Mohu fyzicky pocítit vliv napětí pokud budu stát pod vedením 400kV?

[Jiří_Hrubý]

Tohle brnění je jev běžný, pod vedením může člověka brnět i oděv příp. jeho části. Brnění při dotyku druhé osoby je vlastně vyrovnávání potenciálů-tedy napětí, ptž tělo je také vodič a proto i na něj působí indukce. Pod vedením 400kV můžete pozorovat proměnnou intenzitu tohoto jevu v závislosti na vzdálenosti od vodiče- pokud budete před nebo mezi vodiči (myšleno na zemi) je intenzita nízká a stoupá s přiblížením  pod vodič. Vliv má pochopitelně i proud vodičem.
Bezpečností těchto zařízení pro okolí  se zabývá  480/2000.

[Miroslav Macek]

Horizontální uspořádání vodičů 400kV vedení (které se často v Česku používá),   dává nejvyšší hodnoty elektrického a magnetického pole - ve srovnání s jinými možnými konfiguracemi vedení.
Orientační hodnoty (ve vzdálenosti cca 40m od osy vedení) se pohybují kolem cca 20mG resp. 0.5kV/m.
Proto není vhodný rychlý průjezd např. na kole nebo v otevřeném kabrioletu pod těmito vedeními - indukované hodnoty v organismu řidiče nebo případné spolujezdkyně mohou být vysoké

[Fuk Tomáš]

Horizontální uspořádání vodičů 400kV vedení (které se často v Česku používá),   dává nejvyšší hodnoty elektrického a magnetického pole - ve srovnání s jinými možnými konfiguracemi vedení.

Že dává nejvyšší/nejhorší z možných, to bych netvrdil. Sice není nejlepší, ale např. uspořádání vodičů nad sebou, ve svislé rovině, by bylo ještě výrazně horší.
Ale je pravda, že přizvednutí prostředního vodiče nad rovinu krajních dává nižší hodnoty elmg. pole pod vedením. Pro rozteč vodičů 12 m a výšku nad terénem 40 m mi vychází optimální přizvednutí prostředního vodiče 3,6 m (a pro výšku 20 m nad terénem optimální přizvednutí 7,2 m).

[Miroslav Macek]

Že dává nejvyšší/nejhorší z možných, to bych netvrdil. Sice není nejlepší, ale např. uspořádání vodičů nad sebou, ve svislé rovině, by bylo ještě výrazně horší.
...

Takové vedení, jaké popisujete, se (pro napětí 400kV a více) v Česku nepoužívá.
Používá se vedení, které má vodiče nad sebou, ale ne v jedné svislé rovině. Je-li takovéto uspořádání dvojité a a zrcadlově symetrické (častý případ např. u 110kV stožárů v Česku),  pak dává naopak příznivější výsledky (ve srovnání s horizontálním typem).

[Fuk Tomáš]

Takové vedení, jaké popisujete, se (pro napětí 400kV a více) v Česku nepoužívá...

To jsem také netvrdil. Jenom jsem vám oponoval, že to používané řešení není nejhorší z možných, jak jste tvrdil Vy, a uvedl jsem příklad horšího.

[Miroslav Macek]

To jsem také netvrdil. Jenom jsem vám oponoval, že to používané řešení není nejhorší z možných, jak jste tvrdil Vy, a uvedl jsem příklad horšího.

Myslím, že nelze takto generalizovat a tvrdit, že Vaše vymyšlené vertikální vedení dává vyšší inenzity, než mnou zmíněné reálně používané vedení horizontální. Spíše lze tvrdit, že je to srovnatelné - záleží na geometrických rozměrech a místě, v němž se intenzity posuzují.

[Fuk Tomáš]

V zásadě máte pravdu. To, co jsem psal, platí pro horizontální složku magnetického pole resp. vertikální složku elektrického pole.
Vedení v horizontální rovině ale pod sebou vytváří točivé elmg. pole, jehož složka kolmá k poli jediného vodiče (tzn. vertikální magnetická složka a horizontální elektrická složka) je výrazně větší než ta jakž-takž vykompenzovaná základní složka, a v absolutní hodnotě to pak dává hodnoty podobné vedení s vodiči uspořádanými svisle.

[Vojtěch Běhunčík]

Je to sice už dost mimo hlavní téma, ovšem uspořádání s vodiči nad sebou má nejnižší náklady na upevnění vodičů (prakticky nepotřebuje výložníky) - snad proto se často používá zejména v USA (kde mají největší počet elektrických stožárů na obyvatele).

[Ján Pitoňák]

Myslím, že srovnáváte jablka s ananasem. Mýlíte se v rozměrech. Základy elektrotechnik y na to stačit nebudou.
Svrbí mě jeden nápad. Vzít vhodnou cívku (třeba tu, co je v dynamickém mikrofonu) a změřit na ní napětí na zemi pod vedením vvn. A pak jí zvednout nad hlavu.

Nezrovnávam jablka s ananásom, iba som môj príklad trochu zovšeobecnil, aby bol jednoducho pochopiteľný.
Ten váš nápad cievkou z mikrofónu je zbytočný, pretože by ste tým zistil predovšetkým vplyv magnetického poľa, ktorý v tomto prípade nie je dominantný. Naviac neviete ani aké bude v čase merania prúdové zaťaženie vodičov, ktoré má významný vplyv na hodnotu mag. indukcie, resp. intenzitu mag. poľa. Problémy popisované v úvode témy spôsobuje silné elektrické pole, nie magnetické!
Hygienické normy stanovujú medzné hodnoty pre trvalú expozíciu u elektrického poľa 5kV/m a u magnetickej indukcie 100uT. Pre zamestnancov energetiky platie trochu vyššie hodnoty a to 10kV/m a 500uT.
Hodnoty mag. indukcie vo výške 1m nad zemou pod vedením 400kV v závislosti od usporiadania vodičov a rozmerov dosahujú 1 až 50uT, čo je iba zlomok medznej hodnoty. Hodnota elektrického poľa pod vedením 400kV však môže dosahovať 1 až 10kV/m čo už presahuje povolenú hranicu.
To šťípanie od trávy a pri dotyku kovových izolovaných predmetov totiž spôsobuje elektrické pole, nie magnetické.

[Jirka Š. Svejkovský]

Problémy popisované v úvode témy spôsobuje silné elektrické pole, nie magnetické!

Tak tady už si přestáváme rozumět. Můžete mi naznačit, jaký rozdíl je mezi polem elektrickým, magnetickým a elektromagneti ckým? Už jsem delší dobu ze školy, ale tady mi souvislost opravdu uniká.

[Ján Pitoňák]

Tak tady už si přestáváme rozumět. Můžete mi naznačit, jaký rozdíl je mezi polem elektrickým, magnetickým a elektromagneti ckým? Už jsem delší dobu ze školy, ale tady mi souvislost opravdu uniká.

Pokiaľ vám nie sú jasné tieto pojmy, potom je celá táto diskusia s vami bezpredmetná. Naštudujte si prosím základy elektrotechnik y.
Elektrické pole je dané rozdielom potenciálov, teda napätím. Označuje sa symbolom "E" a udáva sa v V/m. Ak je napätie jednosmerné, resp. ak ho tvoria  dva rôzne náboje v priestore, hovoríme o elektrostatick om poli. Pri striedavom napätí vzniká striedavé elektrické pole. 
Magnetické pole vzniká v dôsledku pohybu elektrónov vo vodičoch, teda v dôsledku toku prúdu, alebo ho spôsobujú permannetné magnety. Bez prúdu resp. bez magnetu vám magnetické pole nevznikne. Veličina, ktorá popisuje magnetické pole sa nazýva magnetická indukcia, označuje sa symbolom "B" a jednotkou je Tesla (T).
Kedže elektrické a magnetické pole často spolu súvisia, hovoríme aj o elektromagneti ckom poli.
Elektrické a magnetické pole popisujú Gausové rovnice, elektromagneti cké pole zase Maxwelové rovnice.
Pod vedením 400kV vznikajú obidve polia, teda elektrické aj magnetické, a teda môžeme hovoriť aj o elektromagneti ckom poli. V tomto prípade je však veľmi jednoduché určiť prípadne odmerať samostatne obidva polia. Pri vysokofrekvenč ných elektromagneti ckých poliach je toto väčšinou problematické, preto sa meria intenzita elektromagneti ckého polia.
Ak bude VVN vedenie pod napätím naprázdno, a zanedbáme kapacitné a zvodové prúdy, asi ťažko nejakú magnetickú indukciu odmeriate.

[Pavel Ryšavý]

Elektrické a magnetické pole popisujú Gausové rovnice, elektromagneti cké pole zase Maxwelové rovnice.

ehm .... a čtvrtá Maxwellova rovnice popisuje co? (jen tak jsem si rejpnul)

[Fuk Tomáš]

To je nějaké zmatení pojmů.
První Maxwellova rovnice je zobecněný Ampérův zákon, popisuje magnetické pole vytvářené pohybem el. náboje.
Druhá Maxwellova rovnice je Faradayův indukční zákon, popisuje elektrické pole vyvolané časovou změnou magnetického pole.
Třetí Maxwellova rovnice je Gaussův (elektrostatick ý) zákon, popisuje elektrické pole vyvolané el. nábojem (el. monopólem).
Čtvrtá Maxwellova rovnice je zákon spojitosti magnetického indukčního toku; matematickou formulí vyjádřený zákon že neexistují magnetické monopóly.

[Radim Strycharski]

Ovšem otázka tématu se týká elektrického pole a magnetické bych do toho vůbec netahal.

[Jan Franěk]

Zažil jsem stavění linky vn 22kV v souběhu s 400kV vedením. Stavění betonových sloupů, pomocí jeřábu, bylo možné jen pomocí násad lopat. Nešlo udržet ruce v rukavicích na holém betonovém sloupu. Teprve po vsazení do země jsme mohli lopatu odložit a se sloupem trochu manipulovat. To samé pak bylo během vázání lan do izolátorů. Museli jsme si dávat trochu pozor.
Revizák si pak fotil oblouk vytažený na odpojovači, i když linka byla bez napětí. Jestli si dobře vzpomínám tak cca 5 cm.

To jen pro ty pochybovače. Osobní zkušenost se ale nedá nahradit. Každý si to většinou musí zkusit sám. Já a spousta dalších víme, že za určitých okolností to vedení určitě fyzicky cítit je.

A nic s tím neudělají ani excelentní výpočty kolegů, před kterými smekám. Jejich znalosti v mnohém obdivuji. Ale jedna stránka věci je teorie a druhá praxe. Né vždy se to musí spolehlivě sejít. n

[Ján Pitoňák]

To je nějaké zmatení pojmů.
První Maxwellova rovnice je zobecněný Ampérův zákon, popisuje magnetické pole vytvářené pohybem el. náboje.
Druhá Maxwellova rovnice je Faradayův indukční zákon, popisuje elektrické pole vyvolané časovou změnou magnetického pole.
Třetí Maxwellova rovnice je Gaussův (elektrostatick ý) zákon, popisuje elektrické pole vyvolané el. nábojem (el. monopólem).
Čtvrtá Maxwellova rovnice je zákon spojitosti magnetického indukčního toku; matematickou formulí vyjádřený zákon že neexistují magnetické monopóly.

Je nepochybne, že elektrické a magnetické pole spolu veľmi úzko súvisia, aj preto často hovoríme o elektromagneti ckom poli. A najlepšie to vystihol pán  Maxwell najmä v svoje druhej rovnici, ktorá je vlastne Faradayovým zákonom elektromagneti ckej indukcie.  Maxwell vytvoril komplexnú teóriu elektromagneti ckého poľa. Aspoň tak si to pamätám ešte zo školy, preto som sa o týchto rovnicach zmienil. Nie je mojím zámerom podrobnejšie rozoberanie týchto všetkých rovníc. V súvislosti s touto témou by bolo asi zbytočné.     
Samozrejme, tak ako píše p Strycharski, diskutovaný problém sa týka elektrického poľa.

To Franek: Mám podobné skúsenosti.

[Zdenek Hejčl]

Teorie a praxe je kolikrát věc dost podstatně rozdílná. Pravda je ta, že někteří lidé jsou podstatně citlivější.... senzibilové?
A někteří necítí nic.