odlišuje od konkurence. Protože nejlepší ochranu navrhne pouze ten, kdo toho zná nejvíc.
http://www.kniska.eu/x/pix/fve_planky/fve_indukce/view

Na co v této diskuzi o oddálených hromosvodech pro FVE zapomínáte, jsou svodiče přepětí resp. svodiče bleskových proudů v aplikaci, bez kterých by oddálený hromosvod zas tak dobře nefungoval, to ony srovnají potenciál mezi zemničem a DC/AC obvody.

[Jan Alin]

U zemniče hromosvodu je situace jiná - proud je zaveden hluboko do země a odtamtud se šíří všemi směry - tedy také ke stojinám té panelonosné konstrukce. Ale už se do těch stojin dostane jen zlomek celkového proudu, a ten ta konstrukce v pohodě rozvede. Potenciál, na který se konstrukce dostane, bude o několik řádů nižší, než jaký by byl při přímém zásahu do té konstrukce.

Ano není to přímo stejný potenciál ale ať už chceme nebo ne je to obdobný efekt jako když spadne drát vysokého napětí na zem. Pokud do toho přivedu izolovaně jiný potenciál ze vzdáleného místa tak dostanu rozdíl potenciálů takřka v maximální hodnotě. Panel se tak dostane do pozice vrabce sedícího na drátě kterému někdo podal vzdálenou nulu izolovanou na ? 4kV ? to hodnotu jsem plácnul, netuším kde může být v takové soustavě nejslabší místo.
Nevím kde a jak jsou zapojeny svodiče přepětí a jak v tomto případě budou fungovat, myslím že pro panely v místě úderu blesku pozdě protože k průrazu dojde zřejmě na panelu a svodič zachrání rozšíření přepěťové vlny v soustavě.

[Jan Alin]

Na co v této diskuzi o oddálených hromosvodech pro FVE zapomínáte, jsou svodiče přepětí resp. svodiče bleskových proudů v aplikaci, bez kterých by oddálený hromosvod zas tak dobře nefungoval, to ony srovnají potenciál mezi zemničem a DC/AC obvody.

Ano, kvalitní a dobře provedené svodiče bych v tomto případě považoval za řádově důležitější pro ochranu, než to, jestli je hromosvod oddálený, nebo slouží nosná konstrukce zároveň jako jímač. Ovšem tento názor mám jen v případě pole plné železa a fotovoltaiky.